Sny veterána z první světové války stát se mistrem architektem se rozplynou v chladném světle ekonomické reality. Situace se ještě zhorší, když je falešně odsouzen za zločin a poslán pracovat do řetězového gangu.

Éra prohibice nebyla nikdy bouřlivější než v této kronice podsvětí, která ožívá v dynamické režii Raoula Walshe. Na pozadí téměř zpravodajských záběrů a vyprávění sleduje život nezaměstnaného válečného veterána Eddieho Bartletta (James Cagney), který se stává pašerákem alkoholu a namísto bitev se zabývá lahvemi. Jenomže bitvám se Eddie stejně nevyhne – čekají na něj uvnitř i za hranicemi jeho rostoucího impéria. Na jedné straně musí čelit teritoriálním sporům a krvavému vyřizování účtů, na straně druhé zradě svého společníka (Humphrey Bogart). Dalšího gangstera měl Cagney hrát až o deset let později (Bílý žár), v době, kdy už se gangsterské filmy stávaly vzácností. "Bejvalo to velký zvíře,” říká ve finále Panama Smith (Gladys George), když komentuje Bartlettův odchod... a signalizuje tak zároveň konec hollywoodského zájmu o gangsterský film.

Ve stínu mrakodrapů a luxusních rezidencí vyšších vrstev žije na březích East river newyorkská chudina. Na ulici se denně poflakuje dětský gang, dochází ke konfliktům se synem místních milionářů. Právě sem, do "slumu" svého dětství, se vrací celostátně hledaný vrah Marty (Humphrey Bogart). Snaží se usmířit se svou matkou, hledá svou bývalou dívku a navíc potkává kamaráda z dětství - Dava (Joel McCrea), který neúspěšně hledá práci jako architekt. Když Marty zjistí, jak se věci mají, je zklamán. Proto se pokusí o svůj poslední zločin - únos syna milionářů.

V roce 1946 byl ve Francii obnoven Mezinárodní filmový festival v Cannes. Cenu za režii získal překvapivě neokázalý, napůl dokumentární, napůl hraný film Bitva o koleje režiséra René Clémenta. Nově vzniklá společnost Coopérative Générale du Cinéma Français, podporovaná odbojovou organizací železničářů Résistance-Fer, si Clémenta vybrala jako režiséra proto, že znala jeho krátkometrážní tvorbu, v níž nechyběly zdařilé dokumenty o práci železničářů. Prvotní záměr společnosti i režiséra vydat svědectví o podílu francouzských železničářů v boji proti německé okupaci přerostl v obraz kolektivního dramatu. K dokumentárním záběrům přiřadil režisér zcela přirozené hrané sekvence, které nezůstávají za autentičností dokumentárního záznamu. Jejich protagonisté jsou až na nepatrné výjimky neherci, skuteční železničáři. Velkým přínosem filmu byla práce kameramana Henriho Alekana, který pomohl vtisknout dílu originální styl.

V 15. století Richard, vévoda z Gloucesteru, s pomocí svého kata Morda, zlikvidoval ty, kteří ho předběhli v nástupnictví na trůn, na němž v té době seděl jeho bratr, anglický král Eduard IV. Při každé vraždě se obzvlášť vyžívá v odstraňování malých figurek, z nichž každá se podobá jednomu z následníků, z trůnního domku pro panenky, dokud nezůstane sám. Po Eduardově smrti se stává anglickým králem Richardem III. a k udržení moci mu stačí porazit vyhnaného Jindřicha Tudora.

Průběh organizované stávky, kterou se dělníci ze severomoravských hutí roku 1931 bránili hromadnému propouštění v dobách hospodářské krize.