Tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves jej nalezl mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem.

O Zlatou plamu v Cannes bojoval tento celovečerní animovaný film francouzské režisérky původem z Íránu, Marjane Satrapi, která napsala a nakreslila první íránský komiks všech dob, a na jehož základě pak vznikl tento celovečerní film. Autobiografický příběh s lehkostí popisuje její krušné dětsví a dospívání v Íránu za dob islámské revoluce, války s Írákem a následného režimu. S humorem a lehkostí znázorňuje rozdílné vnímání kultury v evropském a arabském světě. A protože je to příběh umíněné dospívající holky, která si vždycky prosadí svoje a která žije v tuhém ideologickém režimu nesnášejícím odlišné názory, je to samozřejmě i příběh rebelantství a svobody.

Biografie Mohandase K.Gándhího, nenápadného právníka, ze kterého se stala díky jeho filozofii nenásilí a přímého protestu vůdčí duchovní osobnost Indie. Příběh Mahátmy Gándhího a jeho vzestupu z postu bojovného právníka v Jižní Africe až na pozici duchovního vůdce v Indii. Po svém návratu do Indie si Gándhí uvědomuje, že Britové udělali z Indů druhořadé občany. Dovede indický lid až k povstání proti Britům, přičemž zpočátku volí pouze formu nenásilných protestů Tento film popisuje život a dobu Mahátmy Gándhího, indického politického vůdce, kterému se podařilo osvobodit svou zemi od britské nadvlády za pomoci nenásilných prostředků a tím dát naději a inspiraci nadcházejícím generacím.

Začátek je zasazen do Londýna roku 1904 a film detailně sleduje Barrieho cestu k oživení Petera Pana. Od jeho první inspirace k vytvoření příběhu až po premiéru v Duke of Yorks Theatre, noci, která změní nejen Barrieho život, ale také životy mnoha lidí kolem něj. Johnny Depp v roli Barrieho tedy nejdřív poznává čtyři děti, které nemají otce. Z času stráveného s čtyřmi malými Daviesovými vznikne legendární pohádka o dětech, které nechtějí vyrůst. Scénář Davida Magee vychází ze hry Allena Knee - The Man Who Was Peter Pan.

Franz Jägerstätter (August Diehl) žije se svou ženou a dětmi v Radegundu, rakouské vesnici uprostřed hor. Jeho malý statek je vzdálen všech hrůz druhé světové války. Hitlerovský režim však nelze zastavit, a tak se stane, že i Jagerstätter je roku 1943 povolán do armády. Mladý muž ovšem ve válčení nevidí žádný smysl a nikdy by jiného člověka nezabil. Odmítne proto nastoupit, je zatčen a podroben výslechům a týrání. Místo aby přehodnotil svůj postoj a vyhnul se hrozícímu trestu, vytrvává ve své víře v dobro v každém člověku…

Architekt Sam truchlí nad smrtí své ženy. Jeho malý syn chce, aby si táta někoho našel, a tak zavolá do oblíbeného nočního rozhlasového pořadu a přinutí tátu, aby promluvil do éteru. V autě ho uslyší mezi desetitisíci jiných také Annie, které Sam docela učaruje. Sam je přesvědčen o čarovné moci lásky a je tak trochu idealista, Annie je ryze praktická novinářka, která má o všem svoje pochybnosti. Ve filmu dochází k četným velmi zábavným scénám zachycujícím zvyklosti lidí při námluvách a schůzkách. Nočňátka v Seattlu pojednávají bez rozpaků a s humorem o jistém nazírání osudu – jsou-li si dva lidé souzeni, najdou jeden druhého, navzdory vzdálenosti, času anebo dokonce patřičnému úvodu.

Cornwall, 19. století. Dramatický milostný příběh o tragické lásce dvou vyděděnců, uzavřené a plaché Amy Fosterové, jež však žije bohatým niterním životem, a Yanka Goorala, Rusa, jenž plul ještě s dalšími emigranty do Ameriky a jako jediný přežil ztroskotání lodi nedaleko farmy, kde Amy pracuje, se odehrává na pozadí nádherné venkovské přírody.

Ona je dívka. Je krásná. Přesto ji ignorují. Na záchodech klubu si pořeže zápěstí. A tak se poznali. Jemu se ženy nelíbí, ona mu zaplatí, aby se na ni díval, jak ona říká: "Z úhlu, ze kterého by ji nikdy nikdo neměl vidět". "Bude to něco stát" říká on. Čtyři noci. V domě uprostřed ničeho. Čtyři noci na to, aby konfrontovali jeden druhého. Čtyři noci ke konfrontaci nevyslovitelného, k vyjádření toho, co nesmí být ukázáno: onoho tajemství.

Byla či nebyla rodově spřízněna se šlechtickým rodem Zaháňských? Otázka rozděluje literární badatele už desítky let. Tvůrci spolu s forenzními genetiky přinášejí jasnou odpověď... Česká spisovatelka Božena Němcová poutá pozornost už více než sto let, stala se ikonou, múzou české avantgardy, v některých kruzích až kultem. Její život a působení postupně obestřela řada romantizujících představ a mýtů. Otázky a dohady se už desítky let týkají rovněž jejího původu. Pátrání v písemných pramenech odpovědi spíše zamlžují a jasný závěr nepřinášejí ani rozdílné interpretace spisovatelčiných textů. Předmětem diskusí literárních historiků a badatelů se stala také teorie, podle níž spisovatelka ve skutečnosti nebyla dcerou Terezie a Johana Panklových. To byl závěr některých badatelů, které jejich pátrání po skutečném původu Němcové dovedla od pradleny a panského kočího k evropskému šlechtickému rodu Zaháňských, u nichž rodiče malé Barunky sloužili...