Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav...
V sedmdesátých letech bylo Norsko vroucím kotlem politických idejí a názorových rozporů. A skvěle patrné je to právě ve snímku Hanse Pettera Molanda, který byl natočen podle knižní předlohy známého norského beletristy Daga Solstada. Jeho hlavní postavou je mladý učitel Knut Pedersen, který propadne kouzlu atraktivní Niny, agitátorky marxismu-leninismu a romantizující adorace Sovětského svazu a Číny. Po jejím boku se vrhne do vln vzrušujícího radikálního politického života, ale ani zaslepený idealismus mu nebrání všimnout si později jistých rozporů. Ane Dahl Torpová získala za ztvárnění Niny norskou obdobu Českého lva, a Hans Petter Moland režisérskou trofej na festivalu v Montrealu, kde byl jeho snímek zároveň nominován na hlavní cenu.
Čtvrtý vpád odsouzenců do kolotoče 2. světové války, v němž si mají vysloužit hrdinským činem milost za předešlé spáchané činy. Blíží se konec války a komando vojenských zajatců míří pod velením mjr. Wrighta (Telly Savalas) do Jugoslávie, kde mají zlikvidovat vlak s vybranými důstojníky SS. Jedná se o elitu nacistické říše, která má po porážce ve válce vytvořit novou generaci německých hrdinů.