Forrest Gump je prosťáček, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: „Když se dostaneš do problémů, utíkej.“ Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně „hází kameny“. Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet, a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek.
Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...
Stalo se to jedné noci v kalifornském přístavu San Pedro, kde byla zmasakrována posádka argentinské pašerácké lodi. Stop pro policii zůstalo proklatě málo: loď vyletěla do povětří a z dvaceti sedmi mužů tu přežili jen dva: kulhavý pouliční zlodějíček Verbal a jeden z členů posádky umírající v nemocnici na popáleniny a blouznící v maďarštině. Začalo to ovšem mnohem dřív – newyorská policie je možná zkorumpovaná, ale není hloupá, a tak už nějakou dobu prověřovala skupinku podezřelých, těch mužů zločinu, kteří jsou vždycky první na ráně. Byli to prohnaný elegán Keaton, horkokrevný McManus, drzý Hockney, nevyzpytatelný Fenster a bezvýznamný Verbal. Policie je podrobila důkladnému výslechu, ale s každou novou informací se pátrání jen zkomplikovalo. Podezřelé spojuje série zločinů v New Yorku, ale kde jsou ukradené smaragdy?
Alabama třicátých let je rozdělena rasovou nenávistí na bílých a černých. Hladinu rozvíří zpráva o znásilnění bílého dívky. Z brutálního činu obviní černocha a proces má být výstrahou. Obhajoby se ujal bílý advokát Finch. Má nezvratné důkazy o nevině svého klienta, to se však nehodí do plánu rozvášněného davu.
Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.
Neurotický a romantický Alvy Singer se zamiluje do venkovské dívky ze středozápadu Annie Hall, která touží po tom, aby se stala zpěvačkou. Její láska je to to jediné, na čem mu záleží a musí proto dělat nečekané věci...
Harry a Sally si jsou při prvním střetnutí protivní. Sally rozčilují Harryho úvahy o sexu. Setkávají se náhodně po letech a postupem času se z nich stanou přátelé. Když se Sally rozejde se svým přítelem, musí ji Harry utěšovat, až se z nich stanou milenci proti jejich vůli
Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.
Příběh Viktora Navorského, který přijíždí do New Yorku. Netuší, že během dlouhého letu proběhl v jeho zemi vojenský převrat. Nesmí vstoupit na území USA. Bezprizorní, s pasem neexistující země, musí Viktor Navorski strávit nějakou dobu v tranzitní části Kennedyho letiště a čekat, až v jeho zemi skončí občanská válka. Týdny a měsíce jsou čím dál tím delší. Viktor pomalu objevuje labyrint terminálu - zhuštěný svět plný absurdit, velkorysosti, ctižádosti, zábavy, společenského postavení, ale i romantiky, kterou pozná s překrásnou letuškou Amelií…
Dva newyorští travestité, urostlá černoška Noxeema a elegantní dáma Vida, se rozhodnou zúčastnit soutěže krásy. Noxeema a Vida se spolu dělí o první místo a obě získávají zájezd do Kalifornie, kde se zúčastní celostátní soutěže krásy homosexuálních travestitů. Další ze soutěžících, hispánka Chi-Chi, je nešťastná, že neuspěla. Noxeema a Vida prodají své letenky, koupí starý cadillac a pojedou společně i s Chi-Chi do Kalifornie. Cestou projíždějí Vidiným rodným městečkem a ona se odhodlá a zajede k domu svých bohatých rodičů. Když ale matka vidí svého syna v ženských šatech, otočí se k němu zády. Uprostřed noci narazí trojice cestovatelek na opuštěné cestě na venkovského šerifa Dollarda. Zvrhlý šerif netuší, že v autě nejsou ženy. Rád by si s Vidou užil, ta se brání a srazí šerifa k zemi. Vida se domnívá, že je mrtvý. Rychle nasednou do auta a po pár kilometrech vypoví jejich "koráb silnic" službu a travestité se ocitají v zapadlém městečku Snydersville.
Před čtyřiceti lety získal Pulitzerovu cenu. A to bylo naposledy, kdy svět slyšel o Williamu Forresterovi. Proměnil se v nerudného tajemného starce, uzavřeného celou věčnost ve stěnách svého bytu v Bronxu. Před jeho okny hraje denně basketbal skupina černošských mladíků. Mezi nimi je i sportovně nadaný šestnáctiletý Jamal, student s velkými literárními ambicemi a mimořádným talentem. Mezi oběma naprosto rozdílnými osobnostmi se zrodí neobvyklé přátelství, které zásadně ovlivní jejich další osudy. Inteligentní chlapec nachází u uzavřeného podivínského spisovatele podporu, díky níž dokáže překonat sociální bariéry a rozvinou naplno své schopnosti. Na oplátku dává svému svéráznému učiteli dávno ztracenou radost ze života i odvahu vyrovnat se s minulostí. Rodinu netvoří vždy jen příbuzenstvo, ale někdy do ní mohou patřit i lidé, které si najdeme, nebo kteří si najdou nás. Právě o tom vypráví film renomovaného režiséra Guse Van Santa.
Transexuál Bree (Felicity Hoffman) šetří každý dolar, aby mohl zaplatit za vytouženou operaci, která z něj konečně udělá ženu. Jednoho dne zvedne telefon a dozvídá se, že jeho syn Toby sedí ve vězení v New Yorku. Neochotně se tedy vydává no New Yorku dostat kluka z vězení. Syna mu předají beze slova vysvětlení a Toby považuje tu divnou ženskou za potrhlou misionářku. Bree nevidí důvod, proč něco vysvětlovat a Toby chce co nejdříve zmizet do Los Angeles. Rozhodnou se tedy, že pojedou spolu, přičemž Bree má v plánu vysadit Tobyho u pěstounů. Začíná trans-americká cesta, která oběma připraví nejedno překvapení.
Život čtrnáctileté Grace tragicky poznamenala dopravní nehoda, při které byl vážně zraněn také její milovaný kůň Pilgrim. Osud dívky a zvířete jakoby byly nerozborně spojeny a pokud chce zoufalá matka Annie vrátit štěstí své dceři, musí nejprve najít způsob, jak uzdravit koně. To prý dokáže jen muž s výjimečným darem tišit bolest zjitřených ran na těle i na duši, zkušený zaříkávač koní Tom Booker. Annie se proto s Grace a Pilgrimem vypraví do vzdálené Montany na Tomovu farmu a požádá ho pomoc. Děsivá kletba nehody pomalu mizí a mezi gentlemanským zaříkávačem koní a temperamentní vydavatelkou Annie vzniká křehké milostné pouto...
V roce 1981 se neznámý 19letý graffiti writer Jean-Michel Basquiat velmi rychle stal nejúspěšnějším, nejrozporuplnějším a nejfascinujícnějším umělcem světa. Jeho výstavy byly očekávané jako velké události newyorské sezóny a jeho malby kupovali nejvlivnější sběratelé a muzea. Každá stránka jeho života se stala tématem pro média. Zemřel v roce 1988, ve věku 27 let. Noviny The New York Times ho nazvali „nejbližším ekvivalentem Jamese Deana ve světě umění“. Navzdory svému úspěchu sužovala tohoto nepokojného mladého talentovaného umělce samota, sebedestrukce a přesvědčení, že lidé ho ve skutečnosti nepřijali takového, jakým byl. Byl prvním umělcem černé pleti, kterému se podařilo skutečně uspět v uměleckém světě bělochů. Jeho předčasná smrt dokazuje, že byl stejně obětí i fenomenálním úspěchem.
Pocit, kterému se nic nevyrovná! Světově úspěšný muzikál „Flashdance“ vypráví příběh nebojácné a půvabné osmnáctileté dívky Alex Owensové, která ve dne pracuje jako svářečka a v noci tančí v luxusním baru. Alex zápasí o svou nezávislost a lásku a touží po splnění velkého snu – dostat se na Pittsburghskou taneční konzervatoř. Film je plný hudby osmdesátých let, včetně známých hitů „Flashdance – What a Feeling“ a „Maniac“.
Ve freudovské verzi příběhu o Modrofúzovi mladá Newyorčanka odjíždí na dovolenou do Mexika předtím, než si vezme za muže svého starého přítele. Jak jinak, na dovolené poznává muže svých snů - pěkného, tajemného cizince. Během několika dní se vezmou a přestěhují do jeho sídla, ve kterém je křídlo s pokoji věnovanými známým vraždám. Mladomanželka objevuje mnohá tajemství týkající se domu a jejího manžela, ale to, co opravdu chce vědět, je v neustále uzamčené místnosti.