Píše se rok 1575 a na východním pobřeží Severní Ameriky zuří boj mezi francouzskými a anglickými kolonisty. V jejich řadách bojuje řada naverbovaných Indiánů. Bílí i rudí se vyvražďují, ale dosud mají vzájemný respekt i stejné šance. Bílý lovec Nathaniel Poe přezdívaný Sokolí oko, který vyrostl mezi Indiány kmene Mohykánů, jeho otec Chingachgook i pokrevní bratr Unkas - poslední Mohykán – se odmítají běsnění zúčastnit. Sokolí oko se však zamiluje do Cory, dcery anglického plukovníka Munroa, kterému přísahal pomstu Magua, krutý náčelník kmene Huronů. Sokolí oko i oba Mohykáni riskují své životy, aby zachránili Coru a Alici v boji proti strašlivé přesile Huronů na straně francouzských kolonistů.
Nick Naylor je úspěšný zaměstnanec velké tabákové společnosti a má v popisu práce velebit před veřejností a médii krásy kuřáctví. Díky své pohotovosti, cynickému vtipu a zkušenosti je schopen – jako každý správný ďáblův advokát – každou námitku svých odpůrců interpretovat ve prospěch zaměstnavatele. S dvojicí svých nejlepších přátel, pracujících pro společnost vyrábějící alkohol a pro jistou zbrojní korporaci, tvoří Nick trio známé jako Obchodníci se smrtí. Kovboj s cigaretou je na tom však momentálně špatně a souvislosti mezi omamnou bílou tyčinkou a bolestivou smrtí jsou stále zřetelněji na pořadu dne – a Nick by navíc chtěl být vzorem pro svého milovaného dvanáctiletého syna Joeyho. „Pozitivní“ prezentace vlastní práce před synovou školní třídou je jen prvním z řady kousků testujících Nickovu připravenost. A co když mu někdo začne vyhrožovat, že ho unese a podrobí zkázonosné protikuřácké léčbě?
Osudy Boda, nezaměstnaného bývalého vojáka a Sissi, sestřičky na psychiatrii, se jednoho dne protnou díky dopravní nehodě na ulici Wuppertalu. Pak se potkají znovu: v bance, a to zrovna během loupeže... Jinými slovy by se dal film popsat jako příběh lidí, kteří si museli nejprve vzájemně zachránit život, aby se mohli do sebe zamilovat.
Pro adaptaci patrně nejslavnějšího antiutopického románu všech dob, Orwellova 1984, se ve stejném roce, jaký stojí v názvu knihy, rozhodl režisér Michael Radford. Pod jeho velením se John Hurt obléká do kůže Winstona Smithe, který věří, že i v totalitní Oceánii je možno uniknout pohledu Velkého bratra a nabýt ztracené svobody…
Na francouzském královském dvoře to hýří rozmařilostí, ale lid hladoví. Zatím je v Bastile vězněno královské dvojče v železné masce a čeká ho trýznivý osud. Po dobytí Bastilly objevili revolucionáři záznam o záhadném vězni se železnou maskou, muži, jehož totožnost se nikdy nepodařilo odhalit a dodnes je opředena řadou legend. Jedna z nich tvrdí, že muž byl dvojčetem francouzského krále Ludvíka XIV. a všeobecně známou ji učinil slavný spisovatel Alexandre Dumas, který ji zpracoval do poslední části své ságy o třech, vlastně čtyřech mušketýrech
Agent CIA Jack Ryan bojuje nejen proti kolumbijské drogové mafii, ale i proti zradě a nepoctivosti vlastních spolupracovníků. Začalo to vraždou přítele prezidenta Spojených států. Přestože se ukazuje, že zločin mají na svědomí zabijáci kolumbijského kartelu, s nimiž byl „prezidentův přítel“ ve spojení, rozhodne se hlava státu k odvetnému útoku. Je vydán pokyn k vytvoření speciální tajné jednotky, která má centrálu kolumbijských šéfů zlikvidovat. Jde o nelegální akci, protože vojenské jednotky USA smějí v zahraničí operovat jen tehdy, hrozí-li „jasné nebezpečí“. CIA vedením celé operace pověří agenta Clarka. Mezitím pátrá po motivech vraždy i Jack Ryan. Odhaluje souvislost s kolumbijským obchodem s narkotiky a vydává se do Bogoty, aby získal další informace. Ryan riskuje svůj život i kariéru pro to jediné, čemu ještě věří – pro pravdu.
V klubu, kde se schází smetánka z Dillí, někdo zavraždí fitness trenéra. Zkušený vyšetřovatel se pak při hledání vraha hrabe ve špíně a tajemstvích místních superboháčů.
Hrdinkou trhilleru je krásná, inteligentní, ale citově odměřená mladá vědkyně Smilla. Pátrání po záhadných příčinách smrti malého chlapce ji zavede až na drsné zasněžené pláně Grónska. Postupně zjišťuje, že za vším stojí jakási společnost, která chlapce už roky pozorovala a pro níž pracoval i jeho otec. S pomocí svého přítele se Smilla dostane až nebezpečně blízko k přísně střeženému tajemství.
Po zdědění záhadného sídla po svém podivném strýci Cyrusovi objeví Arthur Kriticos a jeho rodina, že dům je skupinou 13 násilných duchů uvězněných zkušeným duchovním lovcem. Když jsou temní duchové propuštěni, rodina Kriticos se ocitá uvězněna v labyrintu nadpřirozené hrůzy. S pomocí jasnovidce a odborníka na paranormální jevy musí odhalit tajemství sídla, aby zase uvěznili duchy. Bojují s nepředstavitelnými hrůzami, aby přežili a chránili se před 13 duchy, kteří hledají pomstu a věčné osvobození.
Val Kilmer hraje v tomto akčním thrilleru záhadného Simona Templara, jemuž se přezdívá Svatý. Má za sebou řadu odvážných loupeží a při té poslední zkříží cestu všemocnému šéfovi ruské mafie, Treťjakovi. V napínavé hře kdo z koho se nechtěně ocitne i atomová vědkyně Emma Russellová, bez jejíž pomoci nelze realizovat novou technologii na výrobu superlevné energie. Chladnokrevný Templar se do romantické osamělé ženy zamiluje a prestižní zápas s Treťjakem se promění v boj o život. Kdo jiný než Svatý však může znát sílu zázraků!
Peter Ustinov jako legendární detektiv Hercule Poirot se přijel bavit a náhle má plné ruce práce. Hercule Poirot se rozhodl strávit víkend na panství George Stubse, kde ho čeká neobvyklá kratochvíle. Pozvání přijal na popud paní Oliverové, americké spisovatelky kriminálních románů, kterou sir George najal, aby pro jeho přátele připravila zvláštní hru. Všichni hosté budou hledat stopy, vedoucí k usvědčení fiktivního vraha, a Hercule Poirot se na to moc těší. Sotva ale zábava začne, vymkne se autorce z ruky. Místo jedné falešné mrtvoly se objeví hned dvě skutečná těla! Velký detektiv musí opět zaměstnat své geniální šedé buňky...
Mladý chlapec neznámého původu je zachráněn před chudobou. V nové rodině se brzy projeví silné pouto mezi ním a nevlastní sestrou Cathy. Román Na větrné hůrce Emily Brontëové se dočkal nespočtu adaptací. Po klasických verzích Buñuelových, Rivettových či Wylerových se do osudového příběhu pustila britská režisérka Andrea Arnoldová. Citlivá pozorovatelka ve svém naturalistickém čtení předlohy odmítá konvence většiny literárních adaptací, nesoustředí se na dialogy, ale spíše na vyprávění pomocí strohých, přesto podmanivých obrazů, v nichž se odráží jak gotické tóny knihy, tak jemné pohnutky v chování hrdinů.
Oslnivý thriller z přetechnizované civilizace moderního světa zachycuje stejnojmenný klasický román Raye Bradburyho s citlivostí typickou pro 21. století. Snímek „451 stupňů Fahrenheita“ z produkce HBO Films vykresluje svět budoucnosti ve Spojených státech, v němž média vymývají lidem mozky, internetoví roboti kontrolují každodenní běžné činnosti, historie je zkrácena či přepsána a sbory proslulých „hasičů“ se zapojují do televizí přenášených misí zvaných „najdi a znič“ s cílem spálit knihy a postavit jejich zostuzené majitele před soud.