Jako mnoho jiných někdejších evropských kolonií, byla i čtvrtá nejlidnatější země na světě – Indonésie – předmětem sporů, válek, politických a mocenských přetahovaných. Téměř čtvrtmiliardový národ byl ale patrně nejtěžší zkoušce vystaven v polovině šedesátých let, a vyvraždění milionu lidí neměla na svědomí žádná cizí vojska, ale domácí armáda za vydatné pomoci „uvědomělých" civilistů. Stačilo zvolit dostatečně silná propagandistická hesla a zrůdná mašinérie se rozjela naplno.
Sto kroků - to je vzdálenost mezi domem rodiny Impastatových a domem mafiánského bosse Tana Badalamentiho v sicilském městečku Cinisi. Obě rodiny pojí dlouholeté spojenectví - než se v divokých 70. letech začne angažovat mladý Peppino Impastato. Ten ve vysílání místní rozhlasové stanice promluví o zločinech Badalamentiho a ostatních bossů - v době, kdy se politická garnitura Itálie snaží přesvědčit veřejnost, že mafie neexistuje... V roce 1978 Peppina (tehdy třicetiletého) zabila nastražená nálož. Policie případ uzavřela jako sebevraždu. Případ byl později znovu projednáván, Tano Badalamenti byl však mezitím ve Spojených státech odsouzen za obchodování s drogami... Mrazivý příběh je natočen podle skutečné události a dobové politické a společenské klima mapuje bez nostalgie a klišé.
Kvalitní přepis románu Irvinga Stone zobrazuje nejen dramatický život malíře Vincenta van Gogha, ale i celé malířské hemžení v Paříži v období rozkvětu impresionismu. Neméně přesvědčivě je podána i postava Paula Gaugina. Zajímavé jsou i rekonstrukce krajin a objektů, které tvůrci vytvořili pro natáčení podle van Goghových malířských děl. Barvité zachycení Provence řadí tento film k nezapomenutelným životopisným dílům.
Clara se díky svému otci Philippu Immerwahrovi během dospívání nadchla pro chemické pokusy a chtěla se stát chemičkou. Navzdory dobovým překážkám se jí podaří udělat si maturitu a následně je jí dovoleno stát se první posluchačkou chemie na univerzitě v Breslau. Náhodou se seznámí s mladým idealistickým chemikem Fritzem Haberem, za kterého se o několik let později provdá. Clara sice může s Fritzem pracovat jako jeho asistentka, ale stejně dostává neustále od autorit akademického prostředí najevo, že coby žena není na vědecké půdě vítána. Její situace se ještě více zvrátí v její neprospěch po porodu, kdy i manžel ji více situuje do tradiční role ženy v domácnosti. Cesty Clary a Fritze se definitivně rozejdou, když on vědecký výzkum nasadí ve prospěch válečného úsilí, které vyústí v historicky první nasazení jedovatého plynu ve válce během bitvy u Ypres.
Robert Mapplethorpe je patrně jedním z nejvýznamnějších umělců 20. století. Mapplethorpe objevil sám sebe po sexuální i umělecké stránce v New Yorku sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. Toto biografické drama zkoumá jeho život od okamžiku těsně před tím, než se s Patti Smithovou přestěhoval do hotelu Chelsea, světa a domova bohémské elegance. Tam začal fotografovat jeho obyvatele a nový okruh přátel včetně umělců a hudebníků, celebrit, filmových hvězd a členů S&M underground. Mapplethorpe ve svých dílech zobrazoval erotiku způsobem, jaký nikdy předtím nebyl zkoumán ani vystavován na veřejnosti.
New York dvacátých let minulého století. Lektor Maxwell Perkins (Colin Firth) uzavírá pro nakladatelství Scribner's Sons smlouvy s Ernestem Hemingwayem (Dominic West), F. Scottem Fitzgeraldem (Guy Pearce) a dalšími budoucími velikány světové literatury. Když mu padne do rukou divoký a neučesaný rukopis o 1000 stranách od neznámého autora Thomase Wolfa (Jude Law), je přesvědčený, že objevil literárního génia. Společně se oba muži pouštějí do příprav na vydání díla. Nastává nekončící boj o slova, věty a formulace. Během této doby se oba muži, rodině založený Perkins a excentrický literát Wolfe sbližují. Když se však kniha „K domovu pohleď, anděli" ukáže jako jednoznačný úspěch, stává se spisovatel stále více paranoidním...(mac000)
Osobní sonda zkoumající původ francouzského vojenského velitele a pohotový, bezohledný vzestup na post císaře. Příběh je vyprávěn optikou Napoleonova návykového, výbušného vztahu k jeho ženě a celoživotní lásce, Josephine.
Uznávaní herci vycházejí z pěti Douglassových legendárních projevů, které představují různé okamžiky bouřlivých dějin Ameriky 19. století i různé etapy Douglassova dlouhého a slavného života, zatímco slavní vědci poskytují k projevům kontext a připomínají nám, že slova Fredericka Douglasse o rasové nespravedlnosti mají hlubokou odezvu i dnes.