Kriminální drama Skrytá identita je zasazeno do Bostonu, kde státní policie vede válku s organizovaným zločinem. Tajný policista Billy Costigan je pověřen úkolem infiltrovat zločineckou síť, které předsedá boss Costello. Billy si brzy získá Costellovu důvěru, jenže je tu také Colin Sullivan, který pro změnu infiltroval policejní složky, aby tam získával pro zločinecký syndikát cenné informace. Sullivan stoupá po kariérním žebříčku a stává se významným členem Jednotky pro zvláštní vyšetřování. Životy obou mužů jsou hluboce ovlivněny prostředím, ve kterém se pohybují. Časem však vyjde najevo, že v systému je ještě hráč, který hraje na obě strany. Billyho i Colinova existence je rázem ohrožena a vystavena nepřátelské straně a oba muži musí vyvinout maximální úsilí, aby jejich identity nebyly odhaleny a oni zachránili svůj protějšek. A tím i sebe.
Film natočený podle skutečné události ze šedesátých let. Dva agenti FBI - starší Anderson (Gene Hackman) a mladý Ward (Willem Dafoe) přicházejí v létě 1964 do malého jižanského městečka vyšetřit zmizení tří aktivistů boje za lidská práva. Oba muži si stále více uvědomují přítomnost zlověstného napětí mezi bělochy, zatíženými dědictvím rasových předsudků a zahořklým černým obyvatelstvem. Hrozí, že napětí vyústí do konfliktu.
Rekapitulace aféry Watergate, která začala v roce 1972 a v roce 1974 vyvrcholila rezignací tehdejšího prezidenta Richarda Nixona. Ve zveřejnění skandálu kolem tajných fondů a diskreditace politických oponentů se angažovali reportéři Robert Woodward a Carl Bernstein, kteří působili v novinách Washington Post. Paradokumentární drama, v němž slavný tandem ztělesnili Robert Redford a Dustin Hoffman, vypráví o novinářské odvaze, trpělivosti a důslednosti. Reportéři skládají svá odhalení z desítek faktů a svědeckých výpovědí. Narážejí na neochotu svědků, jejich strach z eventuálních následků i na tlaky z nejvyšších sfér. Woodward využívá tajemného informátora (Hal Halbrook) z vládních kruhů, který se ním setkává v podzemních garážích.
Do třetice se setkáváme s policistou Johnem McClanem, tentokrát v New Yorku. Žena ho opustila, kvůli pití se ocitl ve výslužbě a kolegové si z něho spíš utahují, než aby si ho vážili. Ale to se záhy změní, protože terorista, který vyhazuje do vzduchu budovy velkoměsta, chce Johnovu hlavu. Nastraží po celé metropoli bomby a John je donucen plnit jeho úkoly, které se blíží sebevraždě. A protože mu jde opravdu o krk, probudí se v něm jeho zasuté schopnosti, zvlášť když zjistí, že jeho nepřítelem je Simon Gruber, bratr Hanse Grubera, jehož McClane sprovodil ze světa v jedničce. Spojence nečekaně získává v Zeovi, majiteli obchůdku v Harlemu. Pomsta však je jen součástí Simonova plánu, v němž jde ve skutečnosti hlavně o zlato...
Po dlouhých čtrnácti letech se Max Cady opět podíval na svět, aniž by mu ve výhledu bránily bytelné mříže. Víc než na užívání svobody však myslí na pomstu. Obhájce Sam Bowden, zhnusený nevypočítatelností a nezkrotnou násilností svého klienta, totiž před soudem zatajil důležitou okolnost, která by mohla Maxovi výši trestu podstatně snížit. Cady svou pomstu promyslel opravdu důkladně a ctihodný pan Bowden, jeho žena i jejich dcera by se měli připravit na nejhorší. Mys hrůzy je remakem stejnojmenného filmu z roku 1961, ve kterém zazářili Gregory Peck a Robert Mitchum. V nové verzi na sebe upozorňují především výborný Robert De Niro jako Cady a skvělá Juliette Lewisová v roli Bowdenovy dcery.
Zkušený režisér Michael Mann dobře ví, že kombinace horizontálních a vertikálních záběrů shora se nejlépe hodí k charakteru městského urbanismu, který tak bravurně reprezentuje právě akční thriller Collateral. Jak je u Manna zvykem, staví celý film na bipolárním modelu dvou hlavních postav (model známý z Nelítostného souboje atd.), které svede osud či náhoda dohromady a kteří pak tvoří kostru děje. Jejich vztah záhy přeroste v cosi hlubšího a zásadnějšího, což je asi největší devizou všech jeho snímků, které pak stojí v ostrém kontrastu s bezduchou většinou filmů akčního žánru. Nejenom střet dvou odlišných světů, ale i výstižně předvedená anonymní strnulost spícího Los Angeles, megapole, v němž má člověk skutečně tak bezvýznamné postavení, že jeho smrt se v běhu města absolutně nijak neprojeví. Tohle civilizační odcizení městského způsobu života (o němž mluví postava nájemného vraha Vincenta) se dá vnímat jako ústřední myšlenková osa filmu.
Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku – právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Henry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální „pomocníky“. Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace…
Jack Traven, policejní specialista, který je poslán, aby zneškodnil bombu umístěnou pomstychtivým vyděračem na autobus. Situace je velmi vážná, Jack, kterému pomáhá cestující, musí udržovat rychlost autobusu nad 50mph (tj. asi 100 km/h), jinak bomba exploduje. A to není v ulicích Los Angeles vůbec jednoduché. A tak se před námi odvíjí nepřetržitá akce se spoustou překvapení, která Vás nenechá sedět klidně ve Vašich sedadlech.
Tajemná společnost Umbrella Corporation provádí ve svých rozsáhlých podzemních laboratořích nebezpečné pokusy. V jednu chvíli uniká smrtící virus a centrální počítač uzavírá neprodyšně celou zasaženou oblast podzemního labyrintu a nechává zaměstnance laboratoře uvnitř celého pekla. Elitní komando v čele s Alicí a Rain dostává úkol, který je otázkou života a smrti – izolovat virus, který ohrožuje celé lidstvo a zjistit příčinu. Brzo zjišťují, že všechno je ještě horší, než čekali – virem zasažení zaměstnanci nejsou ani živí ani mrtví – nyní jsou z nich mimořádně agresivní zombie – nemrtvé bestie. Dokáže tým překonat počítač, najít antivirus a ubránit se nemrtvým? Kdo tohle peklo oživlého zla dokáže přežít? A kdo a kde je ten, jehož pomsta ohrožuje celé lidstvo?
Amerika je při oslavách Dne nezávislosti napadena velmi rafinovaným útočníkem. Ten využívá nejmodernější technologie, aby napáchal co největší škody na americké infrastruktuře a uvrhl zemi do chaosu. Jeho promyšlený plán však má jednu trhlinu. Nepočítá s tím, že existuje John McClane, který je v proklatě dobré formě.
Agentka FBI v podání Sandry Bullockové se musí kvůli teroristické hrozbě vydávat v přestrojení za jednu z adeptek na korunku Miss USA. Ačkoliv normálně je po stránce ženských dovedností jemně řečeno spíše nezkušená...
Diana a Jeff jsou na prázdninách. Diana jde do obchodu u benzinové pumpy koupit něco k pití a Jeff čeká v autě. Když se Diana dlouho nevrací, jde Jeff za ní, ale po ní jako kdyby se slehla zem… Uběhly už tři roky od Dianina zmizení a Jeff celou dobu každý měsíc vylepuje plakáty s její podobou a nepřestává ji hledat. Seznámí se s Ritou, servírkou, u které začne časem bydlet. Jeff se snaží napsat román a vydavatel mu navrhne, aby sepsal svůj příběh o zmizení Diany. Večer vystoupí Jeff v televizním pořadu a vzkáže únosci, že se s ním chce setkat a zjistit, co se s Dianou stalo. Rita mezitím najde plakáty a pochopí, že Jeff Dianu stále miluje. Přesvědčí ho, aby už pátrání zanechal – a Jeff pak všechny plakáty a výstřižky spálí. Jenže únosce se ozve. Napíše Jeffovi dopis a pak dokonce přijede osobně. Ukáže mu klíče od auta, které Diana měla u sebe, a řekne mu, že pokud chce vědět, co se s Dianou stalo, musí jet s ním…
Ray Keene (John Cusack), otec na výletu s dospívajícím synem, se snaží předat nájemného zabijáka Franka Cordella (Morgan Freeman) spravedlnosti. Bohužel však musí spojit síly, aby unikli vrahům, kteří je honí v divočině. Podaří se jim uniknout nebo jejich mrtvá těla bude okusovat divoká zvěř? Režisér Bruce Beresford a herec Morgan Freeman spolupracují již podruhé, po oscarovém Řidiči slečny Daisy.
Vizuálně velmi propracovaný film proti sobě staví temné, chladné a nekompromisní vikingské válečníky a přirozené, otevřené Indiány. Ti se samozřejmě jen těžko mohou bránit nájezdu daleko vyspělejší a agresivnější civilizace. Hlavní hrdina je pak člověkem stojícím mezi těmito dvěma světy, jehož úkolem je ochránit svou novou rodinu.Film vznikl zároveň i jako komiks a právě tato stylizace ho staví nad žánr historického filmu směrem k akční podívané. Je však natočený v reálném prostředí okolo Vancouveru v Kanadě, což z něj dělá klasickou akční podívanou ve velkém stylu, kterou v současných kinech diváci jen těžko hledají. Jako jeden z mála filmů také vychází z legend o dávných objevitelích Nového světa.
Mladík Andrew Braddock jako jediný přežije ztroskotání lodi a dostane se na podivný ostrov. Není až tak překvapen podivínským dr. Moreauem, jako spíš podivnými tvory, ze kterých se vyklubou výsledky doktorova experimentu a snahy přetvářet zvířata na lidi. Při jedné dramatické situaci Braddock zastřelí zraněného mutanta na jeho vlastní žádost, čímž se ale proviní proti zákonu, který pro ostrov stanovil sám Moreau a ten má tedy jedinečnou příležitost zatáhnout do svého šíleného plánu samotného Andrewa. Adaptace Wellsovy knihy nabídla především zajímavou práci maskérů a adaptace pod Taylorovým režijním vedením obdržela pět nominací Americké Academy of Science Fiction, Fantasy and Horror Films.