Začíná další školní rok a na chlapeckou akademii ve Vermontu příchází nový učitel John Keating, aby zdejší studenty učil anglické literatuře. John praktikuje velmi nezvyklý způsob výuky, čímž si své studenty nejen získá, ale hlavně je naučí mnohem více, než by se mohli dočíst v knihách. Stane se jejich vzorem a oni se rozhodnou, že budou pokračovat v tradici Společnosti mrtvých básníků, které byl John dříve také členem. Nemají však tušení, jaké následky to může mít...
Psychologické drama líčící osudy dvacetiletého matematického génia, ale zároveň i hospodského flákače Willa Huntinga. Ten pochází z nuzných poměrů a svůj život strávil převážně v sirotčincích. Mladíkovy neuvěřitelné početní vlohy vyjdou najevo, když jako uklízeč na bostonské univerzitě náhodně vyřeší složitý matematický příklad, který zůstal na tabuli. Citově vyprahlý a zablokovaný Will ovšem odmítá využít svého obrovského talentu a změnit svůj život. Nakonec se však podvolí tlaku okolí. Příběh je koncipován jako střet několika silných osobností a charakterů. Přesvědčivě je ztvárněno jak prostředí a atmosféra jižního Bostonu, tak „akademická půda“.
Slavný film Vardové s takřka absolutní chronologickou přesností (charakterizuje ho rovnováha mezi fiktivním a reálným časem) zachycuje dvě hodiny ze života mladé pařížské šansoniérky, která se obává, že má rakovinu. Každý krok, dělící ji od chvíle, kdy se má v nemocnici dozvědět výsledek vyšetření, je tápáním ze životní osamělosti a úzkosti. Poutem, které si náhodně najde, je voják Antoine, se kterým se setkává v parku. I on je jakýmsi odsouzencem večer se vrací k jednotce do Alžíru, která je v bojovém nasazení. Možná proto, že je první, který s ní hovoří o všem a o ničem, i o věcech vážných s přízvukem opravdovosti v hlase, věnuje mu svou důvěru a dá mu nahlédnut do svého nitra. Všechny dějové fragmenty jsou přesně odpozorované, mezititulky zaznamenávají plynutí času a vytvářejí odstup od událostí. Jemnými filmovými prostředky se režisérce podařilo stmelit střízlivý dokumentární způsob vyprávění a subjektivnost pohledu, uměleckou stylizaci dosahuje metodou "cinéma-vérité".
Táta Richard (Greg Kinnear) se zoufale snaží prodat svůj motivační program, jak se stát úspěšným…bez jakéhokoliv úspěchu. Matka a “strážkyně cti” Sheryl (Toni Collette) je pro svou výstřední rodinu oporou a teď má navíc na krku i svého bratra v depresích (Steve Carell), kterého právě propustili z nemocnice poté, co dostal košem. A pak tu jsou také Hooverovic mladí – sedmiletá Olive (Abigail Breslin), jež touží stát se královnou krásy a Nietzscheho obdivovatel Dwayne (Paul Dano) - teenager, který se momentálně nachází ve fázi hlubokého mlčení. Třešničkou na rodinném dortu je sprostý dědeček (Alan Arkin), jenž byl kvůli nevychovanosti nedávno vyhozen z domova důchodců. Když ale Olive dostane příležitost zúčastnit se jako soutěžící prestižní soutěže “Malá Miss Sunshine” v daleké Kalifornii, rodina se jako jeden muž naskládá do staré rezavějící dodávky Volkswagen a vydává se na dalekou cestu. Jejich podpora bude mít skutečně legrační důsledky.
Osudy dvou mužů z naprosto opačných konců tohoto světa se protnou - rabín Jákob jede z New Yorku do Francie, kde už několik desítek let nebyl. Zavítá sem kvůli Bar Micvah - židovskému náboženskému obřadu jeho mladého příbuzného - chlapce Davida. Naproti tomu Viktor Datel, který co nevidět provdá dceru, má úplně jiné starosti - spěchá ve svém autě s lodí na střeše (anebo obráceně) co nejrychleji domů, aby vše v pořádku stihl. Je to člověk bohatý a uspěchaný - ale také podezřívavý a netolerantní. Hodně se však změní, když je nucen se přestrojit za člověka, se kterým nemá naprosto nic společného, a prchat před mnohými lidmi, dokonce i před svou manželkou...
Film Modrý anděl učinil jak z režiséra Josepha von Sternberga, tak zejména z herečky Marlene Dietrich hvězdy první velikosti, jimž filmový Hollywood ležel u nohou. Sternberga začali považovat za kouzelníka světla a stínu a na Marlene čekala spousta rolí. Modrý anděl představuje kabaret, v němž se úctyhodný a respektovaný profesor Rath pod vlivem zpěvačky Loly proměňuje v člověka postupně ztrácejícího i poslední špetku lidské důstojnosti.(
Režisérka Patty Jenkinsová vylíčila milostný příběh dvou ztracených existencí: Aileen, bývalé prostitutky, a Selby Wallové, kterou rodiče pošlou k tetě na Floridu, aby se "vyléčila ze své homosexuality". Zoufalá Aileen pomýšlí na sebevraždu. V baru pozná Selby a zamiluje se do ní. Kvůli ní pokračuje v prostituci. To v ní však živí zuřivost, která vyvrcholí několika brutálními vraždami. Média Aileen označí jako první masovou vražedkyni - zrůdu
V neplodném, dohodnutém manželství s amatérským svámím, který usiluje o osvícení prostřednictvím celibátu, nabere Rádhin život neodolatelný spád, když se její krásná mladá švagrová snaží vymanit ze sevření vlastního manželství bez lásky.
Vicu Berettonovi je nyní patnáct let. Právě se vrátila z Rakouska, kde byla na studijním pobytu. Těší se, až uvidí své kamarády z lycea a bude jim vyprávět o svých zážitcích. Velmi ji ale trápí, že všichni kolem ní jsou zamilovaní, dokonce i její babička Poupette, která si chce vzít svého dlouholetého přítele... Rodiče na ni zase nemají moc času, otec François si našel novou zajímavou práci a matka Françoise se věnuje spíš jejímu malému dvouletému bratrovi. Ve vlaku si náhodou vymění pas s neznámým atraktivním mladíkem. A co čert nechtěl, opět se setkává s mladíkem jménem Philippe Berthier a jak jinak - zamilují se do sebe. Nebyla by to však Vic, kdyby si nepřivodila zbytečné problémy...