Andy Dufresne přichází do vězení v Shawshanku jako nový vězeň podezřelý z vraždy. Spřátelí se s doživotně odsouzeným Redem a společně se snaží přežít v nelidském prostředí vězeňského systému. Odmítají upadnout do rezignace a dodávají naději sobě i spoluvězňům.

Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...

Když svobodomyslný malý podvodníček Randle P. McMurphy (Jack Nicholson) přichází do státní psychiatrické nemocnice, jeho nakažlivý odpor k disciplíně otřese rutinou celého zařízení. On je jednou stranou nastávající války. Uhlazená, chladně monstrózní sestra Ratchedová (Louise Fletcher) druhou. V sázce je osud všech pacientů na oddělení. Tato elektrizující adaptace bestselleru Kena Keseyho získala všech pět hlavních Oscarů za rok 1975: Nejlepší film (produkce Saul Zaentz a Michael Douglas), herec (Nicholson), herečka (Fletcher), režisér (Miloš Forman) a adaptovaný scénář (Lawrence Hauben a Bo Goldman). Divoký, spalující film s vynikajícím hereckým obsazením, čítajícím mj. Brada Dourifa, Dannyho DeVita a debutujícího Christophera Lloyda, si je plně zaslouží.

Derek Vinyard je charismatický vůdce skupiny mladých rasistů, který končí ve vězení za brutální nenávistnou vraždu. Když je propuštěn, chce se svou minulostí skoncovat a napravit se. Zároveň si uvědomuje, že musí za každou cenu zabránit, aby jeho mladšího bratra Dannyho potkal podobný osud.

V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol.

Slavné podobenství, vycházející ze života potulných artistů. Soužití křehké, zakřiknuté Gelsominy s brutálním Zampanem provází ponižování a ústrky. Zampano chce, aby mu Gelsomina pomáhala při vystoupeních, a zachází s ní jako s otrokyní. Když dívka ve společnosti provazochodce „Blázna" poznává vřelý cit, zažije vzácné okamžiky štěstí. V jejím osudu můžeme spatřovat ideu křesťanského vykoupení: každopádně nezištná láska k bližnímu a pokora prostupuje celou její bytostí.

Estrádní komik a bavič Robert Pupkin je přesvědčený, že se může stát hvězdou. Když jednoho večera zachrání svůj velký vzor, Jerryho Langforda před davem zfanatizovaných fanoušků, domnívá se, že už je blízko svého cíle. Využije situaci, aby předvedl své schopnosti a dostal šanci vystoupit jako komik v televizi. Jeho velký vzor se ho však, kupodivu, snaží co nejdříve zbavit. Když si to Pupkin uvědomí, sáhne po radikálním prostředku. Milovanou a slavnou televizní hvězdu jednoduše unese a svůj výstup v zábavné šou si prostě vynutí násilím...

Natočen podle stejnojmenného románu Alice Walkerové, oceněného Pulitzerovou cenou. Bohatě strukturovaný děj, zahrnující několik desetiletí, vypráví příběh Celie, nevzdělané venkovské ženy z amerického Jihu. Po vynuceném sňatku s hrubým mužem, kterého musí oslovovat pane, se Celie uzavírá do sebe a se svým trápením se svěřuje pouze Bohu. Až přátelství se dvěma skvělými ženami jí dodá sílu, z níž čerpá sebedůvěru a schopnost odpustit.

V roce 1955 vkráčel drsný, vyzáblý kytarista, který si říkal J. R. Cash, do tehdy ještě neznámých Sun Studios v Memphisu. Tento okamžik měl později nesmazatelný vliv na vývoj americké kultury. Za pomoci úderných akordů a hlasu, který byl hluboký a temný jako noc, přiváděl Cash s obrovskou intenzitou na svět písně o zármutku a bolesti, které byly odvážné, plné skutečného života a lišily se od všeho, co mělo publikum do té doby možnost slyšet. Ten den odstartovala úvodní etapa dlouhé kariéry Johnnyho Cashe. Kromě toho, že přišel s průkopnickým a originálním zvukem, který se později měl stát inspirací pro rockové, countryové, punkové, folkové i rapové hvězdy, vydal se také na cestu dramatické osobní proměny. Během nejdramatičtější etapy svého života - v průběhu níž stál tváří v tvář svým démonům, bojoval o lásku, která mu pomohla odrazit se ode dna, a naučil se balancovat na tenké hranici mezi zkázou a spásou - se změnil ze sebedestruktivní popové hvězdy v kultovního „Muže v černém“.

Jeptiška Susan Sarandon se ujímá Seana Penna, který je odsouzen k smrti za dvojnásobnou vraždu. Řádová sestra Helen (Susan Sarandon) si myslela, že už ji nemůže nic zaskočit. Avšak příběh vězně odsouzeného na smrt za brutální vraždu je něco celkem jiného, než s čím se doposud střetla. Datum popravy se přes zoufalou snahu odsouzeného získat milost nezadržitelně blíži a s postupem času se na povrch dostávají i silné emoce empatie s odsouzeným, ale zároveň i s oběťmi jeho brutálních zločinů. Matthew Poncelet (Sean Penn) to má jak se zdá definitivně spočítané, ale s Helen do jeho života přichází naděje, že se konečný výkon rozsudku odloží. Má společnost právo zabíjet ve jménu zákona? Oscarový snímok s výnimočnými hereckými výkonmi je nakrútený podľa skutočného príbehu...

V jednom z nejobdivovanějších, nejpodmanivějších a nejvlivnějších filmů Roberta Bressona se Michel zdokonaluje ve vybírání kapes nic netušících obyvatel Paříže padesátých let minulého století. Po nevyhnutelném zatčení (a téměř okamžitém propuštění) přemítá o morálce zločinu a vyslovuje nejasné teorie o výjimečných jedincích, kteří stojí nad zákonem. Ztracen v jiném světě odmítá podporu svých přátel, dává přednost kapesním krádežím a připravuje se na krutý střet se společností, do které nedokáže zapadnout.

Autobus přiváží do státní věznice novou várku trestanců. Otřesné podmínky a poměry, které ve věznici panují, zajímají jednoho z nováčků. Po nějaké době jsou všichni v šoku – právě on se představí jako nový ředitel věznice. Vzdělaný a zásadový Henry Brubaker zahájí boj se systémem, v němž vedoucí pracovníci zneužívali svého postavení k osobnímu obohacování a vytvořili krutý vnitřní řád: znepřátelili vězně mezi sebou rozkastováním na bezprávné a mocí nad spoluvězni obdařené loajální „pomocníky“. Brubaker, zprvu podporovaný guvernérem, usiluje o reformu s cílem, aby trest skutečně sloužil k nápravě vězňů. Postupně získává na svoji stranu vězně i některé pracovníky bývalého vedení. Vyvolá však odpor těch, kteří dosud těžili z privilegií, ale i státní komise pro vězeňství, prolezlé politikařením. Dramatické události, které tím vyvolá, vedou k vyhrocení situace…

Vrtná stanice, místo izolované od civilizace, vzdoruje vlnám daleko na otevřeném moři. Na tomhle odlehlém místě obývaném pouze muži se jednoho dne objeví žena (S.Polley). Má se starat o pracovníka (T.Robbins), který při nehodě přišel o zrak. Časem mezi oběma vzniká pouto. Jako na pustém ostrově se stávají citově závislí jeden na druhém. Za pomocí slov vyplouvají na povrch jejich tajemství, bolest, naděje, láska, smutek..... Bezesporu největší filmová událost ve Španělsku za rok 2005. Na vzniku snímku režisérky Isabel Coixet se výrazně podílel Pedro Almodóvar a jeho produkční společnost ElDeseo, kterou řídí se svým bratrem Augustínem. Film Tajemství slov získal 4 španělské Oscary (ceny Goya) v hlavních kategoriích a deklasoval konkurenci jak u diváků, tak u kritiků.

Slavný thriller s prvky komedie o drsném poldovi a ukecaném vězni, kteří společně pátrají po uprchlém vrahovi. Z vězení utekl nebezpečný trestanec. Odzbrojil detektiva Jacka Catese a jeho pistolí zastřelil dalšího policistu. Jack Cates je však tvrdý polda, který je odhodlán pomstít smrt kolegy za každou cenu. Aby se dostal vrahovi na stopu, rozhodne se "vypůjčit" si z vězení na osmačtyřicet hodin vězně Reggio Hammonda, který by mu mohl pomoci. Vrah se totiž chystá vybrat skrýš s lupem, o který ho Hammond připravil. Přestože jsou zájmy obou mužů zcela odlišné, cíl mají oba stejný, dopadnout uprchlíka. Není to však snadné. Už jen proto, že každý z dvojice pronásledovatelů je zcela odlišný. Jack je málomluvný drsný polda, Reggie lehkomyslný mluvka a hazardní hráč. A tak není divu, že musí přes vzájemné osobní antipatie během pronásledování plného honiček, přestřelek a dalších dramatických situací, nejprve naučit respektovat jeden druhého.

Hlavní postavou příběhu je John Sedley, zlomyslně přezdívaný pro svůj znetvořený obličej Johnny Handsome, což znamená Fešák Johnny. Jeho jediný přítel Mikey jej přesvědčí, aby mu pomohl při loupeži v numismatickém obchodě, na níž se má podílet také prostitutka Sunny Boydová a její parťák Raf Garrett. Při přepadení začnou Sunny a Raf zbytečně zabíjet a obrátí zbraně také proti svým společníkům. Zavraždí Mikeyho a jeho šoféra, Johnnymu se podaří přežít, ale je zatčen policií a odsouzen na pět let vězení. Přestože je ve vězení pobodán zabijákem, kterého naja…

Mladý notorický delikvent Brute dostává poslední šanci žít normální a relativně svobodný život. V rámci nápravného programu, který britské úřady navrhly v roce 1991 pro případy s nižšímy tresty, je poslán do nejzapadlejšího dětského ústavu kdesi v Rumunsku. Přestože je konec dvacátého století, toto místo, které je sirotčincem a dětskou nemocnicí zároveň, připomíná spíše bránu do pekel. Nezkrotný a impulsivní mladík tu více než kde jinde poznává, že některá pravidla lidskosti musí platit a být uznávána i uprostřed chaosu, korupce či nezájmu, který vládne všude kolem. Když neexistují, musí si je vytvořit sám se svým svědomím. Právě tak nedokáže odepřít "lásku" beznadějnému případu, dvanáctileté nemocné romské dívce, která má nejmenší šanci na adopci ze všech chovanců. Přijme její nebezpečnou hru, která jí může zpříjemnit život. I jeho život se od jisté chvíle nenávratně změní.

Psychologické drama o vězni, který dostává druhou šanci v podobě práce s postiženými lidmi a hlavně naučení s těmito lidmi komunikovat, chápat je a pomáhat jim. I když začátky jsou pro vězně J.T. Blake těžké, postupem času nalézá v sobě ztracený cit a je schopen se stát lepším člověkem… Vynikající drama s Michaelem Ironsidem a Bradem Dourifem v hlavní roli.