Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků.

Selma, česká emigrantka a svobodná matka, žije v USA a pracuje jako dělnice v továrně. Jejími jedinými radostmi jsou asi desetiletý syn a láska ke klasickému hollywodskému muzikálu, kterou může uplatnit v továrním divadelním kroužku. Selma je sice mezi ostatními oblíbená, ale pomalu ztrácí zrak. Jde o dědičnou chorobu a právě vidina, že by v Americe před ní mohla uchránit svého synka, ji kdysi přivedla k emigraci... Nejednoznačně přijímaný film rozdělil kritiku i publikum na festivalech v Cannes a Karlových Varech na dva víceméně nesmiřitelné tábory.

Jamesův trestní rejstřík obsahuje výtržnictví, loupež i napadení, byl usvědčen z prodeje drog, nelegálního držení a používání zbraně a řízení bez řidičského oprávnění. Za posledních osm let ho třikrát poslali do nápravného zařízení. Jamesovi je čtrnáct a mříže, co za ním právě zaklaply, nejsou v pasťáku.

Moses byl ještě nemluvně, když se nelegálně dostal na ostrov Mayotte. Vychovala ho francouzská zdravotní sestra a nyní je z něj třináctiletý chlapec, kterého se místní pověrčiví obyvatelé bojí. Má totiž podivně zbarvené oči, jimž ostatní neřeknou jinak než „ďáblovy.“ Po náhlé smrti adoptivní matky se Moses obává deportace a skončí ve slumu, kde žijí desítky osamělých dětí, které společnost zavrhla. Pokud chce Moses mezi těmito outsidery přežít, musí se mnohému přiučit od jejich tyranského šéfa Bruce.

Televizní inscenace o Boženě Němcové zachycuje chodské období jejího života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem, který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy. Inscenace je představuje jako dva lidi, kterým láska k národu vrostla do srdce a kteří nechtěli stát stranou boje, který bylo třeba svést, aby budoucnost národa byla svobodou pro jeho lid.

Životopisné drama podle skutečných dobrodružných osudů českého malíře Jaroslava Čermáka, proslaveného svými obrazy především v Černé Hoře. Malíř Čermák miluje Hyppolitu, manželku svého učitele Gallaita. Milenci uprchnou, ale nakonec se vrací a manžel dá ženu zavřít do sanatoria. Čermák usiluje, aby se jeho obraz „Husité brání pohraniční průsmyky“ dostal do slavného francouzského Salonu. Hyppolita se po návratu ze sanatoria vrací k Čermákovi, i když ji manžel nutí, aby ho odmítla. Čermák dostává své dílo do Salonu a stojí v čele vlasteneckého hnutí. Po dobrodružné noční plavbě doveze z vyhnanství rukopisy Viktora Huga. Současně podporuje odboj Černohorců proti Turkům a je odhodlán sám v Černé Hoře bojovat. Komplikovaná láska malíře a Hyppolity prochází mnoha peripetiemi, na čas se dokonce milenci rozejdou, ale v den Čermákova odjezdu na Černou Horu Hyppolita definitivně od manžela odchází…