Hugo Cabret je neobyčejný kluk, který po otcově smrti žije na pařížském vlakovém nádraží u strýce alkoholika, jenž tu pracuje jako seřizovač nádražních hodin. Po tátovi Hugo zdědil vynalézavost a robota s klíčovou dírkou ve tvaru srdce, který možná ožije, pokud se do ní vloží ten správný klíč, a předá chlapci otcův vzkaz. Alespoň v to doufá. Neutišitelná zvědavost přivede Huga k nerudnému prodavači mechanických hraček a od něj i k jeho chráněnce, která, ač je to neuvěřitelné, drží v rukou klíč k rozluštění Hugovy životní záhady. Jak k němu přišla? Jaké tajemství skrývá její adoptivní prarodič, že o něm nesmí nikdo mluvit? Skrývá robot skutečně otcův vzkaz? A dokáže Hugo na všechny tyhle otázky odpovědět dřív, než ho dostihne ruka zákona v podobě přísného nádražního hlídače a pošle ho do sirotčince?

Nick a jeho mladší bratr se protloukají životem poznamenaní nešťastnou událostí v dětství. Nick se právě vrátil z vězení a zdá se, že kromě pití piva a občasné návštěvy posilovny, není nic, co by ho zvlášť zajímalo. Jeho mladší bratr pečuje po smrti své ženy o malého syna, před nímž však skrývá tajemství, které dítě odhalí až smutně snadno. Oba bratři se sejdou na matčině pohřbu, kde se životy všech zúčastněných náhle propojí... Vinterberg působivě vypráví příběh dvou outsiderů z kodaňského předměstí, kteří žijí ze dne na den a snaží se v bezútěšném prostředí přežít; stačí jim „udržet hlavu nad vodou“, k čemuž metaforicky odkazuje název filmu Submarino. Seversky syrové drama se strhujícími hereckými výkony je natočeno s citem pro formu a autentičnost situací, které jen posilují emotivnost snímku.

Pohodlný život tří sourozenců z dobře zajištěné rodiny převrátí naruby zatčení jejich otce, po kterém se musí s matkou přestěhovat na venkovskou chalupu.

Zamilovaný pár Luna a Amar se ze všech sil snaží překonat překážky, které ohrožují jejich vztah. Poté, co Amara dramaticky změní fundamentalistická komunita, řeší Luna ohromné dilema – snaží se zjistit, jestli pouhá láska dokáže udržet vztah na stezce k životnímu štěstí.

Jedním z důsledků občanské války v Bosně a Hercegovině bylo to, že obrovské množství lidí přišlo o své domovy. Mnoho bosenských Chorvatů z Hercegoviny se uchýlilo do Chorvatska a usídlilo se v Krajině - v domech, ze kterých utekli či byli vyhnáni Srbové při chorvatské vojenské operaci Bouře, jež z mapy definitivně vymazala mezinárodně neuznanou Republiku Srbská Krajina. Příběh filmu Most na konci světa se odehrává několik let po těchto událostech, v době kdy se chce část Srbů vrátit do svých domů. Noví chorvatští vlastníci těchto nemovitostí se dostávají do velmi nezáviděníhodné situace - po několika málo letech jim hrozí, že opět skončí bez střechy nad hlavou. A právě v této třaskavé atmosféře se z ničeho nic ztratí starý muž - bosenský Chorvat Jozo. Policista Filip, který rovněž žije v srbském domě, na jehož dveře klepe původní majitel, je pověřen vyšetřováním případu.