Brilantní portrét muže, který vstoupil na politickou scénu Itálie v roce 1946 a dodnes z ní zcela neodešel. Téměř devadesátiletý Giulio Andreotti, křesťanský demokrat, který stál sedmkrát v čele vlády a na rozdíl od řady svých kolegů se nikdy neoctl v hledáčku mafie, v tvůrci budí odpor, ale i fascinaci. V podání skvělého Tonyho Servilla je „božský Giulio“ nevyzpytatelnou bytostí, připomínající loutku, ochotnou obětovat vlastní svědomí své ctižádosti. (43rd KVIFF)
Ztvárnit osudy geniálního komika Charlieho Chaplina na filmovém plátně bylo pro slavného režiséra Richarda Attenborougha těžkým oříškem. 88 let života tuláka s buřinkou poskytlo nepřeberné množství materiálu, který by vystačil na dlouhý televizní seriál. Chudé dětství v londýnském East Endu, první úspěchy v kabaretu, rychlá kariéra v němém filmu, život filmové superhvězdy. Ale také problémy s manželkami, mladými dívkami a se zákonem, neslavný odchod z Ameriky, evropský exil a opětovný triumfální návrat do Hollywoodu. I to patří k Chaplinovi. Stejně jako sešmajdané boty, hůlka v ruce a nezbytná buřinka na hlavě krále komiků, dodnes rozesmávajícího milióny vděčných diváků.
Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé.
Snímek je adaptací stejnojmenného autobiografického románu Franka McCourtha, v němž vzpomíná na své nelehké dětství, které strávil v chudinské čtvrti irského města Limerick. Vydání románu provázel v USA menší skandál, neboť autorova rodina se od něj distancovala a zpochybňovala pravdivost vzpomínek F. McCourtha. Film samotný poměrně věrně kopíruje dějovou linii knihy, avšak místy vyznívá poněkud chladněji. Děj se převážně odehrává v Limericku, kde Frank vyrůstá se svou matkou Andělou a otcem Malachym, jenž svým sklonem k alkoholismu ožebračuje celou rodinu. Frank ztratí hned několik sourozenců ze své početné rodiny a jediné východisko postupně spatřuje v odchodu do Ameriky. Matka Anděla trpně snáší osud a pro své potomky je ochotná udělat téměř cokoliv, co by bylo v jejich silách. Snímek zaujme svým naturalistickým zachycením dobového života v chudém a deštivém Limericku. Film získal cenu diváků na 35. MFF v Karlových Varech 2000.
Režisér Gus Van Sant a Sean Penn oživili příběh člověka, který je do dnešní doby považován za jednoho z největších mučedníků americké historie. Za svou sexuální orientaci zaplatil tím nejcennějším, co člověk má – životem. Když byl v roce 1978 na Harveyho Milka spáchán atentát, svět ztratil jednoho z nejcharizmatičtějších vůdců a hlas spravedlnosti.
Režisérka Patty Jenkinsová vylíčila milostný příběh dvou ztracených existencí: Aileen, bývalé prostitutky, a Selby Wallové, kterou rodiče pošlou k tetě na Floridu, aby se "vyléčila ze své homosexuality". Zoufalá Aileen pomýšlí na sebevraždu. V baru pozná Selby a zamiluje se do ní. Kvůli ní pokračuje v prostituci. To v ní však živí zuřivost, která vyvrcholí několika brutálními vraždami. Média Aileen označí jako první masovou vražedkyni - zrůdu
Jana, Petera a Jule spojuje jejich vášeň, touží změnit svět. Jan a Peter se stanou Učiteli, záhadnými aktivisty, kteří nenásilným způsobem upozorňují místní smetánku, že jejich dny hojnosti jsou sečteny. Komplikace nastanou, když se Jule zamiluje do obou, Jana i Petera. Jedna akce se nezdaří a následuje únos. To se nemělo stát. Tři mladí idealisté se tváří v tvář střetávají s hodnotami silné, bohaté generace.
Scott (Keanu Reeves) se živí, na protest svého původu z vyšších vrstev, prostitucí. Jednoho dne potkává Mikea (River Phoenix), mladíka, kterého k prostituci přivedla naopak potřeba vůbec nějak přežít. Jeho život komplikuje narkolepsie, nervové onemocnění způsobující naprosto nečekané kolapsy v těch nejnemožnějších situacích. Spříznění pocitem vyděděnosti mezi nimi roste přátelství, které je trochu jinak vnímáno homosexuálně zaměřeným Mikem. Jejich vztah je to jediné, co jim pomáhá najít sílu k vyrovnání se se svou minulostí a odvahu postavit se tváří v tvář realitě...(oficiální text distributora)
Psala se třicátá léta, oni byli mladí a nevěděli, co od života chtějí (i když si mysleli pravý opak). Idealistická komunistická aktivistka Katie Morosky (Barbra Streisand) uměla svým plamenným vystoupením zvednout ze židlí celé davy. Ve skutečnosti mezi svými vrstevníky nebyla příliš oblíbená – vše brala příliš vážně. To tvář Hubbella Gardnera (Robert Redford) jen málokdy opustil okouzlující, chce se až napsat americký úsměv. Opatrné sbližování těchto dvou bylo znenadání přerušeno osobou jménem Hitler. Uplynulo několik let, druhá světová válka pomalu končí a jejich cesty se znovu protínají. Najdou po letech opět společnou řeč? A dokáže Katie své marxistické názory prosadit i ve společnosti, která jim vůbec nepřeje? Obrovský komerční úspěch filmu byl završen dvěma Oscary, pro nejlepší hudbu (Marvin Hamlisch) a pro nejlepší původní píseň (The Way We Were nazpívaná Barbrou Streisand).
Chuligánský protějšek Jamese Deana ve filmu Rebel bez příčiny byl vyděděncem i idolem Nového Hollywoodu po celý svůj život. Publikum si získal mezi odpůrci establishmentu a mladými filmaři i diváky. V nízkorozpočtovém snímku z Kanady na přelomu 70. a 80. let 20. století měl původně pouze hrát jednu z hlavních rolí, ale nakonec přepsal scénář a ujal se i režie. Rodinné drama o peripetiích dospívání mladé dívky se tak stalo charakterovou studií a zároveň vyjádřením svébytného vidění světa bezstarostného bouřliváka Dennise Hoppera.
Idealistický mluvčí Stephen Meyers (Ryan Gosling), který pracuje pro nadějného prezidentského kandidáta Mikea Morrise (George Clooney), čelí dilematu s velice lákavými možnostmi volby a musí si vybrat, zda zvolí cestu loajality či vlastních ambicí, realizovaných bez ohledu na následky.
Další z četných verzí života Johanky z Arku pojednal Luc Besson jako moderní akční podívanou s důrazem na bojové scény a dobové obřady. Tvůrci do značné míry rezignovali na duchovní rozměr legendární světice a o to více se soustředili na výpravné zachycení doby včetně velkolepých bojových scén.