Jmenuje se Redmond Barry a je irským mladíčkem bez budoucnosti. Kdyby zůstal v rodném hnízdě, kde se o něj po otcově smrti s láskou a péčí stará jeho matka, asi by se nikdy ničím jiným nestal. Ale osud chtěl, aby Barry vyrazil do světa. A svět osmnáctého století se sice s jedincem bez haléře v kapse a bez konexí příliš nemazlí, také ovšem skýtá člověku, nezatíženému přílišnými skrupulemi, řadu možností. A Barry jich dokáže využít dokonale. Je málo rolí, jimiž by na své cestě „nahoru“ neprošel: duelant, pobuda, voják, flamendr, sukničkář, špion, falešný karetní hráč… A před očima stále jeden cíl: bohatství, společenské uznání, postavení…
Sinéad O'Connorová od počátku své kariéry využívá svůj silný hlas k tomu, aby zpochybnila vyprávění, kterým byla obklopena, když vyrůstala v převážně římskokatolickém Irsku. Navzdory jejímu projevu, hloubce a nadhledu znamená její neochvějné odmítání přizpůsobit se tomu, že je často povyšována a nespravedlivě odmítána jako popová hvězda toužící po pozornosti.
Tichá, zanedbávaná dívka je poslána od své nefunkční rodiny na léto k příbuzným. V jejich péči rozkvete, ale v domě, kde nemají být žádná tajemství, jedno objeví.
Vášnivý milostný příběh o skutečném setkání mladé Jane Austenové a Toma Lefroye, který pravděpodobně inspiroval její největší romány. Roku 1795 byl pro mladou anglickou dámu hlavním životním cílem sňatek s bohatým mužem. Jane Austen (Anne Hathaway) však věří na lásku. Ve svých 20-ti letech se konečně setkává s temperamentním mladým Irem Tomem Lefroyem (James McAvoy). Jeho intelekt a opovážlivost ji naprosto uchvátí a Jane brzy nemyslí na nic jiného, než na Toma. Může si ale dovolit odmítnout nabídku k sňatku s vnukem Lady Gresham (Maggie Smith), vzepřít se autoritě svých rodičů a uprchnout před sociálními konvencemi? Díky filmu Becoming Jane můžeme zjistit, že mezi Rozumem a citem a Pýchou a předsudkem se odehrál opravdový životní příběh…
Humor, romance, krása i svébytnost irského venkova plní příběh amerického boxera, který se vrací na počátku 20. let minulého století ke svým kořenům. Do filmu, který bývá řazen mezi nejlepší technicolorové produkce všech dob, se prolíná i nostalgické vyznání režiséra Johna Forda k zemi jeho předků.
Snímek je adaptací stejnojmenného autobiografického románu Franka McCourtha, v němž vzpomíná na své nelehké dětství, které strávil v chudinské čtvrti irského města Limerick. Vydání románu provázel v USA menší skandál, neboť autorova rodina se od něj distancovala a zpochybňovala pravdivost vzpomínek F. McCourtha. Film samotný poměrně věrně kopíruje dějovou linii knihy, avšak místy vyznívá poněkud chladněji. Děj se převážně odehrává v Limericku, kde Frank vyrůstá se svou matkou Andělou a otcem Malachym, jenž svým sklonem k alkoholismu ožebračuje celou rodinu. Frank ztratí hned několik sourozenců ze své početné rodiny a jediné východisko postupně spatřuje v odchodu do Ameriky. Matka Anděla trpně snáší osud a pro své potomky je ochotná udělat téměř cokoliv, co by bylo v jejich silách. Snímek zaujme svým naturalistickým zachycením dobového života v chudém a deštivém Limericku. Film získal cenu diváků na 35. MFF v Karlových Varech 2000.
70. léta 20. století. Patrick Braden je mladý muž, který je ve společnosti oblíbený, ale marně si hraje na drsného chlápka. Již jako dítě si byl vědom si toho, že je jiný než ostatní kluci. Trpkým urážkám ze svého okolí čelí pomocí důvtipu a šarmu a nedovolí, aby jeho vlastní život kdokoliv nebo cokoliv změnilo. Nový film Neila Jordana, oscarového režiséra snímků Hra na pláč, Interview s upírem a Hranice lásky. Film obnažující svět transsexuální proměny mladého muže v reáliích Londýnských undergroundových kabaretů v období, ve kterém sexuální revoluce hipies už ovládla i konzervativní britskou kulturu.
Britský dramatik a spisovatel Oscar Wilde sice žil v manželství a měl dva syny, ale navzdory něžnému vztahu k manželce podlehl i vášnivé lásce k oslnivě krásnému, ale poněkud sobeckému a lehkomyslnému lordu Rossovi. Wilde se ocitá mezi mlýnskými kameny divadelních úspěchů a společenského opovržení.
Počátek dospělosti může znamenat i konec dětských přátelství. Impulzivní Mary se po půl roce vrací z vězení, kde skončila kvůli brutální školní rvačce. Její nejlepší kamarádka Charlene se bude za tři týdny vdávat. Mary hledá doprovod na svatbu. Vhodného muže se nedaří najít, a k tomu se zdá, že Charlene už nechce trávit s Mary tolik času jako dříve. Mary objevuje útočiště u zpěvačky Jess, ale její zmatky se tím jen prohlubují. Je Jess tím člověkem, kterého Mary celou dobu hledala? A silný vztah k Charlene – bylo to skutečně jen dětské přátelství?