Film zobrazuje osud 26letého programátorského génia a hacktivistu Aarona Swartz, spoluzakladatele Reddit-u a spolutvůrce RSS protokolu. Nejvíce se však proslavil bojem za neomezený přístup k informacím na internetu. On sám zveřejnil několik milionů spisů, za což ho mu hrozilo až 35 let za mřížemi a peněžitý trest ve výši 1 milionu dolarů. Aaron tento boj předčasně a tragicky ukončil sebevraždou.

Rok 2002 zůstane v historii karlovarského festivalu spojen především s osobou amerického filmového kritika Rogera Eberta, který tehdy zasedl v hlavní porotě. Letošní festival nabídne s tímto držitelem Pulitzerovy ceny emotivní a v mnoha směrech objevné setkání po dvanácti letech, a to prostřednictvím dokumentárního portrétu, který měl premiéru na lednovém festivalu Sundance, tedy necelý rok po Ebertově smrti. Steve James, inspirován jeho knihou Life Itself, se v něm věnuje všem podstatným kapitolám života nejvlivnějšího amerického publicisty, ať už v Chicago Sun-Times, v televizi, nebo na sklonku života především na internetu. Nevyhýbá se však ani temnějším kapitolám, jako je boj se závislostí na alkoholu či dlouhotrvající a často nemilosrdné střety s kolegou Genem Siskelem, s nímž se dělil o slávu a soupeřil o náklonnost diváků televizní show.

Film se odehrává v 60. letech 19. století na jihu Manhattanu. Občanská válka je v plném proudu a Amerika stojí na pokraji chaosu. Pro chudé obyvatele New Yorku to však není jediná válka – druhá se odehrává přímo v ulicích za jejich okny. Jejich domovem je čtvrť Five Points – jedna z nejchudších čtvrtí v celé Americe, která je sužována neustálými boji mezi znepřátelenými gangy, usilujícími o nadvládu v ulicích. Čtvrť plná bídy a zločinu, která se stala magnetem pro aktivity podsvětí. V tomto období nespoutané kriminality a korupce v nejvyšších kruzích městské správy se odehrává příběh mladého irskoamerického přistěhovalce Amsterdama Vallona. Ten se po patnáctiletém pobytu ve vězení vrací do Five Points, aby zde pomstil smrt svého otce, kterou má na svědomí mocný šéf protipřistěhovaleckého gangu William Cutting, přezdívaný Bill the Butcher.

26. listopadu 1956. Fidel Castro se plaví na Kubu s osmdesáti povstalci. Jedním z nich je i Ernesto „Che“ Guevara, argentinský doktor, který sdílí s Castrem společný cíl – svrhnout zkorumpovanou diktaturu Fulgencia Batisty. Che se projeví jako nepostradatelný bojovník, rychle si osvojí umění partizánského boje. Jakmile se Che pustí do boje, s nadšením ho oslavují jeho velitelé i kubánský lid. Tento film zachycuje vzestup Che během kubánské revoluce, od doktora – přes velitele – k hrdinovi revoluce.

Che je po kubánské revoluci na výši slávy i sil. Pronáší vzletnou řeč ke Spojeným národům a znovu zdůrazňuje závazek třetímu světu bojovat proti imperialismu USA. Poté Che zmizí a znovu se vynoří inkognito v Bolívii, kde organizuje malou skupinu kubánských bojovníků a bolivijských branců, aby zahájil velkou Latinsko americkou revoluci. Příběh bolivijské výpravy je příběhem vytrvalosti, ztrát, idealismu a partizánského boje, který nakonec selže a znamená pro Che smrt. Během něj pochopíme, proč Che zůstává nadále symbolem idealismu a hrdinství, jenž žije v srdcích lidí celého světa.

Dvojnásobná držitelka Oscara Hilary Swanková předvádí nezapomenutelný výkon v roli Amelie Earhartové, legendární americké pilotky, která se nesmazatelně zapsala do historie létání. Biografické historické drama zachycuje Ameliinu touhu vzlétnout k oblakům od prvního okamžiku, kdy ji jako mladá dívka pocítila při pohledu na letadlo nad rodnými kansaskými pláněmi. Ve 30. letech 20. století, kdy ženy podle všeobecného mínění patřily za plotnu, se Amelie stala první ženou, které se podařilo přeletět Atlantik a tento skvělý úspěch jí katapultoval mezi národní c…

Po vraždě JFK byl do vedení a politického řízení dosazen Lyndon B. Johnson. Z dnešního pohledu se dá Johnson pokládat ještě více za politického průkopníka. Díky dříve nepublikovanému zvukovému materiálu a bohatství vzácného archivního materiálu porozumíme realitě jeho situace po střelbě, i tomu, jak dokázal udržet v jednotě vládu i zemi, jež byla v šoku. Sociálně i národně učinil druhý nejdůležitější milník století od Rooseveltova Nového údělu. Byl to on, kdo díky velkému společenskému programu, zákonu o občanských právech a zákonu o volebních právech, a rovněž programům zdravotní péče a zdravotního pojištění, přinesl zákony, jež (a to až dodnes) změnily navždy americkou společnost.