Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…
Derek Vinyard je charismatický vůdce skupiny mladých rasistů, který končí ve vězení za brutální nenávistnou vraždu. Když je propuštěn, chce se svou minulostí skoncovat a napravit se. Zároveň si uvědomuje, že musí za každou cenu zabránit, aby jeho mladšího bratra Dannyho potkal podobný osud.
V Itálii 30. let 20. století, kde železnou rukou vládne fašistický diktátor Benito Mussolini, ovládá život truhláře Geppetta smutek nad ztrátou desetiletého syna Carla. Útěchu nachází ve vyřezávání dřevěné loutky, kterou nečekaně oživí modrý dřevěný duch. Geppetto ji pojmenuje Pinocchio. Navzdory mnoha vadám a nedokonalostem je tento malý kluk ze dřeva svým náhradním otcem bezvýhradně milován. Ale i přes moudré rady Sebastiana J. Cvrčka a zjištění, že má dar věčného života, jsou Pinocchiovy činy nadále neuvážené. Neustále se nechává ovlivňovat bezohlednými lidmi, včetně samotného „Il Duceho“.
Několik měsíců před válkou doslovně diktoval Rossellinimu a Sergiovi Amideovi jeden z vůdců partyzánského odboje jak den po dni probíhaly boje připravující osvobození Římu. Zanedlouho potom se filmaři rozhodli v troskách rozbombardovaného města natočit jeho příběh - Řím, otevřené město (1945). Ataliéry byly zničené, tak se natáčelo na autentických místech a na ukořistěný materiál od Němců. Centrem příběhu se stal osud kněze Dona Pietra, který financuje protifašistickou buňku v době, kdy nacisté svrhli Mussolliniho režim. Dalšími členy jsou komunista Manfredi a typograf Francesco. Manfrediho snoubenka Marina jejich činnost vyzradí gestapu a začíná dramatický souboj vrcholící obětí kněze i komunisty. Roberto Rossellini (1906-1977) využil svých zkušeností z dokumentaristické tvorby a vytvořil klíčové dílo italského filmového směru zvaného neorelismus.
Příbeh se odehrává v Itálii a sleduje prolínající se životy dvou chlapců (a posléze mužů). Jedním je sedlácký levoboček Olmo Dalcò (Gérard Depardieu) a druhým syn majitele velkých pozemků Alfredo Berlinghieri (Robert De Niro). Drama začíná v roce 1900 a končí v roce 1945. Zaměřuje se na vzestup fašizmu, následnou reakci sedláků podporujících komunizmus a na to, jak tyto události formovali osudy dvou hlavních hrdinů.
Snímek se širokým záběrem se odehrává v rozmezí třicátých až sedmdesátých let minulého století na malé italské vesničce. Slavný sicilský režisér a scenárista Giuseppe Tornatore (Bio Ráj, Malena) vypráví svůj příběh nejenom prostřednictvím ústřední manželské dvojice, ale do děje nechá zasahovat i jejich široce rozvětvené příbuzenstvo, přátele, sousedy a tak vůbec. Do hlavní role obsadil svou oblíbenou herečku Monicu Bellucci. Hudbu k filmu skládal Tornatoreho dvorný spolupracovník slavný Ennio Morricone, který má na kontě téměř 500 projektů. Ve své profesi…
Nekonvenční slečna Jean Brodieová, která je podle svého názoru v "nejlepších letech", si získala své studentky i značnou část pedagogického sboru, v němž má dva milence: naivního, ale milého učitele hudební výchovy Lowthera a cynického výtvarníka Lloyda. Na začátku filmu je Jean představena jako dokonalá pedagožka oddaná svým studentkám, ale postupně se odhalují její stinné stránky. Kromě toho, že vliv na své žačky trochu využívá, je tu ještě věc poněkud závažnějšího charakteru. Píše se totiž rok 1932 a Jean obdivuje fašisty Mussoliniho a Franca. Jak v jednom momentě filmu poznamená Lowther, Jean nerozumí politice, jen si idealizuje obraz vůdce. To by vcelku nevadilo, kdyby své žačky nevedla ke stejnému způsobu myšlení. Její přesvědčení o vlastní neotřesitelné pravdě však bude podrobeno tvrdým zkouškám. Při konfrontaci s milenci i žačkami se bude muset podívat na svůj život z jiného úhlu a nahlédnout, jakým směrem se vlastně ubírá. Vynikající snímek ze školního prostředí.
2. července 1991 si připomeneme 30 let. která uplynou od smrti slavného amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye. Při příležitosti tohoto výročí uvádí rakouská televize filmový přepis Hemingwayova románu Komu zvoní hrana. Dej filmu nás zavede do Španélska roku 1937, kde zuří občanská válka. Američan Robert Jordan dostane příkaz prorazit nepřátelskou linii a podpořit útok republikánů. Ve skupina partyzánů, s nimiž spolupracuje, potkává Marii, dívku, do které se zamiluje. Tato filmová verze románu byla natočena v roce 1943 režisérem Samem Woodem, který do hlavních rolí obsadil Gary Coopera a Ingrid Bergmanovou
Fašistická Itálie. Čtveřice vysoce postavených mužů si přiveze do paláce skupinu chlapců a dívek, kteří jim po následujících několik měsíců budou pod taktovkou čtyř prostitutek sloužit jako prostředníci k naplnění všech rozkoší – včetně těch nejzvrácenějších! Absolutní moc, kterou nad svými obětmi mají, je vede až k samé hranici únosnosti, za níž už se ztrácí veškerá lidskost a zbývá jen syrová brutalita a perverze.