V květnu 1980 otevřel Fidel Castro kubánský přístav Mariel s jasným záměrem nechat některé občany odjet za příbuznými do USA. Do sedmdesáti dvou hodin bylo 3000 amerických lodí na cestě na Kubu. Brzy se ukázalo, že Castro přinutil majitele lodí, aby odvezli nejen příbuzné, ale i nejhorší kubánské vězně. Mezi 125 000 uprchlíky, kteří se vylodili na Floridě, bylo 25 000 trestanců. A jedním z nich byl i kubánský politický vězeň Tony Montana. Tony ale hned po příjezdu skončí ve vězení, kde dostane nabídku: zabije komunistu a drogová mafie ho dostane ven i s jeho parťákem. Tony Montana se velmi rychle adaptuje v nových podmínkách svobodného světa. Se svým přítelem Mannym vykonávají příležitostné práce v místním podsvětí a při jedné předávce drog skončí v jejich rukou ukradené peníze, za něž Montana vybuduje vlastní drogové impérium. S mocí a bohatstvím ovšem roste i jeho ego a především paranoia, že jej o jeho výdobytky připraví někdo stejným způsobem, jako to udělal on.
Ukrást obří briliant v Antverpách je jedna věc, dostat ho přes Londýn do New Yorku druhá. Chlápek, který má transport diamantu na starosti, totiž holduje hazardu, v ilegálním boxerském ringu se schyluje k předem zaplacenému zápasu a na ukradený čtyřiaosmdesáti karátový diamant má zálusk další zloděj - chladnokrevný zabiják Boris. A pak je tu ještě Brick Top promotér ilegálního boxu, majitel prasečí farmy a jeden z nejodpornějších padouchů londýnského podsvětí. Svou práci má rád a rozumí jí - šestnáct prasat sežere mrtvolu rozřezanou na šest dílů za pár chvil a je jedno, jestli šlo o nepohodlného svědka, nebo boxera, který se nenechal knokautovat ve čtvrtém kole, jak bylo domluveno. Není divu, že v tomhle zápase o diamant veliký jako vyražené oko, brzy nejde o vítězství, ale o holé přežití. Nebo alespoň pohřeb vcelku.
V roce 1920 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volstedův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra tzv. prohibice, která trvala až do roku 1933 a kterou si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod. Asi nejznámější kapitolou amerických dějin té doby je úspěšný boj zvláštního zmocněnce ministerstva financí Eliota Nesse, který ve spolupráci s chicagskou policií učinil přítrž nezákonnému obchodu lihovinami, jenž byl v rukou Al Caponeovy organizace.
Zatímco většina filmů zastarává velmi rychle, neuhlazené a hluboce procítěné adaptaci protiválečné knihy Ericha Maria Remarque od režiséra Lewise Milestona léta neubrala nic z její působivosti. Ještě mnoho let po své premiéře se film nesměl promítat v zemích, které mobilizovaly do války. Film vypráví příběh skupiny mladých německých branců v době první světové války na jejich cestě od mladistvého idealismu k trpkému životnímu rozčarování. Slovy hlavního hrdiny, Paula Baumera (Lew Ayres): Žijeme v zákopech, bojujeme a snažíme se nenechat se zabít. To je celé. Příběh je antologií dnes již klasických scén: Ayers uvězněný v dělostřeleckém kráteru s Francouzem, kterého sám smrtelně zranil; první setkání branců s veterány; krutý masakr pěchoty kulometnou palbou; půlnoční plavání s dívkami z francouzské vesnice; Ayersův pacifistický proslov k ohromeným spolužákům a finální záběr vojákovi ruky, která se ve fatálním pohybu snaží dosáhnout na nedalekého motýla.
Zrůdy na samém počátku zvukové éry vyprodukovalo největší z hollywoodských majors, MGM, aby vzápětí sám jeho boss, veliký Louis B. Mayer, nechal zničit originál a toto dílo na celých třicet let odsoudil k zapomnění. Důvod, proč tento film tolik popudil dobové publikum, je stejný jako důvod, proč se v druhé půli 60. let stal kultem – je to nejspíš nejbizarnější film, jaký kdy v Hollywoodu vznikl.
Slavné kriminální drama režiséra Williama Friedkina bylo v roce 1971 oceněno pěti Oscary včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film, nejlepší režii a nejlepší mužský herecký výkon. Snímek navíc dokázal upoutat nejširší spektrum diváků a zařadil se mezi nejnavštěvovanější snímky roku. Příběh snímku je přitom poměrně prostý, vychází ovšem ze skutečných zážitků policejních protidrogových vyšetřovatelů. Newyorští detektivové Jimmy Doyle a Buddy Russo se pohybují v terénu drsných brooklynských ulic a snaží se rozkrýt gang drogových překupníků. Během vyšetřování pochybných drogových kšeftů se dostanou na stopu velké dodávky heroinu, kterou chystá jeden z největších francouzských překupníků drog v podobě elegantního zločince Alaina Charniera. Začíná zběsilé policejní pronásledování a neúprosná snaha o dopadení mezinárodního drogového gangu.
Mladá žena se znovu setkává s otcem, kterého neviděla od útlého dětství, zamiluje se do námořníka, který si ji chce vzít, a nakonec je nucena každému z mužů odhalit svou temnou minulost. (POZNÁMKA: Jedná se o německou jazykovou verzi.)
"Tabu" - americký film režiséra F.W. Murnaua je kouzelná romance z jižních moří, která byla natočena v celém rozsahu v původních exteriérech a s domorodci ve všech vedoucích rolích. Tento film zachycuje s jedinečnou prostotou a pravdivostí duši domorodců jihomořských ostrovů a stál o několik pater výš a jako nedostižný vzor všem těm líbeznými cukrkandlovým kýčům, které Američané uvedli na filmový trh s obdobnými náměty a z podobného prostředí. Film pro své nesporné kvality byl znovu uvedený na plátna našich kin po deseti letech od svého natočení, tedy v roce 1940.
Dospívající Liam, kterého touha po rodině a lepším životě zavede na cestu zločinu, je vyhrocenou obdobou hrdiny většiny Loachových filmů, jimiž poukazuje na zhoubné důsledky chudoby a nezájmu společnosti o sociálně slabé. Paul Laverty, od spolupráce na tomto filmu stálý režisérův scenárista, získal v roce 2002 v Cannes cenu za nejlepší scénář. (52nd KVIFF)
V pořadí čtvrtý film Sternberga s Marlene Dietrichovou, inspirovaný povídkou Guy de Maupassanta Kulička. Příběh lásky exkluzivní kurtizány, čelící destruktivním silám osudu. Ve vlaku, který je vydán na milost protivládních vzbouřenců, po letech potkává svého osudového muže. Exotické prostředí Číny, prudké střety demagogických postojů, barbarská záliba v krutosti a situace plné palčivých emocí umocňují věrohodnost velkých gest protagonistů melodramatického příběhu, který von Sternberg s pomocí kameramana Lee Garmese umně vypráví především prostřednictvím obrazové stylizace nesené světlem šerosvitu. Zastřená hloubka prostoru, obličeje tonoucí v polostínech, náznaky potlačených gest otevírají prostor nevyslovenému, jež vždy bylo podstatou Sternbergovy umělecké výpovědi. Šanghajský expres vynesl Sternbergovi oscarovou nominaci.
Takže, pokud pohodlně sedíte, můžeme začít. Takto nás do příběhu vtáhne Liam Neeson, který v životopisném filmu Kinsey ztvárnil profesora Alfreda Kinseyho. Ten se v první polovině 20. století proslavil otevřenou studií lidského chování při té nejoblíbenější činnosti a lidské sexuality vůbec. Kinsey za svůj život vydal několik uznávaných publikací , které mezi tehdejší veřejností způsobily poprask svojí otevřeností a jednoduše tím, že všechno kolem sexu bylo v oné době velké tabu. Kinsey: Jaká je Vaše nejoblíbenější poloha při milování ? Dívka kolem dvaceti let: Ono jich je více?
Dvaadvacetiletá Elaha musí obnovit svou všemi předpokládanou nevinnost předtím, než se vdá. Plastika panenské blány je však velmi nákladná a Elaha si ji nemůže dovolit. Prostředky se snaží získat všemožnými způsoby, na mysl se jí přitom ale stále více vkrádá otázka: proč vlastně musím být pannou a pro koho?
John Kimble pronásleduje v Los Angeles překupníka drog a vraha Cullena Crispa. Když zjistí, že zločinec dostal zprávu o své ženě, která od něj utekla se synem a třemi miliony dolarů a nyní se ukrývá v oregonské Astorii, vydá se tam společně s policistkou Phoebe O'Harovou, která se má pokusit jako nová učitelka najít v místní mateřské školce Crispova syna. Cestou však onemocní a Kimble je nucen nastoupit do mateřské školky místo ní, ačkoli nemá s dětmi žádnou zkušenost, protože ty prostě do jeho světa nepatří. Přestože jeho první setkání s mrňaty nedopadne zrovna nejlépe, postupně se začnou ledy mezi velkým svalovcem a bandou capartů lámat. Chladný ovšem Kimble nezůstane ani ke krásné Joyce. Téměř idylický život novopečeného maloměstského učitele však netrvá dlouho...
Inspektor Jack Cates zasahuje u benzinové pumpy, přičemž dojde k zastřelení jednoho muže a nakonec k výbuchu celé čerpací stanice. Musí se pak zodpovídat před komisí a hrozí mu vězení. Pravda může vyjít na povrch, pokud se mu podaří najít drogového bosse Eismana, a tak se okamžitě pouští do pátrání. Navštíví ve vězení Reggieho, který byl s Eismanem zapleten, a snaží se ho přesvědčit ke spolupráci. Marně. Po propuštění však Reggie usoudí, že bude rozumné spojit s Jackem síly, protože na něj čekají najatí zabijáci...