Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii.
Ztřeštěná a zároveň spletitá komedie se odehrává v jednom velkoměstském bytě v Madridu. Titulní hrdinku Pepu (Carmen Maura) opustí dlouholetý milenec Ivan (Fernando Guillén) právě ve chvíli, kdy zjistí, že je těhotná. Žena ho zoufale shání, aby si ho touto novinkou ještě zkusila udržet. Postupně se však setkává s dalšími postavami a ještě se zamotá do teroristické akce. A přitom má jediný cíl – nalézt Ivana.
Osudy dvou mužů z naprosto opačných konců tohoto světa se protnou - rabín Jákob jede z New Yorku do Francie, kde už několik desítek let nebyl. Zavítá sem kvůli Bar Micvah - židovskému náboženskému obřadu jeho mladého příbuzného - chlapce Davida. Naproti tomu Viktor Datel, který co nevidět provdá dceru, má úplně jiné starosti - spěchá ve svém autě s lodí na střeše (anebo obráceně) co nejrychleji domů, aby vše v pořádku stihl. Je to člověk bohatý a uspěchaný - ale také podezřívavý a netolerantní. Hodně se však změní, když je nucen se přestrojit za člověka, se kterým nemá naprosto nic společného, a prchat před mnohými lidmi, dokonce i před svou manželkou...
V letadle směřujícím z Los Angeles do Chicaga je většina cestujících i řídící posádky nečekaně postižena silnou žaludeční nevolností. Všechno nasvědčuje tomu, že blížící se katastrofu letounu už nemůže vůbec nic odvrátit. Ironií osudu se v poslední okamžik řízení letadla ujímá bývalý námořní pilot Ted Striker. Ten sice umí ovládat řízení, ale sám je poněkud "nespolehlivý", protože několik let trpěl psychickými poruchami. A tak vlastně není příliš podivné, že v této extrémní situaci jedná zcela nepředvídatelným způsobem…
Dejte pozor – dnes ochutnává sám Louis de Funès! Charles Duchemin je vydavatelem slavného průvodce gastronomií a nekorunovaným králem labužníků. Proto cestuje bez přestávky a inkognito po celé zemi, aby prozkoumal francouzskou gastronomii. Charles doufá, že v jeho šlépějích se vydá i jeho syn Gérard, který sice zdědil po svém otci smysl pro chutě, ale přednost dává práci v cirkusu, kde vystupuje inkognito jako klaun. Otec však chce za každou cenu dosáhnout svého. Situaci ještě více zkomplikuje otcova nová sekretářka, která padne Gérardovi do oka ve svých soudech je Duchemin neúprosný – jídlo je přece jedna ze slavných tradic sladké Francie, a tak má i mezi restauratéry mnoho nepřátel. Tím nejzavilejším je Tricatel – majitel mnoha restaurací, zakladatel a propagátor tovární syntetické kuchyně
Seznamte se se Stevem Zissouem (BILL MURRAY), legendárním podmořským badatelem, notorickým chvástalem a mužem, proslaveným po celém světě díky svým dokumentárním pořadům o bujném životě v modrých hlubinách. Slavnému oceánografovi však osud v poslední době příliš nepřeje - jeho nejlepšího přítele a dlouholetého spolupracovníka Estebana nedávno sežral hladový žralok jaguáří a o Zissouovi se začíná proslýchat, že pomalu ztrácí životní elán. V tom se však zničehonic objeví jižanský gentleman Ned Plimpton (OWEN WILSON), který tvrdí, že by mohl - ale také nemusel - být Steveovým dlouho ztraceným synem, jehož nikdy neměl šanci poznat. Panovačný, egoistický a roztomile vykolejený Zissou je připraven natočit film, který svou velkolepostí překoná všechny jeho dosavadní dokumenty. Film, v němž se pomstí žraloku jaguářímu, stane se otcem a na několik prchlivých okamžiků znovu získá pocit vlastní výjimečnosti.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Prázdniny pana Hulota jsou druhým celovečerním filmem Jacquese Tatiho. Kaskádu gagů, drobných postřehů, komických situací rozvrstvených do několika plánů rozehrává Tati v prázdninovém prostředí přímořského městečka blízko Bretaně. Kaleidoskop lidí, kteří se přijeli rekreovat k Atlantiku, je složen se zástupců různých evropských národů. Přestože všichni opouštějí své všednodenní sterotypy, zdaleka neodhazují svůj charakter a zažité způsoby chování vpravdě národní. Angličanky nepřestanou hrát tenis a popíjet čaj, stejně jako typická Francouzka bude neustále hlídat své oblečení a účes a německá povaha vystupuje na povrch v nejobyčejnějších situacích. Zatímco multinárodní společnost se zabývá drobnými problémy lidí na prázdninách, v pozadí z rozhlasu zaznívají zprávy a komentáře zásadních politických a hospodářských problémů doby. A mezitím se s šumem moře mísí prázdninový provoz – hoteliéři, plavčíci, neúnavné všudypřítomné dětí. A uprostřed tohoto kolotání pan Hulot...
Jako malého ho odvezli na Severní pól, kde ho vychoval táta skřítek (Bob Newhart). Ale Buddy (Will Ferrell) časem zjistí, že je jiný než ostatní skřítci. Aby našel místo, kam vlastně patří, vydá se hledat svého pravého otce do New Yorku. Právě zde se Buddy dozvídá, proč je jeho otec na seznamu zlobivých. Především ale přijde na to, že příčinou všech Santových problémů je nedostatek vánoční nálady a klidu. Buddy se snaží svému otci a celému světu navrátit vánočního ducha a pohodu, s čímž mu pomáhá půvabná Zooey Deschanel, která je Santovým skřítkem v obchodním domě. Podaří se Buddymu všechny přesvědčit, že Santa (Ed Asner) opravdu existuje?
Komedie o početné rodině sportovního trenéra Toma Bakera, který je navzdory americkým rodinným statistikám, podle nichž na jednu rodinu připadá 1,87 dítěte, otcem 12 synů a dcer. Jeho žena Kate je nejen chápavou manželkou a milující matkou, která řeší každodenní chod domácnosti i radosti a strasti ratolestí, ale dokáže se i sama prosadit jako spisovatelka. Trable rodiny Bakerových začne, když Kate dostane dopis, že prestižní nakladatelství vydá její knihu a zve ji na promotion akci do NY. Ve stejné době se hlavě rodiny Tomovi Bakerovi splní celoživotní sen - má trénovat univerzitní mužstvo a rodina se kvůli jeho zaměstnání musí přestěhovat, což se dětem velice nelíbí. Kate odjíždí na turné a Tom Baker je jediný, na kom je udržovat domácnost v chodu, řešit denní porci rodinných trablů a navíc se předvést v novém místě v tom nejlepším světle. Nezbývá, než se obrátit o pomoc k nejstarší dceři Noře, která už opustila rodinné hnízdo a odstěhovala se do Chicaga.
Charlie a Phil jsou natolik pohlceni svou prací v prestižní reklamní agentuře, že se nevědomky připravují o všechny rodičovské radosti. Poté, co propadne jejich reklamní kampaň na cereálie s příchutí zeleniny, jsou však oba propuštěni, což mimo jiné znamená, že už si nebudou moci dovolit drahou péči o své děti v exkluzivní Chapman Academy, provozované přísnou slečnou Gwyneth Harridan. V průběhu bezvýsledné snahy o nalezení zaměstnání, při níž se stará o svého čtyřletého syna Bena v době, kdy je jeho manželka Kim v práci, však Charlie dostane nápad. Pokud s Philem dokáží pečovat o dvě děti, proč by jich nezvládli rovnou deset?
Až do teď byl Nick ten nejlepší z nejlepších. Jenže všechno se změní, když do města přijede zvláštní chlápek, který se nebojí ničeho a je mu jedno, co si o něm lidé myslí. Nick Falzone a Russell jsou letečtí dispečeři. Oba jsou doslova posedlí soupeřením a v každém případě a za každých okolností musí přetrumfnout ostatní, ať již v práci nebo v manželství. Jsou ochotní pro své vítězství použít i ne zrovna čestných metod, čímž se jejich okolí a dokonce i letadla ve vzdušném prostoru dostávají do nezáviděnihodné situace. Tento stav však trvá pouze do té doby, dokud nezjistí, že pro dva je na terminálu málo místa a nastává boj.
Air America je soukromá letecká linka CIA operující v Laosu během vietnamské války pašující cokoliv od vojáků přes zbraně až po jídlo pro místní obyvatele. Billy Covington (Robert Downey Jr.), kvůli své pracovní nekázni, přijde o letecký průkaz a tak mu nezbývá nic jiného než přijmout práci pro tuto leteckou linku. To ještě netuší, že se ocitne uprostřed skupiny šílených pilotů v čele s Genem Ryackem (Mel Gibson), vzbouřených povstalců a zkorumpovaných vládních vojáků pašujících drogy.
Ted Brooks, který má v Miami zubařskou ordinaci, zjistí, že je uveden v závěti, vydá se na Aljašku, aby převzal své dědictví. Jenže když tam dorazí, nestačí se divit. Nezdědil totiž peníze ale smečku tažných psů jmenují se Démon, Nana, Scooper, Yodel, Sniff, Mack a Duchess. Po špatné zprávě ovšem může následovat ještě horší, Ted zjišťuje, že vychytralý horal Thunder Jack má na jeho psy zálusk a chtěl by ho vyštípat zpět do teplých krajů. A to je výzva, kterou Ted nemůže odmítnout.
Divoký, nelegální a samozřejmě velice populární závod napříč celou zemí. Co není zakázáno je povoleno a zákázáno není vůbec nic, včetně různých nečestných praktik a triků hodných spíše salóního kapsáře. Hlavním hrdinou je J.J. McClure (Burt Reynolds), závodník a dobrodruh, který nebude mít vítězství nijak snadné, pokud vůbec. V cestě mu stojí bláznivý Šejk (Jamie Farr), párek mladých koček z Lamborghini (Susan Anton, Catherine Bach) a mnohé další roztodivné existence.