Mezi mladými novickami salzburského kláštera byste těžko hledali někoho méně vhodného pro poslání jeptišky než je Maria (Julie Andrewsová). Vnímavá a činorodá dívka se totiž (přes veškerou snahu) nedokáže vyrovnat se strohou přísností církevního řádu, čarovná krása alpských velehor ji zajímá mnohem víc než klášterní disciplína. Matka představená (Peggy Woodová), moudrá to žena, si naštěstí ví rady a pošle ji jako guvernantku do rodiny ovdovělého námořního kapitána, t.č. ve výslužbě. Úkol, který má Maria před sebou, ale není snadný ani pro někoho tak temperamentního a kurážného jako je ona.

Muzikál ŠUMAŘ NA STŘEŠE vypráví o radostech a strastech rodiny zbožného, ale velmi chudého mlékaře Tovjeho. Tovje spolu se svou manželkou a pěti dcerami žije v jedné ukrajinské židovské komunitě. Vše v životě Tovjeho rodiny se točí kolem zažitých židovských tradic. Když postupně tři dcery dospívají, rozhodnou se Tovje s manželkou vyvdat je tak "jak tradice praví". ŠUMAŘ NA STŘEŠE je muzikálový příběh o štěstí, lásce, tradicích, schopnosti a bolesti spojené s "porušením" léta zažitých zvyklostí a v neposlední řadě o paralelně se odehrávajících tragických u…

Jedno z nejlepších děl americké muzikálové tradice převedl do filmové podoby legendární choreograf a režisér Bob Fosse. Příběh o milostných vzplanutích několika hrdinů se odehrává v Berlíně třicátých let, tedy na pozadí nastupujícího fašismu. Britský student Brian si zde najde podnájem a vydělává si vyučováním angličtiny. Zamiluje se do lehkomyslné americké kabaretní zpěvačky Sally. Do jejich vztahu však vstoupí aristokratický boháč Maximilian, který svede oba dva. Zamilovanou dvojici vytvoří též obchodník Fritz a dcera zámožných židovských rodičů Natalia. A zatímco všichni prožívají své milostné trable, v ulicích německých měst dochází k násilnostem. Mládež v hnědých košilích organizuje svůj vlastní druh podívané, a na rozdíl od kabaretních umělců to myslí smrtelně vážně…

Příběh Dánského kralevice Hamleta, jemuž se zjeví duch zemřelého otce a sdělí mu, že zemřel násilnou smrtí rukou svého bratra Claudia, právě toho, který si nyní bere za manželku Hamletovu matku a usedá na trůn svého mrtvého bratra. Hamlet chce vraždu otce dokázat a pomstít. Předstírá proto šílenství, aby jako blázen mohl říkat co se mu zlíbí, včetně pravdy. Ale pod maskovaným šílenstvím vzrůstá skutečné dilema mezi životem ve lži a milostivou smrtí.

Nejmenovaná jihoamerická země těsně po zhroucení diktátorského režimu: v osamělém pobřežním domě očekává Paulina Escobar návrat svého muže z hlavního města. Gerardo Escobar byl jmenován za předsedu výboru, jenž měl vyšetřit porušování lidských práv za starého režimu. Gerardo se však zpozdí kvůli píchnuté pneumatice. Když se Gerardo konečně dostaví, není sám. V jeho doprovodu se nachází cizinec: Dr. Miranda, v němž Paulina rozpozná muže, jenž ji před 15 lety trýznil a vícekrát znásilnil...

Příběh zvoníka Quasimoda se znetvořeným zevnějškem, ale srdcem z ryzího zlata začal jedné zimní noci, kdy se do Paříže pokusili tajně proniknout mladí manželé s nemluvnětem. Obávaný soudce Frolo a jeho biřici však byli ve střehu a žena s dítětem v náručí marně hledá útočiště v slavné pařížské katedrále Notre Dame. Frolo pak pozdě pochopil, že v uzlíčku na její hrudi nebyl lup, ale znetvořené nemluvně. Dříve než soudce stačil čerstvého sirotka utopit, zasáhla prozřetelnost v podobě chrámového kněze. Soudce se z obavy před božím trestem zavázal, že dítě vychová, ale vymínil si, že chlapec nikdy neopustí katedrálu....

Muž a žena. Láska a touha. Pád a vykoupení. V jedné jediné noci se vše setká. Na odlehlém mexickém pobřeží. Kněz ve středních letech se snaží uspořádat svůj zničený život a dát jej znovu dohromady. A tři ženy - smyslná majitelka hotelu, éterická umělkyně a žhavá puberťačka - jej mohou zachránit. Nebo naprosto zničit.

Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let.

Příběh neúplné rodiny žijící na chudinském předměstí portorického hlavního města, v níž se vdova Gabriela stará o své děti Juanitu a Chaguita a pomáhá jí v tom její nevlastní syn Luis.