Senátor Ranse Stoddart se vrací na divoký západ, do města Shinbone, aby navštivil pohřeb svého dávného přítele, Toma Doniphona. Senátor vypraví místnimi novináři příběh, který ho před dávným časem do Shinbone přivedl a jak začala jeho kariéra coby muže, který zastřelil Liberty Valence, nejobávanějšího banditu okolí. Muž, který zastřelil Liberty Valance je jedním z nejlepších a nejznámějších westernů historie.
Tři muži vede osudový kruh přímo do náruče smrti. Corey se po propuštění z vězení vrací za svou dívkou, která ale mezitím dala přednost jeho parťákovi. Náhoda ho svede dohromady s prchajícím zločincem Vogelem a bývalým policistou Jansenem. Společně vyloupí klenotnictví. Snadný úspěch je povzbudí, a proto začnou vyhlížet další objekt...
Kostýmní komedie, pod jejímž fraškovitým povrchem prosvítá hlubší filosofický kontext, má odlehčenou zápletku - milostné hrátky v podání několika mileneckých dvojic, do jejichž sladké rozvernosti proniká místy hořká ironie. Není bez zajímavosti, že v době vzniku filmu prožíval režisér těžké životní období ('Když jsem jedinkrát v životě málem spáchal sebevraždu, natočil jsem Úsměvy letní noci'). Neodolatelná komedie s břitkými dialogy je důkazem, že ani Bergman nemusí být stále jen vážný.
Vyrůstal ve špatné čtvrti, od dětství měl problémy s policií a nakonec byl nespravedlivě odsouzen k trojnásobnému doživotnímu trestu. Rubin Carter, který si v ringu vydobyl přezdívku Hurikán, byl černým koněm střední váhy. Jeho sny o mistrovském titulu jsou rozmetány ve chvíli, kdy je zatčen, obviněn z trojnásobné vraždy a díky nenávistnému policistovi a zastrašeným zmanipulovaným svědkům i odsouzen. Hurikán v rámci boje o zachování lidské důstojnosti a zdravého rozumu sepíše v cele svou autobiografii s přiléhavým názvem Šestnácté kolo. Roky letí, přes protesty a podporu populárních osobností Boba Dylana a Muhammada Aliho, zůstává Hurikán díky neúspěšným odvolacím soudům ve vězení. Jeho kniha se z pultů bestsellerů dávno přesunula do regálů v antikvariátech. Přesto mu právě ona přinese po dvaceti letech za mřížemi vysněnou a spravedlivou svobodu. Mladičký černoch, pocházející ze stejně nuzných podmínek jako Hurikán, dokáže společně se svými pěstouny neuvěřitelné.
New York 1871. Lepší společnost té doby vytvořila „svět s takovou rovnováhou, že jeho harmonii mohlo zničit pouhé zašeptání“. Společenská smetánka se řídila pevnými (byť nepsanými a nikdy nevyslovenými) pravidly a rituály, které přísněji než zákon určovaly, co je „vhodné“ a co ne. V tomto prostředí se pohybuje mladý právník Newland Archer a jeho snoubenka May Wellandová, mladinké nevinné stvoření, které je dokonalým produktem své třídy. Newland i May ctí konvence a tradice, jejich manželství je vhodné a žádoucí, jejich budoucnost daná.
Ač se tento legendární film odehrává celý za zdmi věznice, zároveň příkře vybočuje z linie tradičních „vězeňských“ snímků. Malá cela v kterémsi jihoamerickém vězení se stala výsostným dramatickým prostorem, v němž rozehrává vzrušující a jímavý příběh dvojice naprosto odlišných mužů. Homosexuál Molina je v cele po mnoha letech jako doma. „Cizinec“ Valentin se k němu dostává s vidinou mnohem kratší perspektivy: odhodlaný bojovník proti zdejší diktatuře nemá velkou naději na přežití. Muži udiveně nahlížejí do svých odlišných světů: Molina s obdivnou úzkostí sleduje Valentinův sebezničující boj o život a revolucionář se zase zvolna noří do vysněného, romanticky únikového příběhu, který mu gay přehrává, a poznává tak možnost fantazijního úniku za vězeňské mříže. Exkurze do cizího života oba obohatí o novou zkušenost…
Zkušený kriminálník Dave Wilson se po devíti letech vězení opět dostal na svobodu a odjíždí z Anglie do Los Angeles, aby vypátral, kdo má prsty ve smrti jeho dcery. Zdá se, že všechny nitky vedou k legendárnímu hudebnímu producentoviTerrymu Valentineovi, s nímž měla Jenny milostný poměr.
Zase je pátek. Průšvihovej den co voní po ženskejch, chlastu a pořádným vodvazu. Craig má na tohle nos. Kvůli kámošovi, co utekl z lapáku, se uklidil ke svýmu strejcovi do klidné čtvrti na předměstí L.A. Jenže tenhle zapadákov se pěkně vybarvil! Chlapi s fetem na každym rohu, holky co maj kozy jak vozy a hip hop všude kam se vrtneš. K tomu sjetej čokl, lidi co vás vodprásknou jen tak z nudy a vlastní teta, která si to chce s váma rozdat rovnou ve strýčkově posteli. Pátek je fakt zkurvenej den... Ale někdy je to docela prdel!
„Nezáleží na tom, koho znáš, ale koho zabiješ“ – tak zní podtitul druhého hraného filmu Paula McGuigana z roku 2000. Do té doby nepříliš známý Paul Bettany vytvořil strhující kreaci bezejmenného mladého gangstera, jenž odstraní svého bosse (David Thewlis) v krví prosyceném londýnském podsvětí konce šedesátých let. Jedna zvlášť nezapomenutelná scéna: Bettanyho narcisistní gangster si svléká a pečlivě skládá svůj módní oděv. Poté se obrací ke své oběti, aby ji zmučil a zabil. Mučení je nafilmováno z pohledu oběti, která střídavě ztrácí a znovu nabývá vědomí. Jedná se o skutečně husarský kousek, mistrovsky pojmutou, originální scénu. V této poutavé sondě do psychiky zločince se ve vedlejších rolích objeví například Malcolm McDowell či Saffron Burrowsová
Internetové stránky projektu Rallye smrti patří mezi ty nejnavštěvovanější. Běží na nich online přenos nejbrutálnějších automobilových závodů v historii. Jejich aktéry jsou „obyvatelé“ jedné z nejtěžších amerických věznic. Pravidla jsou jednoduchá – rychle, zběsile a co nejbezohledněji dojet do cíle jako první. Stačí pětkrát vyhrát a místo medaile vám dají svobodu. Prohrát ovšem většinou znamená zemřít – v hořícím vraku auta, pod koly silnějšího soupeře nebo s kulkou v hlavě. Střílení čímkoliv je totiž během závodu povoleno. Paul W. S. Anderson, režisér a producent drsných sérií Vetřelec vs. Predátor a Resident Evil, oprášil populární thriller Death Race 2000, vtiskl mu tempo 21. století a navrch přidal skoro už profesionálního filmového řidiče Jasona Stathama (oba díly Kurýra).
Píše se rok 2022 a do odlehlé trestanecké kolonie, řízené špičkovou elektronikou a psychopatickým ředitelem, právě přivezli nebezpečného vězně. Bývalý kapitán Robbins dává od počátku najevo, že s tímhle systémem nehodlá spolupracovat ! Se zvlášť vzpurnými chovanci hraje sadistický ředitel speciální hru, kterou jen málokdo přežije. A tak je provokující Robbins vyhozen z vrtulníku do elektronicky monitorované džungle, v níž již číhají smrtelně nebezpeční Outsideři, vedení chladnokrevným zabijákem Markem. Ale Robbins se dokáže probít až do pobřežní osady mír…
Americká ambasáda v Jemenu je obklíčena rozlíceným davem zfanatizovaných demonstrantů. Plukovník Childers, který odpovídá za její bezpečnost, zajistí tři helikoptéry, kterými je evakuována celá rodina amerického vyslance. Následuje atak Jemenců, při kterém jsou tři vojáci z ambasády zabiti. To je jasný pokyn pro plukovníka, aby dal rozkaz k ozbrojené obraně. 83 jemenských civilistů je zlikvidováno. Jeho rozhodnutí je ale diplomatickými kruhy odsouzeno a Childers se stane obětním beránkem a je postaven před soud. Vybere si ke své obhajobě válečného veterána z Vietnamu, cynického opilce a dlouholetého přítele plukovníka Hodgese, kterému ve válce zachránil život. Hodges není přesvědčen, že svého přítele kvalifikovaně obhájí a rozmlouvá mu to, ale Childers je skálopevně přesvědčen, že právě on je ten pravý. Soudní pře, ten věčný souboj o objektivní pravdu a spravedlnost začíná.(oficiální text distributora)
To, že Cruellu De Vil (Glenn Close) pustili z vězení za dobré chování, je velkou poklonou jejímu umění předstírat. O nějaké nápravě pochopitelně nemůže být ani řeč, a nejtajnějším životním cílem Cruelly nadále zůstává kabát z kůžiček malých roztomilých dalmatinů. Cruella, poučená předchozími neúspěchy, realizuje tentokrát svůj zvrhlý sen obzvlášť rafinovaně a z bezcitné matróny se proměnila v citlivou opatrovatelkou opuštěných psů. Významnou roli v jejím ďábelsky rafinovaném plánu hraje francouzský módní návrhář Jean Pierre Le Pelt v podání Gérarda Depardieu.