V lesích je nalezeno mrtvé tělo školačky Elsie a obyvatelé města žijí ve stavu tísnivé hrůzy. Policie zoufale pátrá po vrahovi a popudí proti sobě podsvětí, které odmítá za vraha považovat někoho ze svých řad. Organizace zločinců se proto rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou...
Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Boris Karloff ztělesnil nejproslulejší monstrum filmové historie ve snímku, kteří mnozí považují za bezkonkurenčně nejlepší horor všech dob. Dr. Frankenstein (Colin Clive) je odhodlán vzepřít se koloběhu života a smrti a z kusů lidského těla sestaví živé monstrum. Zručná adaptace novely Mary Shelleyové, pod kterou je podepsán režisér James Whale, a Karloffův procítěný portrét monstra toužícího nalézt svou vlastní identitu povýšil Frankensteina na jedno z nejzásadnějších děl světové kinematografie
Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.
Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.(
"Tabu" - americký film režiséra F.W. Murnaua je kouzelná romance z jižních moří, která byla natočena v celém rozsahu v původních exteriérech a s domorodci ve všech vedoucích rolích. Tento film zachycuje s jedinečnou prostotou a pravdivostí duši domorodců jihomořských ostrovů a stál o několik pater výš a jako nedostižný vzor všem těm líbeznými cukrkandlovým kýčům, které Američané uvedli na filmový trh s obdobnými náměty a z podobného prostředí. Film pro své nesporné kvality byl znovu uvedený na plátna našich kin po deseti letech od svého natočení, tedy v roce 1940.
V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.