Cynického, protřelého seržanta J. J. Seftona, vězně v nechvalně známém německém zajateckém táboře, tráví své dny vymýšlením všelijakých kšeftíků a obchodováním s Němci výměnou za zvláštní výsady. Když jsou ale dva vězni zabiti při pokusu o útěk, ukazuje se, že mezi vězni je zrádce. Je to Sefton?
Jedním ze zvláštních rysů Lubitsche byla jeho celoživotní náklonnost ke všemu maďarskému, dalším pak schopnost přetvářet podřadné náměty ve vynikající filmy. A právě z této kombinace vznikl i Útěk z ráje, omamně perlivá komedie s příchutí šampaňského plného odlesků měsíce. Hra Laszla Aladara Čestný nálezce, vycházející z dobrodružství podvodníka Georgese Manolescua, měla nesoudržnou stavbu, na druhé straně se vyznačovala zajímavou zápletkou a romantickými postavami. Ve spolupráci se svým tehdejším scenáristou Samuelem Raphaelsonem rozehrává Lubitsch brilantní milostná manévrování lupiče gentlemana mezi dvěma ženami. Ovšem postavy tohoto trojúhelníku nejsou konvenčně sympatické, součástí jejich šarmu je vybroušený cynismus. Útěk z ráje vznikl ještě v době, než byla studia donucena opět stroze dodržovat cenzurní pravidla Haysova mravnostního kodexu.
Chicago je příběh průměrných kabaretních zpěvaček Roxie Hart a Velmy Kelly, vězněných za úkladné vraždy milence a manžela. Díky svérázné obhajobě všemi mastmi mazaného právníka Billyho Flynna se stávají Roxie a Velma aspoň známými vražedkyněmi. Billy Flynn z nich udělá oběti, které byly chlípnými muži donuceny k zoufalým zločinům. Když už si nemohly užít úspěchu, vychutnají si aspoň popularitu.
Paul Aubier s manželkou Angelou, její přísnou tetičkou Palmirou a strýčkem Teofilem jsou během obchodní cesty do Paříže na návštěvě u dávné Angeliny spolužačky Margueritty a jejího manžela Jiřího Dumenila, známého pařížského bonvivána. K Dumenilovým přichází i Teofilův synovec Henry, který se dvoří komorné Hortensii. Margueritta příliš nedůvěřuje věrnosti svého muže, a proto přesvědčí Angelu, aby své manžely společně vyzkoušely. Komorná Hortensie proto podle jejich pokynů napíše oběma pánům pozvání na rendez-vous s dámou v „růžovém kostýmku“ během plesu v Opeře, sama však pošle obdobné třetí psaníčko Henrymu a ve stejném růžovém dominu se rozhodne na ples vydat také. Jak tohle dopadne?
Bea a Ben vypadají na první pohled jako perfektní pár. Po úžasné první schůzce se však něco stane a to, co vypadalo jako žhavá přitažlivost, spadne na bod mrazu. Pak se ale nečekaně potkají cestou na svatbu do Austrálie. A tak udělají to, co by udělal každý dospělý: předstírají, že jsou pár.
Píše se rok 1962, Baltimore, USA. Obtloustlá středoškolačka Tracy Turnblad (Nikki Blonsky) navzdory svým nepřehlédnutelným tělesným rozměrům miluje tanec a sní o tom, že se stane hvězdou televizní taneční show Cornyho Collinse (James Marsden). Na cestě za splněním svého snu ji sice podporuje otec Wilbur (Christopher Walken), ale Tracy musí překonat řadu překážek, které nesouvisejí jen s jejími tělesnými proporcemi: počáteční odpor své podobně tělnaté matky Edny (John Travolta) nebo nenávist televizní producentky Velmy (Michelle Pfeiffer) a její protěžované dcery. Tracy pak dokonce začne bojovat i s rasovou segregací, která ve společnosti vládne.
Kanadský Montreal je novým domovem italské rodinky. Dcera tráví veškerý svůj volný čas u psychiatra a syn přemýšlením o tom, jak jim řekne, že je gay. Lépe než doma se cítí ve společnosti svého kamaráda, ke kterému se přestěhuje.
Do zdánlivě poklidné domácnosti psychiatra Jaroslava a jeho ženy Žofie, veliké milovnice divadla, vstoupí sluha Josef. Má posloužit zvýšení prestiže rodiny, je však pravým zdrojem zmatků a nesmyslných akcí. V domácnosti nastane opravdový blázinec. Přítel Artur radí, jak se sluhy zbavit. Bude třeba mu namluvit, že paní Žofie je psychiatrický případ. Jenže při sledování téhle motanice vyvstává postupně otázka – kdo je tady vlastně blázen?
Odborový funkcionář se stává guvernérem britské ostrovní kolonie
Obchodník s dřevem Skružný, který byl kdysi podomkem, má mladou ženu z dobré rodiny. Zrovna shání služebnictvo – podomka a služebnou pro svou ženu. Za podomka přijme Broukala, u kterého dříve sám sloužil. Nevede ho k tomu ale žádný altruismus. Broukal Skružného vydírá a hrozí, že o jeho minulosti řekne jeho manželce. Za služebnou přijme pán domu Pepi. Je to bývalá Broukalova snoubenka a on ji omylem považuje za nynější paní domu a Skružného manželku.
Velkošpeditér Kobkán , omezený a nadutý měšťák, má problémy s dospělou, neprovdanou dcerou Matyldou. Ta měla sice mnoho známostí, ale ani jedna neskončila, jak náleží. Kobkán bude mít jmeniny a přál by si mít v novinách originální přání od rodiny, přátel a personálu. Úkolem pověří praktikanta Pecháčka, dá mu padesát korun a pošle ho domů, aby něco vymyslel. Pecháčkovi se rýmy nedaří. Matylda čeká s údajným inženýrem dítě, je proto nanejvýš nutné ji co možná nejdříve provdat. Vhodným adeptem se stane učitel Kobkánova syna. Ten se z nastražených osidel vyvleče jen pouhou náhodou. Matylda totiž pozná v Pecháčkovi pravého otce svého dítěte a svatba se může konat…
Energická manželka vyslala svého ušlápnutého chotě do lázeňského střediska, aby dohlédl na hýřivého synovce, ale všechno nakonec dopadne jinak. Nebožák se i se svým přítelem ocitne v nástrahách hříchu, zde zosobněného svůdnou zpěvačkou.
Situační komedie o tom, co všechno může způsobit nevinné "okénko" po flámu a vidina dědictví. Roztomilý, nepraktický a života neznalý profesůrek se poprvé v životě opije a zapomene, co dělal mezi půlnocí a úsvitem. V odborné řeči pijáků se tomu říká "okno". Vše je o to složitější, že se profesor má stát dědicem a mnozí z jeho okolí chtějí jeho "okénka" zneužít. Například paní správcová mu předhodí milostnou aférku s dcerunkou.