Spisovatel Paul Sheldon se po autonehodě dostal do rukou na první pohled milé, ale ve skutečnosti šílené Annie Wilkisové, která se identifikuje s jeho literární hrdinkou Misery. Tu ale Paul ve své nejnovější knize chce nechat zemřít, což Annie rozzuří k nepříčetnosti…
Tak mile bláznivou mladou dívku jen tak nenajdeš. Audrey Hepburnová v hlavní roli americké komedie oceněné dvěma Oscary. Mezi nestárnoucí filmy určitě patří romantická komedie, jež vznikla podle stejnojmenné úspěšné knihy Trumana Capoteho. Vypráví o mladé, půvabné a emancipované dívce Holly Golightlyové, která v New Yorku poněkud lehkomyslné sní svůj sen o skvělé budoucnosti. Zatím však musí žít jen z „příspěvků na taxík a oblečení“ od svých stálých pánských obdivovatelů. Její plány naruší seznámení se začínajícím spisovatelem Paulem, jenž se přistěhuje do domu, kde bydlí…
Uznávaný spisovatel Mortimer Brewster (Cary Grant) je čerstvě ženatý s půvabnou Elaine (Priscilla Lane), ale bojí se ji uvést do rodiny. Zjistil totiž, že jeho dvě zdánlivě neškodné tetičky Abby (Josephine Hull) a Martha (Jean Adair) vraždí staré pány - nabízejí jim otrávené bezinkové víno a mrtvoly pak odklízí Mortyho bláznivý bratr Teddy (John Alexander), který se považuje za prezidenta Roosevelta. Jako by to nestačilo, po letech se vrací domů další Mortimerův bratr, sériový vrah Jonathan (Raymond Massey), připravený pomstít dávné křivdy a srovnat s tetami skóre v počtu obětí...
Ve třetí části rozsáhlého eposu o italsko-americké mafiánské rodině Corleonů je hlavní postavou Michael, který se po otcově smrti stal novým kmotrem. Píší se již sedmdesátá léta a Michael má dvě velká přání: vymanit svou rodinu ze světa zločinu a najít za sebe vhodného nástupce.
Splatterová komedie Re-Animátor je jedním z rozkošně zmutovaných a agresivních dítek módy ultrabrutálních hororů z počátku osmdesátých let. Dnes už klasické žánrové dílo o zapáleném experimentátorovi Herbertu Westovi, který ve jménu vědy vyrábí násilnické zombie, vzalo elementy klasických hororů třicátých a šedesátých let (šílení vědci a jejich tajuplné substance s magickými účinky) s novou zálibou v excesivní tělesnosti, krvavých efektech a černém humoru. Těžko říct, jestli by se film líbil mistru kultivované „kosmické hrůzy“ H. P. Lovecraftovi, podle jehož povídky vznikl, každopádně do tradice vzešlé z makabrózní grotesknosti literárního subžánru weird fiction dokonale zapadá.
Jsme v New Yorku šedesátých let a kdo není v gangu jako by nebyl. Holohlavci, Wongovci, Kačeři, ale hlavně naši Tuláci a jejich leader Richie, který se jednoho dne ocitá v situaci, ve které zůstává sám se svými Tuláky proti všem černošským gangům.
Terry Noonan se po deseti letech vrací domů do New Yorku, do irské čtvrti Hell's Kitchen. Brzy se dává dohromady s kamarádem z dětství Jackiem Flannerym, který je členem irského mafiánského gangu, vedeného jeho bratrem Frankiem Flannerym.
Příběh King Konga filmoví fanoušci důvěrně znají z několika filmových zpracování. Petera Jacksona nejvíce ovlivnila slavná verze z roku 1933. Ostatně do třicátých let minulého století situoval i svého King Konga. "Původní film samozřejmě zůstane nedostižný. My se mu s naším remakem můžeme maximálně přiblížit. Má ale tak úžasný příběh, že jsem se rozhodl znovu vstoupit do stejné řeky. S moderními prostředky to navíc nepostrádá smysl," říká režisér. Ten například znovu využil služeb herce Andyho Serkise, jenž pomocí technologie motion capture skvěle předehrával počítačového Gluma v PÁNOVI PRSTENŮ. V King Kongovi se stal Serkis dokonce předobrazem pro titulního hrdinu. "S využitím nejnovějších technologií jsme mohli prakticky cokoliv. Představte si ty nejúžasnější sekvence příběhu - King Kong bojující s dinosaury, King Kong šplhající s Anne po Empire State Building, a to všechno bude naprosto realistické," rozplývá se Jackson
Teenageři v Los Angeles mají jasný pohled na svět kolem sebe. Problémy neexistují a když, tak jejich řešení je jednoduché. Rodiče ti nerozumí? Důležitější je, že máš silnou motorku a rande s pěknou kočkou. Život je nekonečná párty. Sex, halucinogeny, znásilnění, vražda i únos...
Flipper Purify je úspěšný Afroameričan, který pracuje jako architekt ve firmě na Manhattanu. Je ženatý a má malou dcerku. Jednoho dne se ve firmě objeví nová sekretářka, Italka Angela. Netrvá dlouho, a mezi Flipperem a Angelou dojde na pracovišti k sexu. Je to poprvé, co byl Flipper své ženě nevěrný, a jeho dosud celkem poklidný život od této chvíle spěje ke katastrofě. Flipper se nepředloženě svěří příteli Cyrusovi, a od jeho ženy se to dozví Flipperova manželka Drew. Okamžitě Flippera vyhodí z domu. Ten zrovna dal výpověď ve firmě, protože ho odmítli přijmout jako partnera. Angela se rozešla se svým přítelem Pauliem a otec ji vyhodí z domu, a tak se dva vyvrženci ocitají spolu v pronajatém bytě. Pokus o soužití však narazí na všech stranách na naprostý odpor, černoši nenávidí Italy, Italové pohrdají černochy, a tak se Flipper pokouší, aby mu Drew odpustila, a Angela se vrací k otci a bratrům, aby jim dál otročila jako správná italská dcera a sestra.
Mladý inženýr Dean, jeho žena Lisa a jejich syn Jesse žijí v Seattlu. Ale jen do dne, kdy do jejich domu přijede láma Norhu a jeho společník Champa z buddhistického království Bhután. Překvapení manželé se od nich dozvědí, že jejich malý Jesse by měl být převtělením jednoho z jejich nejváženějších lámů. Knnradovi přijmou pozvání odcestovat na několik týdnů do Himalájí. Putování do Bhutánu a Káthmándú neznamená jenům přechod z moderní americké kultury dn kultury východních národů, ale zároveň je i cestou u dva tisíce let zpátky v čase. Je tu svět prince Siddharthy, který opustil velkolepý palác a celé bohatství, aby mohl pocítit bolest utrpení, chápat pumíjivost života a dosáhnout osvobození mysli. Pozoruhodné schopnosti, čistota a nevinnost tohoto mladého prince vedly nakonec k jeho prohlášení za Budhu.
Polovina 80. let, Camden College, Nová Anglie. Chladnokrevný cynik Sean Bateman navenek působí jako mladík ze slušné, zazobané rodiny, ve skutečnosti však prodává drogy celé univerzitě a spí přibližně s polovinou její dívčí populace. Avšak – stejně jako všichni kolem – touží jenom po spolužačce Lauren Hyndeové, která se rozhodla zachovat věrnost svému povrchnímu příteli Victorovi, i když by nepohrdla ani bisexuálním Paulem. Paul ovšem nedá dopustit na Seana, zatímco Victor nejvíc touží po penězích a snad i po Laře, která by si ráda podmanila Lauren. Naštěstí je tady ještě drogový dealer Rupert, který má jen jedinou lásku: peníze. Semestr mejdanů, podrazů a zvráceností je v plném proudu a vypadá to, že vztahy Seana a jeho kamarádů se ještě pořádně zapletou.
Děj se odehrává ve Spojených státech těsně po útocích 11. září. Příběh sleduje vztah dvou postav: Paula, veterána z Vietnamu a nyní federálního agenta, jehož velkou obsesí je fanatická obrana Ameriky před ostatním světem a mladičké Lany - misionářky zarputile bránící práva menšin. Lana se právě vrátila do USA po několika letech strávených v Palestině. Wenders říká, že jeho Krajina hojnosti není protiamerickým filmem. Wenders Ameriku miluje, ale do jisté míry reaguje na špatnou politikou Bushova kabinetu. Na rozdíl od Moorova Fahrenheitu 9/11 nechtěl Wenders vytvořit pamflet, ale ukázat opravdovou lidskou tragédii a vyrovnávání se s ní... Úvodní píseň k filmu nazpíval Leonard Cohen. Hudebně se na filmu podílel také David Bowie. Film byl nominován na hlavní cenu Benátského filmového festivalu.(oficiální text distributora)