Bennewitzovo kvarteto je smyčcový soubor, který patří mezi současnou špičku komorní hudby v českém, ale i mezinárodním měřítku. Velice úspěšně navazuje na slavnou tradici české komorní kvartetní hudby. Koncertuje po celém světě a vedle bohatého a kritiky vysoce ceněného hudebního projevu se prezentuje ojedinělým výběrem repertoáru a v dramaturgii svých koncertů dbá na propagaci české hudby. Členové souboru jsou komunikativní, mladí lidé, kteří dokáží svou práci i zpropagovat a tzv. „prodat“. A dělají to nesmírně sympaticky, soustředěně a dynamicky. Přitom vědí, že základem musí být velmi kvalitní hudební výkon. Jak vznikl před více než dvaceti lety soubor a jak se tam každý z nich vlastně dostal? Jaké má kvarteto podle nich přednosti a jaké úspěchy? Jak vybírají repertoár a kdo má na zkouškách hlavní slovo? A diskutuje se vůbec ohledně nuancí interpretace? A jaké to je být většinu času na turné, obklopen stále stejnými lidmi?

Špičkový český komorní soubor hraje skladby H. Krásy, E. Schulhoffa a A. Dvořáka při příležitosti vzpomínkové akce na deportaci Židů z pražského holešovického nádraží Praha Bubny v době 2. světové války... Památník ticha je záměr, který vzniká již několik let na nádraží Praha Bubny. Místo paměti, které bylo svědkem deportaci téměř 50 000 pražských občanů židovského původu se tak probouzí k novému významu. Kromě vývoje projektu pro přestavbu železniční stanice na místo paměti, jako vzdělávací a komunikační centrum, připravuje autorský tým Památníku ticha již několik let desítky sezonních akcí. Jejich záměrem je hledání jazyka pro veřejnou komunikaci moderního památníku, jenž chce připomínat válečné příběhy a události bez falešného patosu. Jedním z významných dat, která již tradičně přitahují pozornost veřejnosti, je 16. říjen – den prvního transportu vypraveného z Prahy do ghetta v Lodži.

Neodmyslitelný symbol Vánoc. Nejpopulárnější kompozice J. J. Ryby v podání A. Poláčkové, V. Hajnové, P. Nekorance, J. Šťávy, komorního sboru En arché, smíšeného pěveckého sboru Česká píseň a České filharmonie za řízení J. Bělohlávka. Česká mše vánoční, také uváděná jako mše „Hej, mistře", latinsky Missa solemnis Festis Nativitatis D. J. Ch. acomodata in linguam bohemicam musicam – que redacta per Jac. Joa. Ryba, je česky psaná církevní skladba letošního jubilanta Jakuba Jana Ryby (1765–1815). Ten je též autorem jejího textu. Přestože je stavěná stejně jako latinská hudební mše s částmi ordinária (Kyrie, Gloria atd.), jedná se o pastorální hru aplikovanou na tradiční liturgii; příběh vypráví o zvěstování Kristova narození a příchodu pastýřů k jesličkám. Česká mše vánoční má ryze pastorální ráz, je zasazená do českého prostředí, pro svou prostotu i radostnou a svěží atmosféru byla a stále je srozumitelná a přístupná širokému obecenstvu.

Koncert ze Španělského sálu Pražského hradu. Českou filharmonii řídí V. Neumann... Slovanské tance, (I. a II. řada), op. 46 a 72 Antonína Dvořáka jsou cyklus hudebních skladeb, vycházející ze základního rysu lidové hudby, jímž jsou taneční formy. Jsou to například sousedská, skočná, furiant, mazurka, odzemek, polonéza, kolo a polka. V Dvořákově případě se jedná o výsostné umělecké zpracování melodicko-harmonických a rytmických vzorů hudební kultury slovanských národů. Slovanské tance existují ve dvou typech provedení, orchestrálním a klavírním. Prvně jmenovaná forma tohoto dvoudílného cyklu je opusem, který svou originalitou a pojetím otevřel Dvořákovi dveře do ciziny a tím i zahájil jeho světovou kariéru...

Oratorium o sváru pozemské a nebeské lásky, se kterým se italský skladatel ucházel o místo kapelníka u vídeňského dvora, zazní v dobovém provedení. Záznam koncertu Svatováclavského hudebního festivalu 2010 z kostela sv. Václava v Ostravě. Antonio Caldara byl jedním z nejvýznamnějších skladatelů oratorií. Hlavní představitelka, Magdalena, je oblíbenou postavou v uměleckých dílech s náboženskou tematikou. Byla ztotožňována s hříšnicí v Lukášově evangeliu, která se po svém obrácení stala jednou z nejbližších průvodkyň Ježíše. V první části se Marie Magdalena rozhoduje, zda si zvolí cestu světských radovánek, nebo se bude kát a zasvětí svůj život Bohu. O její duši bojují Láska pozemská, představovaná ženským hlasem, protože právě Eva byla prapůvodcem hříchu, a Láska nebeská v podání kontratenora jako bezpohlavního hlasu z nebes. Ve druhé části oratoria se ocitáme v domě Farizeje, který pochybuje o opravdovosti Magdalenina pokání...

Na Salcburském festivalu 2022 byla 7. srpna uvedena Janáčkova opera o třech dějstvích Káťa Kabanová, kterou v režii Barrieho Koskyho hudebně nastudoval ve Felsenreitschule český dirigent Jakub Hrůša s mezinárodním sólistickým obsazením. Děj se odehrává v Kalinově na břehu Volhy v šedesátých letech 19. století. V sadu obdivuje mladý učitel Kudrjáš výhled do krajiny a na řeku. Idylu naruší hněvivý výstup kupce Dikoje se synovcem Borisem. Jeho neštěstí ještě zvětšuje beznadějná láska k vdané ženě – Katěrině Kabanové. Ani Káťa není v manželství šťastná, neboť žije se slabošským manželem Tichonem a despotickou tchýní Kabanichou. Ta nařizuje synovi, aby odjel na trh do Kazaně, a vyčítá mu nedostatek synovské lásky...