Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.
Cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona, vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton?
Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.
Mediální magnát William Parrish si užívá života plnými doušky. I pro něho i však jednoho dne příjde Smrt. Ta mu ale udělá zcela vyjímečnou nabídku – časový odklad za možnost přiučit se něco o lidech. V podobě sympatického světlovlasého mladíka, který si říká Joe, tak Smrt vstoupí nejen do Parrishova života, ale i do života jeho krásné dcery. Tím, že se dívka do Joea zamiluje, se vše mění. Smrt v lidském těle poznává, co je to láska a hrozivá osudovost budoucnosti náhle dostává pro všechny nový rozměr.
Nejslavnější muzikál všech dob, oceněný deseti Oscary, s hudbou Leonarda Bernsteina. Příběh Romea a Julie přenesený do ulic New Yorku. Strhující filmová verze slavného muzikálu skladatele, dirigenta a klavíristy Leonarda Bernsteina vznikla v roce 1961, zatímco divadelní inscenace muzikálu měla premiéru už v roce 1957. Autoři scénáře čerpali svůj námět ze Shakespearova dramatu Romeo a Julie a vytvořili parafrázi na nejslavnější milostný příběh světa. Původní Montekové a Kapuleti zde byli nahrazeni bělošskými a portorikánskými partami, žijícími v západní části New Yorku poblíž Harlemu. Výjimečné filmové dílo získalo celkem 10 Oscarů.
Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.
Bea a Ben vypadají na první pohled jako perfektní pár. Po úžasné první schůzce se však něco stane a to, co vypadalo jako žhavá přitažlivost, spadne na bod mrazu. Pak se ale nečekaně potkají cestou na svatbu do Austrálie. A tak udělají to, co by udělal každý dospělý: předstírají, že jsou pár.
Předlohou filmu je Pulitzerovou cenou ověnčená rocková opera Rent, novodobá verze klasické Pucciniho opery Bohéma. Film vypráví příběh skupiny umělců snažících se žít (a platit nájem) v New York East Village na konci 80. let. Filmař Mark, jeho bývalá dívka Maureen, lesbička Joanne, muzikant Roger, jeho nová přítelkyně Mimi, počítačový génius Tom - ti všichni svůj život „měří láskou“, snaží se prosadit a zároveň čelit zrádnému světu peněz a epidemie AIDS. Co všechno se vlastně může v životě několika lidí změnit za 525 600 minut, tedy jeden rok?
Jaký by byl Romeo, kdyby se narodil v dnešní přetechnizované době? A co na to panensky čistá láska Julie ve světě neřestí a násilí? Mohl by jejich vztah vůbec přečkat věky, jak o tom vypráví William Shakespeare? Podívejte se na dávný příběh, který scénárista posunul o pár set let blíže atomovému věku. Nenechte se zaskočit, že místo romantických altánů, majestátných rób a ušlechtilých kordů jsou kulisami benzínové pumpy, kožené bundy a plné zásobníky pistolí. Skvělé výkony herců, nádherná hudba a ohňostroj světel vás přimrazí ke křeslu a zanechá tam někde uvnitř nesmazatelnou stopu.
Spas se, kdo můžeš! Útočí mimozemšťané! Skvělá planeta, zabereme ji! Jak řekli, tak udělali. Země je zase jednou ohrožena invazí bojechtivých, po zuby (nebo co to vlastně mají( ozbrojených Marťanů. Násilí, zkáza, hysterie. A kdo že jim může vzdorovat? Na koho se obracejí oči celého světa? Tím mužem je prezident Spojených států.
Kanadský Montreal je novým domovem italské rodinky. Dcera tráví veškerý svůj volný čas u psychiatra a syn přemýšlením o tom, jak jim řekne, že je gay. Lépe než doma se cítí ve společnosti svého kamaráda, ke kterému se přestěhuje.
Do zdánlivě poklidné domácnosti psychiatra Jaroslava a jeho ženy Žofie, veliké milovnice divadla, vstoupí sluha Josef. Má posloužit zvýšení prestiže rodiny, je však pravým zdrojem zmatků a nesmyslných akcí. V domácnosti nastane opravdový blázinec. Přítel Artur radí, jak se sluhy zbavit. Bude třeba mu namluvit, že paní Žofie je psychiatrický případ. Jenže při sledování téhle motanice vyvstává postupně otázka – kdo je tady vlastně blázen?
Odborový funkcionář se stává guvernérem britské ostrovní kolonie
Amerického prezidenta, kterému povážlivě klesá popularita přemluví, aby jí zvýšil tím, že začne studenou vojnu proti Kanadě. V reklamní kampani udělá vše pro to, aby poštval Američany proti Kanaďanům. Šerif Bud a skupina místních přívrženců se rozhodnou, že vezmou věci do vlastních rukou a překročí hranici. No a kdo jiný by začal vojnu proti Kanadě lépe, než skupina kanadských herců a hereček?
Obchodník s dřevem Skružný, který byl kdysi podomkem, má mladou ženu z dobré rodiny. Zrovna shání služebnictvo – podomka a služebnou pro svou ženu. Za podomka přijme Broukala, u kterého dříve sám sloužil. Nevede ho k tomu ale žádný altruismus. Broukal Skružného vydírá a hrozí, že o jeho minulosti řekne jeho manželce. Za služebnou přijme pán domu Pepi. Je to bývalá Broukalova snoubenka a on ji omylem považuje za nynější paní domu a Skružného manželku.
Energická manželka vyslala svého ušlápnutého chotě do lázeňského střediska, aby dohlédl na hýřivého synovce, ale všechno nakonec dopadne jinak. Nebožák se i se svým přítelem ocitne v nástrahách hříchu, zde zosobněného svůdnou zpěvačkou.