Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market - letecké síly, Garden - pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře...
Druhá světová válka se chýlí ke konci a skupina arabských dobrovolníkù z Alžíru se podílí na osvobozování Francie od nacismu. Navzdory tomu, že jsou oproti francouzským vojákům v nerovném postavení, bijí se stejně hrdě za ideu volnosti, rovnosti a bratrství!
Píše se rok 1941 a 2. světová válka stále zuří. Nacistům se podařilo ovládnout přes polovinu Evropy a část Ruska. Postupovali rychlo, dokud se ovšem nedostali k Leningradu. Hitler v roce 1941 nedokázal Leningrad obsadit ani po tříměsíční ofenzívě, a pochopil, že město nemůže dobýt silou. Rozhodl se tedy město obklíčit a nechat tři miliony lidí k smrti vyhladovět. Uprostřed tohoto strašlivého obležení se ocitá i mladá anglická novinářka Kate Davisová, která se ve zbídačelém a hladovějícím městě snaží přežít.
Hraný film z moravsko-slovenského pomezí z období německé okupace. Všední dny a starosti rodiny Drozdů, která žije na samotě v kopcích spjata s přírodou. Je zima 1944-1945. Rusové jsou už za humny, partyzáni v lesích a Němci z toho nejsou zrovna nadšeni...