Napínavým příběhem oslavujícím francouzský odboj za II. světové války se režisér vrací k poměrně osobnímu tématu. Detaily o jeho působení v odboji zůstávají z větší částí záhadou, lze však věřit tomu, že sám byl součástí ilegálního odboje. V roce 1943 pobýval v Londýně, kde přečetl dvě nejvýznamnější literární díla francouzské literatury, která vznikla během války – Moře mlčí a Armádu stínů Josepha Kessela. Filmovou adaptací prvního díla zahájil svou kariéru; k druhému se dostal ve svých jednapadesáti letech.

Trpká mozaika líčí konec druhé světové války na moravském venkově očima malého kluka. Olin má od svého otce za úkol převést do bezpečí jejich kobylu. Tu mu seberou ustupující němečtí vojáci a hrdina se začne obávat otcova hněvu. Potká se i s přicházejícími Rusy... Jednoduchou zápletku obestírá předivo vzpomínek, představ a snů. Lyrické i syrové obrazy ukazují ústrky, jež Olin zažívá od svých vrstevníků, jeho nevraživost vůči surovému otci i jeho lásku k matce. Úvaha o pokřivené české mentalitě se objevuje hlavně ve finále, kde venkované doženou k sebevraž…

Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatele sklepů v nevědomosti – jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch – tím však celý příběh zdaleka nekončí.

Děj se odehrává v Japonském zajateckém táboře na ostrově Jáva v roce 1942. V lágru je jediný zajatec, který mluví Japonsky a to plukovník Lawrence. Ten je donucen sadistickým seržantem Harou zúčastnit se mučení a vynuceného harakiri jednoho z dozorců. Po intervenci u velitele tábora je poprava odložena. Ostatní japonští důstojníci se začínají na zajatcích mstít, protože se obávají ovlivňování velitele tábora plukovníkem Lawrencem. Napětí se ještě zvýší, když se v táboře objeví nový, záhadný zajatec Celliers, který je Angličan a odmítá se podřídit japonskému drilu. Brutalita dozorců se neustále stupňuje, protože ve válce u lidí vystupují do popředí zejména skryté zvířecí pudy a jejich civilizovanost mizí. Proč ale “Veselé Vánoce pane Lawrenci”?

Rekonstrukce jedné ze zlomových událostí druhé světové války, útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor na Havajských ostrovech, v němž se útočníkům podařilo jediným úderem a téměř beze ztrát potopit nebo alespoň těžce poškodit velkou část naprosto nepřipravené americké tichomořské flotily. Tento zákeřný čin (k útoku došlo ještě před oficiálním vyhlášením války) otřásl Amerikou, která se do té doby snažila zůstat stranou od války na evropském kontinentu. Reakcí na útok byl vstup Ameriky do válečného dění, které pak vyvrcholilo zničením Hirošimy a Nagasaki.

V dějinách velkých útěků těžko naleznete příběh, který by se podobal osudu Dietera Denglera, jediného Američana, jenž dokázal uniknout ze zajateckého tábora uprostřed neprostupné laoské džungle. Příběh tohoto amerického vojáka se stal předlohou pro film Temný úsvit, který natočil režisér Werner Herzog. Dieter (Christian Bale) již od dětství snil o tom, že se stane pilotem. Přání létat v oblacích se mu splnilo, když se dostal k vojenskému letectvu. Ale na své úplně první přísně tajné misi nad územím Laosu je jeho letoun sestřelen a on se ocitá v pasti džungle daleko od své jednotky. Brzy je zajat nechvalně proslulými laoskými vojáky a odveden do zajateckého tábora, kde nalézá další dva americké vojáky, kteří jsou tam násilím drženi už dva roky. Dengler se však s pozicí zajatce nehodlá smířit a ihned plánuje útěk. Vůbec nemá tušení, kde se nalézá, ale jedno ví jistě: Boj o svůj život nevzdá lehce.

1942, Norsko pod německou správou: v provincii Telemark na jihu země Němci zabavují vodní elektrárnu v jejíž blízkosti mají v úmyslu nepozorovaně vyprodukovat až 10 000 liber deuteria. Je to prioritní otázka pro samotnou existenci Třetí říše, to alespoň tvrdí hlavní inženýr Nilssen (Ralph Michael). S ukradeným mikrofilmem se vydávají odbojář Knut Straud (Richard Harris) a vědec Dr. Rolf Pedersen (Kirk Douglas) do Anglie, aby uvědomili Spojence o německém náskoku v honbě za atomovou zbraní... Film podle skutečných událostí je posledním dokončeným dílem westernového umělce Anthony Manna, jehož natáčení se v zasněženém Norsku zúčastnil i norský olympijský tým.

Bitva o Atlantik měla stovky bezejmenných hrdinů. "Toto je příběh bitvy o Atlantik. Příběh o oceánu, lodích a hrstce mužů. Ti muži jsou hrdinové. A lodě jsou hrdinkami. Jediný nepřítel je moře. Kruté moře, které člověk učinil ještě krutějším..." Tak začíná své vyprávění kapitán Ericson, který byl v roce 1939 povolán od obchodního loďstva, aby velel jedné z lodí, doprovázejících konvoje. Byla to korveta Compass Rose. Její posádku tvořili z velké části lidé, kteří byli v civilu vším možným, jenom ne námořníky a mezi důstojníky byl Ericson jediným profesionálem. Málokdo z těch, kdo se naloďovali na její palubu, by si ještě před rokem dokázal představit, že se z něj někdy stane mořský vlk a téměř nikdo netušil, co to obnáší. Na řádný výcvik ale nebyl čas. Po třítýdenním cvičení, které mělo z nováčků udělat zdatnou bojovou jednotku, vyplula Compass Rose do války.

Ke konci druhé světové války pomohl třináctiletý Michiel zraněnému britskému vojákovi. Nedlouho poté se stal součástí odboje, kde zjistil, že surovost války se velmi odlišuje od jeho původních představ. Píše se rok 1945 a Holandsko okupují nacisti. V jedné zasněžené vesničce pomáhá třináctiletý Michiel (Martijn Lakemeier) zraněnému britskému výsadkáři a stane se tak součástí odboje. Michiel je plný chlapeckého vzdoru a touze po dobrodružství, jenže to se brzy změní. Michiel je nucen jednat, ale netuší, komu z dospělých může věřit. Chlapec se v nebezpečných situacích necítí dobře a začíná ho sžírat pocit zoufalství. Realita války je krutá a nemilosrdně ničí jeho dětskou nevinnost. Michiel se musí postavit dobru i zlu, sebrat odvahu, čelit pokrytectví i vlastnímu břemenu odpovědnosti.

Pravdivý příběh ze druhé světové války vychází z autobiografie Audie Murphyho, který tu ztvárnil sám sebe. Audie Murphy se z farmáře stal nejvíce vyznamenaným vojákem v historii USA. Snímek To Hell and Back vypráví o jeho touze bojovat proti nacismu, jeho dobrovolném nástupu do armády, kde by bez zfalšování dokumentů nebyl přijat, neboť neměl ani 18 let. Po absolvování výcviků nás film zavádí do bojů na Sicílii, následně vidíme dobývání Itálie, ale také boje na západní frontě.

Nová Guinea, 1942 - Austrálie je ve válce s Japonskem. Malá skupina australských vojáků z 39. praporu byla vysazena jako předsunutá hlídka daleko za hranicemi Isuravy - vesnice na pralesní stezce Kokoda. Pod neustálým tlakem japonských útoků a nepřetržitým bombardováním se vojáci ocitají naprosto odříznuti od svých záložních jednotek. Neprostupná džungle hluboko za nepřátelskou linií jim ztěžuje jejich úsilí dostat se do bezpečí základny australských oddílů. Neustálé ústupové boje s nepřítelem a nedostatek všeho vyvolává i první konflikty v jednotce. Po mnoha dnech bez jídla a odpočinku se skupina vojáků i se svými raněnými spolubojovníky na pokraji naprostého vyčerpání vynořují z džungle u svých jednotek. Nečeká je ale žádný odpočinek, jen další tvrdý boj s postupující japonskou armádou. Natočeno podle skutečné události.(oficiální text distributora)

Válečný velkofilm se odehrává v letech 1942 - 1943 a líčí historii vzniku vojenské jednotky v Sovětském svazu a účast českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě.