Píše se rok 1781 a Antonio Salieri působí jako dvorní skladatel císaře Josefa II. Když ke dvoru přijede Mozart, Salieri si s hrůzou uvědomí, že božské hudební nadání, které si přál mít on sám, dostal do vínku tento obscénní a rozpustilý vtipálek. Salieri dohnán žárlivostí k zuřivosti organizuje intriky s cílem zničit Mozarta, k čemuž je ochoten použít všechny dostupné prostředky. Možná i vraždu. Podařilo se Salierimu umlčet jednoho z největších géniů světové hudby?
James Stewart, Farley Granger a John Dall vytvořili ústřední postavy v akcí nabitém thrilleru inspirovaném skutečnou událostí: případem Leopold a Loeb. Granger a Dall hrají dva kamarády, kteří uškrtí svého spolužáka jen tak, pro pocit vzrušení. Poté uspořádají honosnou párty pro rodinu a přátele oběti, při níž je tělo mrtvého nacpáno do kmene stromu sloužícího jako švédský stůl. Když vrazi stočí konverzaci na téma dokonalé vraždy, jejich bývalý učitel (Stewart) pojme podezření. V této Hitchcockově fascinující exkurzi do smrti zjistí profesor během jedné noci, jak brutálním způsobem přeměnili jeho studenti své akademické teorie v hrůzostrašnou realitu.
Kdo se bojí Virginie Woolfové? je příběh stárnoucího profesora a jeho ženy (dcery rektora), kteří si prostřednictvím virtuálního světa a virtuálních příběhů dokážou ubližovat s takovým gustem a takovou razancí (pravděpodobně proto, aby si dokázali, že ještě žijí). Současně se odvíjí vztah mladší dvojice, která stojí téměř na počátku jak vztahu, tak kariéry, a na rozdíl od starších ještě má zábrany - „předstírá“ nejen ostatním, ale i sobě nejrůznější iluze o životě. Příběh jedné noční manželské vivisekce je sice dobově podmíněn, jeho hodnota daný kontext ale dalece přesahuje, neboť reflektuje především všeplatné civilizační úzkosti a existenciální rozměr mezilidských vztahů. (upraveno z textu Ivy Hejlíčkové)
Alkoholik Brick býval dříve profesionálním hráčem fotbalu. Dnes utápí své dny v alkoholu a odmítá lásku i pomoc své ženy Maggie. V den otcových narozenin dojde mezi ním a jeho bratrem k roztržce. Pak ale vyjde najevo, že jejich otec je vážně nemocný a umírá na rakovinu.
Pravidla hry vznikaly ve vypjatých chvílích novodobé evropské historie. Renoir psal scénář s Carlem Kochem v žáří 1938 po mnichovském diktátu, natáčení se časově shoduje s okupací Československa. Filmová adaptace komedie "Marianniny rozmary" od Alfreda de Musseta vypráví o složitých milostných vztazích mezi společenskou smetánkou i jejím služebnictvem. Přesto, že zápletka celého děje působí jako překombinovaná fraška, je snímek považován za to nejlepší, co ve své kariéře Renoir vytvořil, a je označován za zdařilou společenskou satiru. Ve filmu se odráží politická a duchovní atmosféra tehdejší Francie s takovou naléhavostí, že Renoirovo dílo bylo také označováno jako "zpráva o morální stavu francouzské společnosti." Děj sestává z drobných příhod, které se vzájemně proplétají a kombinují, z flirtování, nevěr a banálních vztahů. Když jedna z postav poruší pravidlo hry, dochází k tragédii.
Mediální magnát William Parrish si užívá života plnými doušky. I pro něho i však jednoho dne příjde Smrt. Ta mu ale udělá zcela vyjímečnou nabídku – časový odklad za možnost přiučit se něco o lidech. V podobě sympatického světlovlasého mladíka, který si říká Joe, tak Smrt vstoupí nejen do Parrishova života, ale i do života jeho krásné dcery. Tím, že se dívka do Joea zamiluje, se vše mění. Smrt v lidském těle poznává, co je to láska a hrozivá osudovost budoucnosti náhle dostává pro všechny nový rozměr.
Člověk pro každé počasí s Paulem Scofieldem v roli sira Thomase Mora, uznávaného anglického politika, kterého vytrvalé odmítání manželství krále Jindřicha VIII s Annou Boleynovou stálo hlavu.(oficiální text distributora)
Pro Daisy, bohatou a tvrdohlavou americkou židovku, která je už příliš stará na to, aby mohla řídit auto, najímá syn v padesátých letech 20. století, kdy se v ulicích i politice opět řeší rasové spory, černošského šoféra. Do rodiny přichází Hoke a musí si před Daisy, která předstírá, že ho nepotřebuje, svou pozici obhájit. Hoke nemůže pochopit její izolovanost od světa a neschopnost uchopit společenské změny. Ona zase nedokáže pochopit, proč jsou lidé jako Hoke neustále rozhořčeni… Až ve chvíli, kdy jde slečna Daisy do domova důchodců a Hoke je už moc starý na to, aby ji vozil, si oba dva uvědomí, jak moc se měli rádi a jakými dobrými přáteli byli…
Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.
Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.
Jaký by byl Romeo, kdyby se narodil v dnešní přetechnizované době? A co na to panensky čistá láska Julie ve světě neřestí a násilí? Mohl by jejich vztah vůbec přečkat věky, jak o tom vypráví William Shakespeare? Podívejte se na dávný příběh, který scénárista posunul o pár set let blíže atomovému věku. Nenechte se zaskočit, že místo romantických altánů, majestátných rób a ušlechtilých kordů jsou kulisami benzínové pumpy, kožené bundy a plné zásobníky pistolí. Skvělé výkony herců, nádherná hudba a ohňostroj světel vás přimrazí ke křeslu a zanechá tam někde uvnitř nesmazatelnou stopu.