Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...
Velkoryse pojatý historický snímek hollywoodského režiséra Cecila B. DeMillea vychází z druhé knihy Starého zákona a soustřeďuje se na líčení Mojžíšových osudů. Děj začíná v okamžiku, kdy se malého dítěte, které připlave v košíku po řece, tajně ujímá Bithiah, královna Egypta a přijme je za své. To je pak vychováváno v přepychu a dostane se mu vzdělání. Teprve až v dospělosti Mojžíš zjišťuje, že vlastně patří do jiné společnosti. Procitá z „bohatého snu“ s vědomím, že musí židovskému lidu vrátit svobodu. S pomocí otroků se vzbouří proti nevlastnímu bratrovi faraónovi a kněžím, kteří pevnou mocí ovládají Egypt…
Britský snímek Pride se zakládá na skutečném příběhu a zachycuje skupinu aktivistů LGBT, kteří vybírali peníze na pomoc rodinám postiženým stávkou horníků ve Velké Británii. Jenže se píše rok 1984. Lesby a gayové jsou širokou veřejností (nejen britskou) vnímáni negativně. Národní svaz horníků se zdráhá přijmout podporu skupiny LGBT s ohledem na obavy z veřejného mínění o tom, že je tento hornický svaz otevřeně spojen s gay hnutím. A tak se aktivisté rozhodnou svůj finanční příspěvek přivézt přímo do malé hornické vesnice ve Walesu. Jádro této hořké komedie spočívá v konfrontaci homosexuálů s puritánskou vesnickou komunitou, přímo tváří v tvář na otevřené besedě mezi oběma světy.
Ze sedmi žáků gymnázia v jednom německém městečku, kteří obdrží vytoužený povolávací rozkaz do tzv. volkssturmu, nevěří v dubnu 1945 v nevyhnutelnou kapitulaci Německa ani jeden. Do obrany mostu (strategicky ovšem zcela bezcenného) vloží veškerou horoucnost svých šestnácti let, romantickou touhu po dobrodružství, oběti a kamarádství - samé krásné věci, jenže už v zárodku (a s vypočítavou důsledností) pervertované vražednou ideologií. Že tento snímek - na rozdíl od tolika jiných údajně klasických filmů - zasáhne dnešního diváka se stejnou silou jako při svém uvedení před 45 lety (katarze závěrečné scény zůstává otřesná v původním slova smyslu), to nelze vysvětlit jindy běžným, dramaturgicky promyšleným dávkováním pacifistické myšlenky, ale jedině Wickiho přirozeným smyslem pro morálku a lidskost - jeho apelativnost není papírová, a žádný z diváků vůči ní proto nemůže zůstat lhostejným.(MFF Karlovy Vary)
V neplodném, dohodnutém manželství s amatérským svámím, který usiluje o osvícení prostřednictvím celibátu, nabere Rádhin život neodolatelný spád, když se její krásná mladá švagrová snaží vymanit ze sevření vlastního manželství bez lásky.
Hitler si už nevěří a sotva se může považovat za rovného i svému ovčáckému psu. Aby se však mohl chopit válečného kormidla, musel by vytvořit jeden ze svých slavných plamenných projevů, který by mobilizoval masy. Goebbels proto přivede z tábora židovského učitele herectví Grünbauma a jeho rodinu, aby vůdce vycvičili v rétorice. Grünbaum je rozpolcen, ale začne Hitlera při jeho terapii ...