Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.

Výpravný filmový epos, představující život britského důstojníka Lawrence, který během dvou let 1. světové války, které strávil v Arábii, dokázal sjednotit arabské kmeny proti Turkům a ještě za svého života se stal legendou.

Frank W. Abagnale je dnes mužem v nejlepším věku s pověstí špičkového odborníka, ale ještě než dosáhl plnoletosti, tedy jedenadvaceti let, pátrala po něm policie bezmála třiceti států a pro agenta FBI Carla Hanratthyo byl doslova noční můrou. Poté, co se jeho rodiče rozvedli měl pocit , že zůstal sám proti celému světu a musí se bránit ze všech sil. Dělal to způsobem, který bere dech a zároveň svědčí o jeho zcela mimořádných schopnostech. Vyrobit si doklady a udělat se starším byla hračka. Dokázal však proniknout i do řad pilotů jedné z největších leteckých společností, aniž by složil jakékoli zkoušky. Diplom právníka, jak jinak než zfalšovaný, mu otevřel cestu stát se obhájcem a nějaký čas působil i jako dětský lékař na klinice. Žil v luxusních hotelech a procestoval kus světa, protože byl navíc i jedinečným padělatelem šeků. Jeho loupeže vyčíslil zoufalý agent FBI, s nímž si Frank dlouho pohrával jako kočka s myší, na závratnou sumu 2,5 milionů dolarů...

Příběh ikonopisce, který se snaží v době absolutního temna najít sílu k duchovní tvorbě, napsala spolu s režisérem další nastupující hvězda sovětské kinematografie – Andrej Končalovskij (zde ještě pod jménem Andrej Michalkov-Končalovskij). Životní osud umělce v období let 1400 až 1423 na pozadí mocenských rozbrojů, bratrovražedných válek a tatarských nájezdů není historicky věrným zpodobněním ruských dějin. Tarkovského stylizace je však natolik niterně přesvědčivá, že zde středověk vyvstává v obdivuhodně komplexní šíři. Nezapomenutelné panoramatické jízdy kameramana Vadima Jusova, s nímž Tarkovskij spolupracoval od diplomního filmu Válec a housle (1960) až po Solaris (1972), dokážou svou dokumentární povahou připodobnit svět, který je i ve své naprosté stylizovanosti nesmírně přirozený.

Byl obrovský a luxusní. Lidé o něm ve své pýše říkali, že je nepotopitelný. Když vyplouval Titanic na svou první plavbu, byli na jeho palubě také chudý Jack a bohatá Rose. On vyhrál lístek v pokeru, ona měla pronajato jedno z nejluxusnějších apartmá. Prožili spolu nejkrásnější chvíle života a slíbili si, že už se nikdy nerozejdou - až do oné osudné noci, kdy pýcha lidstva narazila v Severním moři do ledovce, který Titanic neúprosně poslal ke dnu. Krásná romance se změnila ve zběsilý a tragický boj o záchranu. Kolik jim zbývá? Hodina, možná dvě...

Skotsko, 13.století. William Wallace se tajně oženil, aby se jeho žena Murron vyhnula králem nařízenému právu první noci. Jednoho dne se ji však pokusí znásilnit angličtí vojáci, a když ji William brání, je prohlášen za psance a Murron popravena. Wallace se postaví do čela odporu proti anglické vrchnosti a získává spojence v princezně Isabelle, díky které se vyhne většině králových nástrah. Nakonec je však Wallace kvůli zradě vlastního vojska zajat...

Uprostřed Velké hospodářské krize, která ve 30. letech 20. století téměř srazila Ameriku na kolena, se zničehonic objevil hrdina, jemuž se díky pevnému odhodlání a železné vůli podařilo nejen vybojovat druhou šanci pro svou rodinu a sebe samotného, ale také stát se idolem celého národa. Tím hrdinou z lidu byl James J. Braddock (RUSSELL CROWE), muž, který se i přes nepřízeň osudu měl brzy stát jednou z nejinspirativnějších legend v dějinách sportu. Na začátku 30. let byl tento bývalý boxer na dně - stejně jako zbytek americké populace, zasažené obrovskou ekonomickou katastrofou. Jeho kariéra se zdála být u konce, neměl z čeho zaplatit účty a jediná věc, na které mu v životě záleželo - jeho rodina - se ocitla v nebezpečí. Hluboko uvnitř však stále dřímalo jeho odhodlání. Láska, čest a silná vůle mu pomohly proměnit v realitu zdánlivě neuskutečnitelný sen.

SPARTACUS – otrok gladiátor, přesvědčil své druhy k boji proti Římu. Jak se rebelové přesunovali od města k městu, jejich počet stále narůstal, až dosáhl velikosti armády. Pod vůdcovstvím SPARTACUSE se pomalu přibližují k jižnímu cípu Itálie, odkud chtějí přeplout moře a dostat se do svých domovů. V samotném Římu se stalo povstání otroků rozhodujícím prvkem v politickém boji plném intrik mezi senátory Gracchusem a Grassusem, kteří chtějí využít situace ke zvýšení své vlastní moci. SPARTACUS a jeho věrní druzi se zatím chtějí přece jen dostat na pobřeží a hranice impéria navždy opustit

Burt Lancaster znovu spojil síly s režisérem Johnem Frankenheimerem a zahrál si hlavní postavu v autentickém příběhu vězně Roberta E. Strouda. V roce 1909 byl Robert Stroud odsouzen k deseti letům vězení za zabití člověka. Později ztrácí veškeré naděje na propuštění, protože bodne jiného vězně. Uvězněný v Leavenworthu, zpečetí svůj osud zabitím vězeňského strážce, když jeho matce (Thelma Ritterová) není dovolena návštěva. Tehdy je odsouzen k smrti. Jeho matka prosí manželku Woodrowa Wilsona o přímluvu a prezident nakonec zmírní Stroudův trest na doživotí v izolaci. Bezútěšné přežívání mu ztrpčuje krutý dozorce Harvey Shoemaker (Karl Malden). Jednoho dne se však cosi změní, Stroud najde na vězeňském dvoře poraněného vrabce, ošetří ho a pečuje o něj dokud se neuzdraví, dokonce vrabčáka naučí i pár veselých kousků.

Politické boje se stupňují. Rusko neodvratně kráčí vstříc komunistické diktatuře. Jeden muž v této těžké době miluje aristokratku a zároveň manželku bolševického vůdce.

V opatství benediktinů došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William z Baskervillu je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci vložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic Adso závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Guiho.

Neonacista ve výkonu trestu Adam přijíždí na faru, aby se zde věnoval veřejně prospěšným pracem. Farář Ivan je pro Adama na první pohled nestravitelnou osobou. Jako jeho první práci Adamovi zadá upéct jablečný koláč z jablek ze stromu na pozemku fary, který napadlo hejno havranů. Podle Ivana je to Boží trest a je na Adamovi, aby v této zkoušce obstál. Adamovi je to upřímně jedno. Jedinou modlou je mu obrázek Hitlera nad postelí a přemýšlí, jak by se z téhle díry co nejrychleji dostal. Po pár dnech však zjišťuje, že s farářem není něco v pořádku. Co se zprvu Adamovi jevilo jako náboženský fanatismus se zdá být psychickou chorobou. Když Ivan jednoho dne náhle zkolabuje, dozvídá se Adam od lékaře překvapivou novinu. Bizarnost celé situace mu však nedovolí odejít a Adam je nucen čelit celé řadě nevšedních situací. Celým filmem nás provází úryvky z knihy Jobovy, která je příběhu symbolickým předobrazem.

Ve třetí části rozsáhlého eposu o italsko-americké mafiánské rodině Corleonů je hlavní postavou Michael, který se po otcově smrti stal novým kmotrem. Píší se již sedmdesátá léta a Michael má dvě velká přání: vymanit svou rodinu ze světa zločinu a najít za sebe vhodného nástupce.

Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.

Son of God je převyprávění Nového zákona, převážně putování Božího syna Ježíše Krista a jeho učedníků, od panenského početí panny Marie, Ježíšových prvních zázraků a získávání tisíců následovníků, až po Spasitelovo ukřižování, následné zmrtvýchvstání a zakládání křesťanské církve Pavlem z Tarsu.

V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.