Zralá třicátnice a brilantní profesorka klavíru Erika Kohut (Isabelle Huppert) vede trojí život. Zatímco ve dne je váženou osobností pedagogického sboru Vídeňské konzervatoře, večer ukájí svou zvrhlou sexualitu v obchodech s nejhrubším pornem, šmírováním mileneckých párů a masochistickým sebezraňováním. Třetí podobou její existence je vypjaté soužití s tyranskou matkou (Annie Girardot) plné brutálních hádek a vášnivého usmiřování. Erika přesto dokáže udržet svůj bizarní životní styl pod kontrolou až do chvíle, kdy se seznámí s pohledným a talentovaným studentem Walterem (Benoît Magimel). Oboustranná citová náklonnost záhy narazí na neschopnost Eriky navázat normální erotický vztah. Její temné vášně promění rodící se lásku v trýznivé peklo. Kontroverzní film byl s příznivým ohlasem uveden na MFF Cannes. Oba hlavní představitelé Isabelle Huppert a Benoît Magimel obdrželi Ceny pro nejlepší herce, zatímco režisér Michael Haneke získal Velkou cenu poroty. oficiální text distributora
Humor, romance, krása i svébytnost irského venkova plní příběh amerického boxera, který se vrací na počátku 20. let minulého století ke svým kořenům. Do filmu, který bývá řazen mezi nejlepší technicolorové produkce všech dob, se prolíná i nostalgické vyznání režiséra Johna Forda k zemi jeho předků.
„Toto je příběh muže jménem Harold Crick… a jeho hodinek. Harold Crick je muž nekonečných čísel, neustálých kalkulací a pozoruhodně mála slov. A jeho hodinky neřeknou o mnoho víc.“ Po deseti letech usilovné práce je spisovatelka Karen Eiffel téměř na konci své poslední a možná nejlepší knihy. Jejím jediným úkolem zůstává vymyslet, jak zabít svoji hlavní postavu, Harolda Cricka. Karen však nemá ani tušení, že Harold Crick z nevysvětlitelných důvodů žije ve skutečném světě… a najednou slyší její slova. Fikce a realita se střetnou, když zmatený Harold slyší, co si ona myslí, a zjistí, že musí najít způsob, jak změnit její (a svůj) konec. Horší už to nebude je neotřelou komedií o tom, jak vzít svůj dosavadní život do rukou a učinit z něj takový, jaký ho chcete mít.
V centru příběhu filmu Zápisky o skandálu jsou dvě ženy, které se díky svým touhám a nečekané zradě ocitnou ve velmi vyhrocené situaci. Celý příběh je i se svými zvraty zaznamenán v deníku Barbary Covett (Judi Dench), despotické a samotářské učitelky na chátrající londýnské střední škole, která své třídě vládne železnou rukou. Žije sama s kočkou Portií, bez přátel nebo lidí, kterým by se mohla s čímkoliv svěřit. V jejím osamělém světě však dojde k zásadní změně v okamžiku, kdy se ve škole setká s novou učitelkou Shebou Hart (Cate Blanchett). Sheba se zdá být přesně tou spřízněnou duší a věrným přítelem, jakého Barbara vždycky hledala. Když se ale ukáže, že má Sheba vášnivý vztah s jedním ze svých mladých studentů (Andrew Simpson), změní se jejich vzájemné přátelství v naprostou nevraživost. Zatímco Barbara vyhrožuje, že odhalí Shebaino tajemství jejímu manželovi (Bill Nighy) i zbytku světa, začínají se dostávat do popředí její vlastní tajemství a temné posedlosti.
Ošetřovatel arktických vodních zvířat Henry Roth má svou budoucnost důkladně naplánovanou. Ve chvílích, kdy zrovna nepečuje o mořská zvířata v havajském Sea Life parku, láme srdce turistek a pokouší se navázat krátkodobou romanci. Dlouhodobý vztah u něj nepřipadá v úvahu – zhatil by jeho dlouholetý sen o výpravě na Aljašku, kde chce zkoumat podmořský život mrožů. Když se konečně přiblíží možnost, že by se Henryho sen stal skutečností, dojde během zkušební jízdy jeho škuneru k nečekané nehodě. Osud jej pak zavede do místní kavárny Hukilau, kde se setkává nejen s podezřívavými pohledy hostů, ale také s mladou a krásnou Lucy Whitmore, jejíž šarm mu ihned učaruje.
Johnny se během 1,5ročního pobytu ve vězení, kam se dostal za padělání, začal zajímat o vaření a zjistil, že ho to baví. Po propuštění ho zaměstná Nick, majitel malé restaurace v New Yorku. U Nicka pracuje i servírka Frankie a Johnny se do ní zamiluje. Frankie má ale s muži velice špatné zkušenosti a Johnnyho odmítá. Bude mít Johnny dostatek sil a trpělivosti, aby Frankie přesvědčil o svém citu?
Neobvyklý příběh celoživotní lásky mezi nonkonformní spisovatelkou a filosofkou Iris Murdochovou a Johnem Bayleyem. Ten svoje vzpomínky sepsal do knihy, podle které vznikl tento film. Setkali se jako dva talentovaní mladí pedagogové na proslulé oxfordské univerzitě a přes jejich naprosto protikladné povahy - ona živelná a výstřední charismatická žena, on nesmělý a nenápadný muž - vznikl mimořádný milostný vztah. Hluboce zamilovaný Bayley velice těžce nese neuspořádaný bláznivý milostný život Iris, stále je ale okouzlován její mimořádnou inteligencí, talentem a vtipem. A stojí při ní i o čtyřicet let později, kdy se právě tyto její vlastnosti začínají nelítostným postupem Alzheimerovy choroby vytrácet a Iris se stává bezmocnou...
Steffi právě dokončila střední školu a těší se na poslední třídní výlet do Paříže, kde chce prožít první romantickou noc s Fabianem, svou středoškolskou láskou. Stane se ale něco, s čím nikdo nepočítal. Jednou lékařskou kontrolou se pro Steffi všechno mění. Má před sebou jen necelý rok života. Její matka Eva se ji okamžitě snaží ochránit před vším, co by mohlo Steffi ještě více ohrozit. Tedy i před plánovaným výletem do Paříže.
Sabrina je dcerou šoféra, který pracuje v bohaté rodině. Je zamilovaná do Davida, syna zaměstnavatelky otce, ale ten o obyčejnou chudou dívku nejeví zájem. Sabrina odjíždí na zkušenou do Paříže pracovat pro časopis Vogue. Vrací se jako elegantní, půvabná mladá dáma. David je okouzlen, ale už je vázán ke své snoubence Elizabeth. Starší bratr Davida a jeho matka vymyslí plán, jak odstranit Sabrinu z cesty.
Jsou zelené a dostaly se do kontaktu s radioaktivním odpadem, ale je s nimi sranda, jak s málokterými živočichy. O kom je řeč? No přece o Ninja želvy. Málokterý animák Vás provázel dětstvím, jako tento. Už první záběry z teaseru říkají, že půjde opravdu o velký projekt, který má pod palcem trikový mág Kevin Munroe. Film je vyráběn CGI technologií, která zaručuje opravdovou kvalitu.
Film Angel se svým způsobem vymyká z filmografie francouzského režiséra Francoise Ozona, kterého známe především jako vypravěče intimních dramat svých současníků, jenž občas zabrousí do sedmdesátých let. Drama Angel natočil jako anglicky mluvený film, výtvarně bohatý projekt, podle knižní předlohy Elizabeth Taylorové (jmenovkyně slavné herečky) z roku 1957. Příběh se odehrává na přelomu 19. a 20. století a sleduje osudy hlavní hrdinky Angel Deverellové, naivní dívky, která žije mimo realitu, mimo dosavadní konvence. Přesto však se jí podaří omračujíci str…