Cidade de Deus je nejstarší a nejnebezpečnější slum Ria de Janeira. Buscapé se zde narodil, aby žil, místo toho je však zavlečen do světa, v němž se jeho nejlepší kamarádi místo s hračkami baví s nabitými pistolemi. Snaží se zoufale zůstat stranou děsivého násilí, které zachvacuje jeho přátele a mění je v mladistvé zločince zabíjející se navzájem kvůli obchodu s kokainem, z nenávisti i z pouhého rozmaru. Před Buscapéovýma očima se chudá čtvrť v průběhu tří dekád – od 60. do 80. let – proměňuje v dýmající bojiště, na kterém si ozbrojené gangy s šokující lhostejností vyřizují své účty za bílého dne. Buscapé vidí umírat nevinné i ty, které obdivoval a miloval. Jedinou jistotu ve světě každodenního krvavého násilí pro něj začne představovat fotoaparát, kterým začíná dokumentovat městskou džungli kolem sebe. Začíná chápat, že přežít může jen útěkem do normálního světa - za hranice čtvrti, kterou má rád jako svůj domov, ale kterou nenávidí jako hrob nevinnosti, naděje a lásky.

Aparajito začíná tam, kde první film skončil, když se Apu s rodinou přestěhoval z venkova do rušného svatého města Váránasí (tehdy známého jako Benáres). Jak Apu postupně přechází z okatého dítěte v intelektuálně zvídavého teenagera, který nakonec studuje v Kalkatě, jsme svědky jeho akademické a morální výchovy, stejně jako rostoucí složitosti jeho vztahu s matkou. Tento něžně expresivní, často srdceryvný film, který získal tři hlavní ceny na filmovém festivalu v Benátkách, včetně Zlatého lva, příběh Apua nejen rozšiřuje, ale také duchovně prohlubuje.

Al Pacino se rozhodne vykrást banku, což se mu však nezdaří, a tak honba za penězi přeroste v napínavé drama. V Brooklynu je horké odpoledne a dvě optimistické nuly se rozhodnou vyloupit banku. Sonny akci řídí, Sal mu dělá komplice a výsledkem je jedna velká katastrofa. Dorazí totiž i policie, televizní kamery a dokonce i donáška pizzy. Na tomto skvělém komediálním napínavém snímku spolupracoval Al Pacino s režisérem Sidneym Lumetem. Film si vydobyl šest nominací na Oscara a jednoho dokonce získal, a to za scénář, jehož autorem je Frank Pierson. Film Psí odpoledne se zakládá na skutečné události.

Roztržitý a své práci oddaný antropolog Dr. David Huxley, který má těsně před svatbou, shání peníze pro své muzeum. V okamžiku, kdy se má setkat s důležitým sponzorem, jeho situaci značně zkomplikuje poněkud potrhlá bohatá kráska Susan Vanceová. Ta se mu i v dalších hodinách doslova neustále plete do cesty, s ochočeným mládětem leoparda pak dostává Davida i své známé do řetězce stále absurdnějších situací…

Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.

Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.

Psychologická studie venkovské dívky Jitky a její rozkvétající lásky ke staršímu muži, který se bojí jejího mládí a spontánnosti.

Známá, nebezpečná a všemi obávaná zlodějka a vražedkyně Lucy Diamondová se vrátila zpět do města. Nikdo o ní ještě nepodal svědectví, protože nikdo její setkání nepřežil. Nastupují tedy na její zlikvidování speciální agentky D.E.B.S., vycvičené pro boj se zločinem všeho druhu. Po přestřelce v restauraci, kde má Lucy schůzku s ruskou vražedkyní, se střetne ve skladišti obávaná zlodějka nejlepší agentkou Amy. Ta se při rozhovoru přizná, že o Lucy píše svoji diplomovou práci, což na ni velmi zapůsobí. Jenom se však otočí, aby zavolala na své kolegyně, nepřítel je pryč. Lucy v autě svému kumpánovi poví, že se s někým seznámila. A když se tato dívka s někým seznámí, tak je to vážné!

Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich „přátel“, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se „seznámí“ s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená – oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt...