Film Patton je portrétem jednoho z nejgeniálnějších válečníků dvacátého století, který získal v roce 1970 celkem 8 Oscarů. Jeden ze získaných Oscarů patří Georgovi C. Scottovi a to za jeho triumfální ztvárnění George Pattona, jediného spojeneckého generála, kterého se nacisté skutečně obávali. Charismatický Patton, který sám navrhoval vlastní uniformy a nosil šestiranovku se slonovinovou rukojetí věřil, že v minulých životech byl válečníkem. Vymanévroval Rommela v Africe a po Dni-D vedl své jednotky v nezastavitelném tažení napříč Evropou. Jak byl brilantní, tak byl odbojný a dokázal svými schopnostmi , že jeho nestálá osobnost byla jednou z největších zbraní, kterou nepřítel nedokázal nikdy porazit.

Rok 1943. Mladí muži narukovali do války a bohatí podnikatelé náhle přišli o baseballové týmy, které používali k reklamě. Proto na sebe dlouho nenechala čekat myšlenka, že po dobu války mohou ženy nahradit muže. Pěkný nápad, leč poněkud hůře uskutečnitelný, jedná-li se o tak výlučně pánskou záležitost, jakou je baseball.

Čerstvý podporučík amerického námořnictva Willie Keith (R. Francis) nastoupí během války do služby na lodi Caine. Jeho první dojmy jsou veskrze špatné: toužil získat místo na letadlové lodi nebo bitevním křižníku, a místo toho skončil na oprýskané minolovce, jejíž posádka si na disciplínu vůbec nepotrpí. Proto je Keith rád, když flegmatického kapitána DeVriesse vystřídá nový velitel plavidla, vojácký kapitán Queeg (H. Bogart). Důstojníci i řadoví členové posádky však brzy poznají odvrácenou stranu Queegova velení. Kapitán je takřka posedlý maličkostmi. Je schopen zabývat se donekonečna košilemi námořníků, zatímco při cvičení dělá jednu chybu za druhou. V ostrém boji se pak projeví jako zbabělec. Když přijde tajfun a lodi hrozí potopení, ujme se velení výkonný důstojník Steve Maryk (V. Johnson). Willie ho v tom podpoří. Jenže tím se dopouštějí vzpoury...

25. srpna 1944 Spojenci vstupují do Paříže. Krátce před úsvitem se německý vojenský místodržitel Paříže Dietrich von Choltitz chystá vykonat krutý příkaz Adolfa Hitlera, a to vyhodit do povětří pýchu všech Francouzů – hlavní město Paříž. Všechny mosty a historické budovy jsou již podminované, ale Paříž stále stojí a vyčkává. Z jakého důvodu Dietrich von Choltitz odmítá splnit Führerův rozkaz, i navzdory jeho bezmezné věrnosti Německé říši? Má v tom prsty švédský konzul v Paříži Raol Nordling anebo sám generál mění názor?

Hamburk, nástup fašismu. Loď svobody se pomalu potápí, ale na palubě se ještě swinguje. Skupinu mladých lidí kolem kytaristy a skladatele židovského původu „Django“ Arvina nemůže rozdělit nic – jejich vírou je swing. Černý kruh se však začíná stahovat i kolem „neárijské“ hudby. Někdo raději vstoupí do Hitlerjugend, ale večer svlékne uniformu a jde tančit. Někdo už se tančit bojí, jiný uniformu už ani nesvléká, jeden ze „swingerů“ už dokáže botou rozdrtit Arvinovi ruku. Swing se ozve jen občas, tančí už jen tajně pár odvážných. Arvin si podřeže žíly rozbitou gramofonovou deskou: ať jde o slova nebo o noty – jde o všechno, jde o život!

V polovině prosince roku 1944 se Hitlerova armáda chystá na bleskovou válku u Ardenského lesa a hrozivou zimní ofenzívu známou dnes jako bitva o výběžek. Desátník Nathan Greer a jeho přítel Gordon Gunderson se octnou v pasti spolu s více než stovkou amerických vojáků na zasněženém poli. Střelba Němců vnese paniku a zmatek do jejich řad. Greerovi, Gundersonovi a hrstce dalších mužů se podaří uniknout před masakrem do blízkého lesa. Bez jídla a zbraní se vydávají do nemilosrdné zimy a pokouší se dostat zpátky na spojenecké území.

Režisér Spike Lee (nar. 1957) patří k nejvýznamnějším současným černošským tvůrcům a v roce 2008 adaptoval pro film válečný román Jamese McBridea Zázrak v Santa Anně (2002), v němž autor líčí osudy několika příslušníků 92. pěší divize, složené z barevných vojáků (historicky přezdívaných Buffalo Soldiers), při kampani v italském Toskánsku. Čtyři z nich, seržanti Stamps (Derek Luke) a Cummings (Michael Ealy), desátník Negron (Laz Alonso) a prostoduchý vojín Train (Omar Benson Miller), uvíznou v malé vesničce za nepřátelskými liniemi. Tady se dostávají do místních partyzánských sporů, snaží se odrazit útočící Němce a vrátit se zpátky ke svým.

Na jaře 1945 se na českomoravském pomezí odehrávaly poslední válečné střety. Za mohutné střelby se však odehrají i pestrá klukovská dobrodružství. Hlavní hrdinové však nedbají nebezpečí, které číhá vůkol, a zmužile vstupují do situací, v nichž by zaváhali i dospělí. Unylý film spadá mezi vyfantazírované historky o dětech dovádějících nejlépe mezi válečným rykem, navazuje na linii Práčat a jim podobných výpovědí, avšak v 80. letech byl již stěží přijatelný

V2 byla balistická střela, jejíž cíl vůbec netušil, že se blíží. Britové se o její existenci dozvěděli právě včas, aby stačili zasáhnout dříve, než byl vývoj zcela dokončen. Na konci války získali Američané německé plány, které pomohly USA vyvinout vlastní program balistických střel a následně i doletět na Měsíc... Když dopadnou a vybuchnou první nacistické rakety V2, zasáhnou i osudy lidí ze tří různých zemí. Anglie: Reginald Victor Jones, který jako analytik špionážní agentury MI6 pečlivě sleduje přísně tajná hlášení, se snaží na nacistickou raketu vyzrát. Německo: vědec Wernher von Braun, který snil o hvězdném prachu a výzkumu vesmíru, si uvědomuje, že stvořil vynález zkázy. Amerika: mladý voják James Hamill se účastní Operace kancelářská svorka a přijímá úkol unést německé vědce do USA. Tento snímek je napínavým příběhem o technologii, která nakonec přispěla k úspěšnému přistání na Měsíci. (TV Prima)