Film líčí vzestup sicilské mafiánské rodiny Corleonů v Americe, a její cestu na pokraj, ztráty moci i předávání tradic z otce na syna. Příběh je rozdělen na rodinný život a odporný svět zločinu, do kterého je rodina zapletena. Tento skvělý film získal v roce 1972 Oscara za nejlepší film.

Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha. Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé, že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit...

Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.

Estéban tragicky zemřel. Bylo mu čerstvých sedmnáct a poslední řádky v jeho deníku patřily otci, se kterým se nikdy nesetkal, protože matku opustil dřív, než se o existenci svého syna stačil dozvědět. Estébanova matka se proto rozhodne vydat po stopách svého mládí, transvestitu Lolu najít a dodatečně ho spravit o jeho otcovství.

Ve svých třech letech se stal císařem poloviny lidstva. Byl to poslední čínský císař. Za pomoci svého skotského učitele (Peter O'Toole) poznal nutnost rychlých reforem ve své říši. Bylo už pozdě. V roce 1924 byl vyhnán z bran "Zakázaného města", pak přišla II.světová válka s Japonskou okupací a po ní rudý komunistický režim se svou kulturní revolucí. Na sklonku svého života si mohl koupit vstupenku do císařského paláce, aby mohl spatřit "Dračí trůn". Musel zaplatit za to, aby mohl vidět svou vlastní "židli". Jeden z nejslavnějších filmů všech dob.

Duben 1945. Zatímco se spojenecká armáda pokouší o finální ofenzívu na evropské frontě, ujímá se válečný veterán, armádní seržant Wardaddy, velení tanku Sherman a vydává se s jeho pětičlennou posádkou na vražednou misi v týlu nepřítele. Tváří v tvář přesile početní i palebné a v doprovodu naprostého zelenáče, který se v jejich četě souhrou okolností ocitl, je Wardaddy se svými muži nucen získat navzdory veškeré pravděpodobnosti štěstí na svou stranu a dovést do úspěšného konce své hrdinské pokusy zaútočit na samotné srdce nacistického Německa.

Před jedenašedesáti lety se na Iwo Jimě utkaly americká a japonská armáda. O několik desetiletí později bylo v lávové půdě ostrova objeveno několik stovek dopisů. Tyto dopisy pojednou dávají anonymním šikům bojujících vojáků tváře a hlasy. Japonští vojáci, kteří jsou odveleni na Iwo Jimu, si uvědomují, že pravděpodobnost návratu z bitevního pole je mizivá. Velitelem obrany je generál Tadamichi Kuribayashi, jehož cesty po Americe mu ukázaly nemilosrdnou tvář války, ale vedly jej i k pochopení toho, jak Američanům v Tichomoří zabránit v další expanzi. Díky Kuribayashiho nevídané taktice se boje, které si Američané představovali jako rychlou a krvavou porážku, protáhly na čtyřicet dní hrdinné a vynalézavé obrany. Podařilo se to i kvůli tomu, že Kuribayashiho bojovníci dokonale zvládli orientaci v prostoru vulkanického ostrova...

Píše se rok 1941 a mladý neurotický scénárista prožívá v nehostinném hotýlku mučivý existenciální zápas při psaní scénáře na objednávku hysterického šéfa hollywoodského studia, nucený přitom odložit vlastní autorská kritéria. Jeho jediným přítelem v osamocení a prázdnotě je tlustý pojišťovací agent z vedlejšího pokoje, ironicky krásná, permanentně indisponovaná postava. Atmosféra je plná tajemství, stínů a Finkových obsesí. Film je proložený množstvím zvukových a obrazových znaků (makrodetaily, zvláštní záběry). Interiéry i exteriéry jsou důsledně stylizované (světlé barvy prostředí spjatého s vedením studia, resp. pochmurné červenohnědé odstíny a pološero Finkova působiště). Sugestivnost pohybů kamery, herectví a zvuku dramatizuje banality a vytváří falešné napětí s absurdními zvraty. Film je jakousi kombinací Kafky, Hitchcocka a Harolda Lloyda. Bratři Coenové ve svých znamenitých dílech představují vtipný surrealismus dneška, baví se hrou citátů, rafinovaností a klišé.

Vojín Witt je dezertér, žijící v poklidu a míru na ostrově v Pacifiku. Jenomže všechno hezké jednou končí – i Wittův mírumilovný život. Je chycen námořnictvem, vyslechnut a poslán do aktivní služby k jednotce připravující se na bitvu o Guadalcanal.

17. července roku 1942 začala jedna z největších bitev II. světové války. Bojovalo se o průmyslové město na Volze, tehdejší Stalingrad a velení obou armád - sovětské i německé - si byla vědoma, že právě zde se rozhodne o konečném vítězství. Příběh, inspirovaný stejnojmennou knihou amerického historika Williama Craiga, líčí - v dramatickém rámci krvavého válečného střetu - souboj ruského ostřelovače Vasilije Zajceva s německým rozvědčíkem majorem Konigem. Ten dostal za úkol zlikvidovat vojáka z Uralu, který má pro sovětskou válečnou propagandu nesmírnou cenu. Jeho nadřízený Danilov z něj doslova "stvořil" zářivý prototyp skromného, prostého a přitom neohroženého hrdiny, schopného bez zaváhání položit život za vlast. Netuší, že si tím také postavil do cesty soka v lásce. Německá strana věří a doufá, že smrt Vasilije by alespoň na čas ochromila bojeschopnost rudoarmějců u Stalingradu

Julio a Tenoch jsou stejní jako většina sedmnáctiletých kluků: vzájemné přátelství je pro ně posvátné, diktát hormonů možná ještě posvátnější. Jejich nespoutaná jízda životem však má svoji konečnou zastávku, a tou je dospělost. Během slavnostního odpoledne, kterého se oba účastní se svými rodinami, potkávají Luisu, vdanou osmadvacetiletou Španělku, a začnou ji svádět s nadhledem a lehkostí, která odpovídá jejich povahám a věku. Jen tak z legrace pozvou svou osudovou ženu na výlet na nádhernou pláž Boca del Cielo; přitom ovšem nemají tušení, zda takové místo vůbec existuje. Luisa navštíví lékaře, který má pro ni špatné zprávy. Žena následně příjme nabídků překvapených mladíků, a všichni tři se spolu vydají na cestu. Možná nevědí kam dojedou, ale určitě na tuhle jízdu nezapomenou. Zbytky přátelství a chlapecké nevinnosti totiž mizejí ve zpětném zrcátku.

Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé.

Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon.

Pro Daisy, bohatou a tvrdohlavou americkou židovku, která je už příliš stará na to, aby mohla řídit auto, najímá syn v padesátých letech 20. století, kdy se v ulicích i politice opět řeší rasové spory, černošského šoféra. Do rodiny přichází Hoke a musí si před Daisy, která předstírá, že ho nepotřebuje, svou pozici obhájit. Hoke nemůže pochopit její izolovanost od světa a neschopnost uchopit společenské změny. Ona zase nedokáže pochopit, proč jsou lidé jako Hoke neustále rozhořčeni… Až ve chvíli, kdy jde slečna Daisy do domova důchodců a Hoke je už moc starý na to, aby ji vozil, si oba dva uvědomí, jak moc se měli rádi a jakými dobrými přáteli byli…

Henry Young je malý kriminálník, kterého pošlou v roce 1938 do Alcatrazu, aby si odseděl trest za krádež 5 dolarů. Spolu s třemi dalšími vězni plánuje útěk. Dozorce Warden Glenn se však o plánu dozví a Young putuje na samotku. Místo povolených 19 dní v ní stráví tři roky. Bez světla, tepla, hygienických prostředků, nábytku. Není divu, že Young z takových podmínek skoro zešílel. Po propuštění na svobodu se okamžitě dopustí vraždy. V soudním procesu mu hrozí trest smrti, ale mladý obhájce James Stamphill se snaží dokázat, že vězení v Alcatrazu by přivedlo každého k šílenství, a tak jeho klient nenese zodpovědnost za svůj čin...

S válkou nechtěl mít nic společného, ale najednou stál před ním židovský chlapec. Pan Batignole má zavedené řeznictví a žije poklidně s manželkou, dcerou a zetěm v Paříži. Židovská rodina, která bydlí v bytě nad nimi, prchá před deportací. Snaživý zeť je udá gestapu a celou rodinu zatknou. Batignoleovi se nastěhují do krásného bytu a vše "podědí". Jednoho dne u dveří zaklepe malý Simon, kterému se podařilo na nádraží uprchnout. A pan Batignole, který chtěl jen přežít a trochu si přilepšit, se dostává do situace, ve které rozhoduje svědomí a morálka. Před "malým" člověkem stojí velký úkol - překonat sám sebe.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

Příběh vypráví všeználek a rolník Ché: Evita opouští svůj chudý domov a vydává se do Buenos Aires. Píší se čtyřicátá léta a mladá Evita má hlavu plnou snů. Brzy se po společenském žebříčku vyšplhá na výsluní, z herečky ve špatných filmech se stane společensky uznávanou ženou. Brzy se vdává za budoucího prezidenta Juana Peróna a dostane tak největší roli svého života – stává se první dámou Argentiny. Lidmi je zbožňována, ovšem pro svou stoupající politickou moc je opovrhována armádou. Její život se však brzy hroutí – ve věku 33 let jí je diagnostikována rakovina...