Robert Angier a Alfred Borden spolu soutěžili už od doby, kdy jako mladí kouzelníci začínali. Jejich přátelská rivalita však skončila, když Alfred přišel s trikem, který zanechal všechny diváky včetně Roberta v úžasu. Jak dokázal něco tak úžasného? Tahle otázka Robertovi pořád vrtá hlavou. Mnohem důležitější však je, jak takový dokonalý trik napodobit. Za každou cenu musí zjistit, jaké tajemství Alfred skrývá. Jde tu přece o jeho prestiž…
Podle stejnojmenného románu Lászla Krasznahorkaie natočil Béla Tarr sedm a půl hodiny trvající veledílo Satanské tango, jímž na sebe upozornil také za hranicemi Maďarska. Film se odehrává stejně jako Zatracení (1988) v posttotalitní pusté krajině, již rozbahňuje neustálý déšť a drásá drsný vítr. Příběh hříšné vesnice je rozvržen do dvanácti kapitol, jež můžeme rozdělit na dvě poloviny, což odpovídá pravidlům tanga (šest kroků dopředu, šest kroků dozadu). Především v první části Tarr paralelně vypráví osudy jednotlivých postav, které směřují k jasně danému bodu - příchodu lžiproroka Irimiáše a jeho kumpána Petriny. Z několika úhlů pohledu sledujeme toto dlouhé čekání na člověka, jehož se obyvatelé chátrající vesnice obávají.
Do provinčního městečka, odříznutého od okolí, přijíždí cirkus s atrakcí - největší velrybou na světě a tajemnou postavou Prince, jenž kolem sebe shromažďuje davy lidí, pro něž není teror neznámým pojmem. Protagonistu filmu Jánose Valusku, dobráka, který pečuje o starého muže jménem Eszter, velryba fascinuje, ostatní si hledí spíše Prince. Pozornost se po dlouhé době zaměřuje výhradně na jednu hlavní postavu, s níž se může divák emociálně ztotožnit. Tento prostoduchý hrdina se střetává se zmanipulovaným anonymním davem, který se neštítí násilí. Eszter se snaží dokázat trhliny v teorii harmonie německého skladatele Andrease Werckmeistera, jimž ve filmu odpovídají šrámy lidské společnosti. Werckmeisterovy harmonie se zabývají problémem, odkud se v lidské mase bere násilí, jež bez váhání směřuje až k apokalypse. Dále pak zobrazují výsledek setkání těchto mas s čistým člověkem.
Snímek, který nás zavede do Budapešti 30.let, vznikl podle románu Nicka Barkowa "Das Lied vom traurigen Sonntag". Je nejen příběhem osudové lásky jedné ženy ke dvěma mužům, ale i příběhem o zrodu jedné z neslavnějších písní světa, jež získala hořký přívlastek "hymna sebevrahů". Krásná Ilona a její přítel László vedou vyhlášenou a elegantní budapešťskou restauraci, kam přicházejí za skvělými jídly ti největší prominenti, včetně vysokých důstojníků nastupující nacistické smetánky. Jednoho dne se tam objeví i pianista András, který zaujme Lászloa svým procítěným mistrovstvím. Z citů melancholického mladíka s uhrančivým pohledem, který se neubrání lásce ke krásné Iloně, se jednoho dne zrodí stejně melancholická píseň Smutná neděle. Její historie je právě tak pohnutá jako doba, v níž vznikla. Za jejích tónů opustilo dobrovolně tento svět mnoho lidí a píseň se stala prokletím i pro jejího tvůrce.
Jednoho horkého dne v srpnu 1945 se v malé maďarské vesničce připravují místní veselku mladému úředníkovi. Na nádraží se mezitím objevují dva cizinci s tajuplnými bednami. Vesničané se zaleknou, že by mohlo jít o příbuzné deportovaných Židů, kteří se budou dožadovat svého majetku, o který za války přišli. Další pak mají obavu, že budou chtít vrátit majetek, který si zatím ostatní přivlastnili.
Gymnasta Uldi přijíždí do Kanady, aby zde trénoval mladé gymnastické talenty. Neuvede se však v nejlepším světle. Stále v něm totiž vězí cosi z minulosti. Pronásledují ho staré bolesti a traumata z dětství, kdy jako kluk musel podstupovat každodenní tréninkovou bolest, tvrdý vojenský dril a trenérovy urážky a bití. Trenér, ale i rodiče v něm viděli jen budoucího šampiona a mistra světa, ne citlivého kluka na hranici dospívání. Uldiho náhlá vzpoura má však tragické následky… Film je kombinací autobiografických prvků a životní zkušenosti režisérova bratra Zoltána Miklóse Hajdua, který zároveň ztvárnil hlavní postavu. Režisér Hajdu si klade otázky, jakou skutečnou cenu platí sportovci za své vrcholové výkony a jaký by měl být vztah mezi sportovcem a trenérem.
Novela maďarského spisovatele Imreho Kertésze, původně vydaná bez povšimnutí v roce 1975 v kádárovském Maďarsku, byla čtenářskou obcí znovuobjevena v 90. letech a způsobila senzaci, na jejímž konci stála Nobelova cena za literaturu. Bylo tak jen otázkou času, kdy se tématu chopí i film. Citlivé a neobvykle pojaté vyprávění židovského chlapce Gyuriho, který se postupně propadá soukolím nacistické vyhlazovací mašinerie, staví na kontrastu děsivosti života v táborech a nezúčastněného, zdánlivě racionálně odtažitého vyprávění dospívajícího teenagera, který se snaží vyrovnat s nenormálními podmínkami tím, že se na ně snaží pohlížet očima normality. Po návratu zjišťuje, že jeho zkušenost je nesdělitelná a musí se s ní vyrovnat sám nepomůže mu ani jeho židovství, ke kterému postupně ztratil pouta, ani jeho příslušnost k maďarskému národu, mezi jehož příslušníky se setkává spíše s lhostejností až nepřátelstvím než s pochopením a empatií. Jaký je tedy jeho osud? A má vůbec nějaký?
Mladý newyorský nakladatel a vyhlášený sukničkář David Aames umí žít. Proč ne, když je pohledný, charismatický mladý muž plný elánu a navíc ani zdaleka nemusí počítat každý dolar. Přesto má pocit, že mu stále něco uniká. Jedné noci potká dívku svých snů, Sofii, a i když je velkým stratégem milostných pletek, vzápětí ji ztratí. Davidova partnerka brzy pochopí, že on se Sofie jen tak nevzdá. Julie jí zase nemíní postoupit své místo. Automobilová nehoda, při níž je David těžce zraněn v obličeji, je důsledkem a tečkou za jejich vyhroceným vztahem. Pro Davida se ale možná otvírá zcela nová životní kapitola...
Mladá prodavačka květin Midori se po ztrátě rodičů dostane do péče pouťové skupiny. Je zneužívána a nucena otročit, dokud se neobjeví tajemný kouzelník malého vzrůstu, který jí dává naději na lepší budoucnost.
Zranění mu zničilo slibnou kariéru. Po setkání s vášnivou klavíristkou se ale tenhle snowboardista ještě pokusí splnit si sen a uspět na olympiádě.