Podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie natočil Béla Tarr sedm a půl hodiny trvající veledílo Satanské tango, jímž na sebe upozornil také za hranicemi Maďarska. Film se odehrává stejně jako Zatracení (1988) v posttotalitní pusté krajině, již rozbahňuje neustálý déšť a drásá drsný vítr. Příběh hříšné vesnice je rozvržen do dvanácti kapitol, jež můžeme rozdělit na dvě poloviny, což odpovídá pravidlům tanga (šest kroků dopředu, šest kroků dozadu). Především v první části Tarr paralelně vypráví osudy jednotlivých postav, které směřují k jasně danému bodu - příchodu lžiproroka Irimiáše a jeho kumpána Petriny. Z několika úhlů pohledu sledujeme toto dlouhé čekání na člověka, jehož se obyvatelé chátrající vesnice obávají.
V Itálii na konci 19. století třou čtyři rodiny z venkovské farmy bídou s nouzí. Malému citlivému klukovi tam ale může jedna dobrá bota úplně změnit život.
Píše se rok 1971 a mladá Delphine se odhodlá opustit farmu na francouzském venkově a odjíždí do Paříže. Nedlouho poté potká Carole, atraktivní a sebevědomou ženu, která na univerzitě vede rodící se feministické hnutí. Navzdory odlišnému původu se do sebe okamžitě zamilují. Smrt v rodině však Delphine povolá zpět na farmu a Carole se svou lásku rozhodne následovat. Avšak realita každodenního bezčasí vesnice nemůže být ve větším kontrastu vůči rozvíjejícímu se světu svobodomyslné Paříže. Nejnovější snímek Catherine Corsiniové vypráví pozoruhodně působivý příběh vášnivé lásky a společenské změny, který podtrhuje výjimečná chemie hereček v hlavních rolích.
Charlie nevěří, že po smrti své ženy, v sedmdesáti letech ještě najde v životě nějakou radost. To se rozhodne změnit jeden z jeho synů, který naloží otce do auta a vydá se na cestu za dobrodružstvím k nejsevernějšímu cípu Austrálie. Možná během ní oba najdou novou chuť a energii do života…
Po smrti dědečka vypráví babička svému vnukovi příběh o velké lásce, jež započala ve dvacátých letech minulého století na území starého kontinentu. Odtamtud se mladičká Inge Alltenburgová vydala do Ameriky, do zemědělského státu Minnesota, kde na ni měl čekat Nor Olaf Torwik. Jako jeho nevěsta mohla začít nový život v novém světě, ale cesta ke štěstí nebyla jednoduchá. V cestě jí stály byrokratické překážky týkající se občanství a také politický vývoj, který k Inge stále doléhal, i když Evropu zanechala daleko za sebou.
Devítiletá dcera farmáře Jessie objeví v blízkém lese těsně před Vánoci zraněného soba. Je přesvědčena, že je to Jiskra, jeden ze sobů Santa Clause. O to více se snaží, aby se sob vyléčil ještě před Štědrým dnem, aby Santa Claus stačil rozdat všechny dárky. Protože jí nikdo nevěří, že se jedná právě o soba ze spřežení Santa Clause, zůstane na jeho léčení sama. Její snaha je korunována opravdovým štědrovečerním zázrakem.