Jeden z nejlepších filmů legendárního režiséra Billyho Wildera líčí nezvladatelnou touhu bývalé hvězdy němého filmu Normy Desmondové po comebacku, která si za tímto účelem najme neúspěšného scénáristu Gillise. Jízlivě přesný portrét specifického filmařského zákulisí získal z 11 nominací tři Oscary.

Život osamělého a nesmělého Joela se od základu změní, když potká excentrickou a temperamentní Clementine. Ta je výstřední ve všech směrech a k bláznivým kouskům stále úspěšněji vyzývá i Joela, jenže je rovněž nevyrovnaná a výbušná a jednoho dne se rozhodne Joela zbavit a začít znovu. Na experimentální klinice se podrobí vymazání paměti, a jelikož pokus dopadne úspěšně, rozhodne se zdrcený Joel pro stejné řešení. Nemá ale štěstí, tentokrát se zákrok vymkne lékaři z rukou a dílo zkázy dokoná jeho asistent, který se místo pečlivého monitorování mozkové činnosti klienta nechá svést k divokým erotickým hrátkám. Režisér umí mistrovsky rozrušovat časoprostorovou kontinuitu a nahrazovat ji asociativním spojováním útržků, jež pocházejí z různých vrstev paměti, a zde se tento princip uplatní při rekonstrukci celého vztahu ústřední dvojice. Odvíjí se pozpátku, k některým zážitkům se film opakovaně vrací, mnohé deformuje v závislosti na Joelových rozjitřených emocích.

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Film líčí případ pomstěného znásilnění. Jeho hrdinou je venkovský advokát Paul Biegler, který převezme obhajobu poručíka Maniona, obviněného z vraždy muže, který znásilnil jeho vyzývavou ženu Lauru.

Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.

Žena saxofonisty Freda Madisona nalezne na schodech jeho luxusní vily videokazetu, na které kdosi zaznamenal zločin spáchaný v ložnici jeho domu. Zkrvavená oběť vypadá jako Fredova žena Renee a vrah – jako on sám. Přivolaná policie muže zatkne, avšak po několika dnech zjistí, že v cele je uvězněn – místo Freda – neznámý mladý muž.

Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii.

Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa, mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie. Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě...

Dvacátá léta byla zlatou érou dobrodruhů a Egypt jejich zaslíbenou zemí. Za tajemstvím zmizelého města Hamunapatra, pokladem faraónů a Knihou mrtvých se ve variaci na Indianu Jnese vydává pohledný dobrodruh Rick, krásná egyptoložka Evelyn a její výstřední bratr Jonathan. V poušti bude pořádně rušno…

Son of God je převyprávění Nového zákona, převážně putování Božího syna Ježíše Krista a jeho učedníků, od panenského početí panny Marie, Ježíšových prvních zázraků a získávání tisíců následovníků, až po Spasitelovo ukřižování, následné zmrtvýchvstání a zakládání křesťanské církve Pavlem z Tarsu.

Ve freudovské verzi příběhu o Modrofúzovi mladá Newyorčanka odjíždí na dovolenou do Mexika předtím, než si vezme za muže svého starého přítele. Jak jinak, na dovolené poznává muže svých snů - pěkného, ​​tajemného cizince. Během několika dní se vezmou a přestěhují do jeho sídla, ve kterém je křídlo s pokoji věnovanými známým vraždám. Mladomanželka objevuje mnohá tajemství týkající se domu a jejího manžela, ale to, co opravdu chce vědět, je v neustále uzamčené místnosti.