Únos Dae-sua se odehraje rovnou před jeho domem, kde dosud poklidně žil se svou rodinou. Kdesi v podivném domácím vězení se dozví z televize, že jeho žena byla mezitím brutálně zavražděna a on že je z vraždy podezírán. V tmavé místnosti stráví patnáct let, než se jednoho dne stejně nečekaně probudí na svobodě. Od té chvíle se upne na pomstu neznámému vězniteli. S pomocí mladé Mido jej najde, jenže dotyčný muž ho postupně usvědčí z dávné viny. Spletité drama je plné napětí a tajemnosti, ale podle slov režiséra je především úvahou o pomstě a o touze, kterou každý zažije, ale málokdo uskuteční, protože společnost ji zatracuje jakožto negativní a zkázonosnou.
Ovdovělá Sara Goldfarbová žije na Coney Island a snadno podléhá mámení televizních pořadů. Právě teď drží dietu, aby se mohla účastnit jedné ze show. Její milý ale bezmocný syn Harry má novou přítelkyni Marion a společně se snaží čelit bolestné realitě útěkem do snů. Ani Harryho nejlepší přítel Tyrone, který se živí prodejem drog, nemá snadný život. A tak se čtveřice lidí, jimž osud nepřál štěstí, točí v bludném kruhu bezmoci a beznaděje.
Ve vyprávění hlavního „hrdiny", asociálního mladíka Rentona, se odkrývá bizarní svět revolty proti současné konzumní společnosti. Renton a jeho skotští přátelé jsou totiž narkomané, jejichž jedinou starostí je sehnat další dávku. Jenže „skutečný život" smutné protagonisty „semele" a změní. Někteří nepřežijí, z jiných – jako například právě z Rentona – se stanou normální lidé. Epizodické vyprávění vytváří zvláštní mozaiku, z níž se velmi působivě vynořuje pochmurný obraz jedné „ztracené" generace.
Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.
Uprostřed Velké hospodářské krize, která ve 30. letech 20. století téměř srazila Ameriku na kolena, se zničehonic objevil hrdina, jemuž se díky pevnému odhodlání a železné vůli podařilo nejen vybojovat druhou šanci pro svou rodinu a sebe samotného, ale také stát se idolem celého národa. Tím hrdinou z lidu byl James J. Braddock (RUSSELL CROWE), muž, který se i přes nepřízeň osudu měl brzy stát jednou z nejinspirativnějších legend v dějinách sportu. Na začátku 30. let byl tento bývalý boxer na dně - stejně jako zbytek americké populace, zasažené obrovskou ekonomickou katastrofou. Jeho kariéra se zdála být u konce, neměl z čeho zaplatit účty a jediná věc, na které mu v životě záleželo - jeho rodina - se ocitla v nebezpečí. Hluboko uvnitř však stále dřímalo jeho odhodlání. Láska, čest a silná vůle mu pomohly proměnit v realitu zdánlivě neuskutečnitelný sen.
Téměř zkrachovalý obchodník žije na venkově se svým synem Ludovicem a třemi dcerami. Dvě z nich, Félicie a Adelaide, jsou opravdové fúrie: sobecké, domýšlivé a zlé. Zneužívají svou sestru Belle jako služebnici. Jednoho dne, cestou domů z obchodů, se kupec ztratí v lese a objeví tajemný zámek, jehož pán je napůl člověk a napůl zvíře, ovládající magické síly...
Ve filmu Na pokraji slávy se režisér a scenárista Cameron Crowe inspiroval vlastními novinářskými začátky – jako mladý psal pro prestižní časopis Rolling Stone. V roce 2000 tak natočil vtipný i citlivý příběh o patnáctiletém vášnivém fanouškovi rockové hudby, který se roku 1973 vydává s kapelou Stillwater na turné, aby o nadějné skupině napsal reportáž právě pro Rolling Stone. William má před sebou téměř nadlidský úkol: uchovat si v šíleném cirkusu rockových produkcí nadhled a zdravý rozum, nepropadnout alkoholu ani drogám a ještě napsat objektivní článek. A nijak mu to neusnadňuje ani přítomnost několika náruživých fanynek, které tvoří nezbytný doprovod všem rockovým kapelám.
Politické boje se stupňují. Rusko neodvratně kráčí vstříc komunistické diktatuře. Jeden muž v této těžké době miluje aristokratku a zároveň manželku bolševického vůdce.
Mladičkou Margaret znásilnil její vlastní bratranec. Bernadette, vyrůstající v sirotčinci, koketovala přes plot s několika chlapci. Rose porodila nemanželské dítě. V Irsku šedesátých let minulého století si tím všechny tři vysloužily označení padlá žena. V zájmu věčného spasení je jim ovšem dána možnost tato provinění odčinit. V klášteře řádu Marie Magdalské se z nich tvrdou prací, odříkáním a modlitbou mohou ještě stát bohabojné ženy. Žádná z nich ovšem netuší, co je za ponurými klášterními zdmi čeká. Že zde budou ubíjeny, deptány fyzicky i duševně, že budou čelit svévoli a pokrytectví žen, které mají nad svými svěřenkyněmi neomezenou moc. A co je ze všeho nejhorší: že zde ztratí jakoukoliv naději na návrat do normálního, svobodného života...
Dva hippies, Billy a Wyatt, zvaný kapitán Amerika, právě vydělali nějaké peníze na drogách a tak stočili řidítka svých motorek na východ a vyrazili z horkého Los Angeles do vzdáleného New Orleansu na karneval. A toto je vyprávění o jejich bezstarostné cestě, kde můžeš kdykoli zastavit a dát si práska marihuany, namazat se v provinčním zapadákově nebo se nevázaně pomilovat s místními krasavicemi. Nic nelze předem plánovat a předvídat. jednou je odmítne nedůvěřivá recepce omšelého motelu, vzápětí snídají s neznámou farmářskou rodinou a náhodný stopař na chvíli odkloní jejich cestu do osamělé komuny jejich spřízněnců. Nová přátelství se tu navazují snadno a nečekaně, a stejně neodvolatelně končí.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Bridget je lehce baculatější třicátnice, která má ve svém životě zdánlivě jednoduchá a splnitelná přání - shodit nějaké to kilo a najít opravdový vztah. Jenže právě v roce, do něhož vstoupila s bezpočtem předsevzetí a rozhodnutím vést si deník, se to na jeho stránkách hemží pohromami...
Soukromá střední škola - prachy kam se podíváš, všichni študáci tu důvěrně znají alkohol i drogy. Charlie Bartlett (Anton Yelchin) do takového prostředí nezapadá a navíc ho ze školy vykopnou, což ovšem není poprvé. Zazobanému mládenci, který žije s neurotickou matkou, tudíž nezbývá než se snížit k docházce na státní střední. Ani tady sice nezapadne do kolektivu, ale časem zjišťuje, že zdejší teenageři se zase tak neliší od těch, co poznal dřív - i oni mají své problémy, se kterými nejsou schopni se vypořádat, i oni tápají. A tak Charlieho napadne spásná myšlenka zahrát si na školního psychiatra. Neoficiálně si otevře “kancelář” na pánských záchodcích, kde ostatním spolužákům radí ohledně rodičů, školy či lásky. Sám posléze zaměří svou pozornost na jednu půvabnou dívku. Bohužel to je ale Susan, dcera školního ředitele (Robert Downey Jr.)... a ten Charlieho bytostně nesnáší.(oficiální text distributora)
Frank Pierce (Nicolas Cage) je na dně. Po pěti letech vyčerpávajících nočních služeb v sanitce záchranky se z něho stal alkoholik trpící těžkou depresí a halucinacemi - duchové desítek pacientů, které se mu nepodařilo zachránit, bloumají ulicemi Manhattanu s němou výčitkou nevyslovitelného utrpení. Záblesk naděje vnese do Frankova vyprahlého světa tajemná dívka Mary Burkeová (Patricia Arquette), jejíhož otce Frank vyrval z náručí smrti. Dříve než oba outsideři z okraje společnosti dojdou společného vykoupení, prožije Frank během tří dramatických nocí v ulicích New Yorku hotové peklo.(oficiální text distributora)
V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.
Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho „osobnost“ je symbolicky zredukována do znaků – THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné?