Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců... Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly.

Bývaly doby, kdy se PŘÍŠERKY skrývaly před okolním světem, dokonce i jedna před druhou. Myslely si, že by jim hrozilo nebezpečí, kdyby se lidé dozvěděli o jejich existenci. Ale už tehdy Draculova dcera Draculaura i její nejlepší kamarádky snily o škole, kde by byli vítáni všichni bez ohledu na to, kým jsou. Než se jejich sen stal skutečností, musely se příšerky vydat na cestu kolem světa, aby našly další studenty. Ale i takové úžasné místo, jako je jejich škola, skrývá napětí. Pro jednu z nových studentek totiž přátelství nic neznamená a ostatní studenti kvůli ní musí žít ve strachu, že jejich tajemství bude prozrazeno. Příšerky bude stát hodně sil, aby svou školu zachránily a každému dále nabízely místo, kde se jedinečnost cení!