Píše se rok 1939. Italský číšník Guido Orefice, překypující energií a hýřící bláznivými nápady, přijíždí z venkova do velkého města. Na první pohled se tu zamiluje do půvabné učitelky Dory. Ta už sice nápadníka má, on však udělá vše, aby ji zachránil od sňatku s nemilovaným byrokratem. Získá její lásku a vezmou se. Narodí se jim syn Giosué. Po pěti letech šťastného manželství je Guido kvůli svému židovskému původu odvlečen spolu se synem do koncentračního tábora. Aby před malým chlapcem zatajil šokující okolnosti a uchránil ho před hrůzami nacismu, předstírá, že všechno kolem je pouhá hra, připravená k synovým narozeninám. Hra, na jejímž konci na oba čeká velká odměna…

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana

Film Stanleyho Kubricka byl natočen podle stejnojmenné knihy Humphreyho Cobba, která se zakládá na skutečných událostech. Natáčelo se v Německu, především v okolí Mnichova. Film se vcelku pochopitelně nesetkal s kladnou odezvou ve Francii, kde vedlo zobrazení nelidských a pokryteckých generálů k tomu, že byl na dlouhá léta zakázán

Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...

Adolf Hitler slaví 20.dubna 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Borman. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. Přestože generál Weindling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál.

Během první světové války se dva francouzští důstojníci dostanou do zajateckého tábora. Od první chvíle pomýlejí na útěk a jejich touha najde odezvu i u ostatních vězňů. Začnou budovat tajný odzemní východ. Osud je k nim ale nemilosrdný a zdá se, že jejich naděje budou zmařeny...

V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest.

Snímek, který nás zavede do Budapešti 30.let, vznikl podle románu Nicka Barkowa "Das Lied vom traurigen Sonntag". Je nejen příběhem osudové lásky jedné ženy ke dvěma mužům, ale i příběhem o zrodu jedné z neslavnějších písní světa, jež získala hořký přívlastek "hymna sebevrahů". Krásná Ilona a její přítel László vedou vyhlášenou a elegantní budapešťskou restauraci, kam přicházejí za skvělými jídly ti největší prominenti, včetně vysokých důstojníků nastupující nacistické smetánky. Jednoho dne se tam objeví i pianista András, který zaujme Lászloa svým procítěným mistrovstvím. Z citů melancholického mladíka s uhrančivým pohledem, který se neubrání lásce ke krásné Iloně, se jednoho dne zrodí stejně melancholická píseň Smutná neděle. Její historie je právě tak pohnutá jako doba, v níž vznikla. Za jejích tónů opustilo dobrovolně tento svět mnoho lidí a píseň se stala prokletím i pro jejího tvůrce.

Newyorský detektiv Keith Miller je typický drsný polda otřískaný životními zkušenostmi posbíranými na ulicích, jemuž plánovaný kariérní vzestup komplikují obvinění z nezákonného jednání, která se s ním táhnou od jeho posledního případu. Na pořadu dne je ale nová akce – v přepadené bance drží lupiči desítky rukojmí. Tahle krizová situace bude ovšem velmi nestandardní. Detektiv Miller se totiž musí utkat s asi nejchytřejším zločincem, kterého za svou bohatou kariéru potkal, a pokusit se překazit zločin, který se zdá být dokonalý.

Pan Stevens, dlouholetý majordomus na panství Darlington, je mužem, který celý život zasvětil službě svému pánovi. Když panství získá nový majitel, řeší Stevens problém nedostatku personálu tím, že se rozejde za ženou, která dlouhá léta na Darlingtonu pracovala a s níž ho pojil zvláštní vztah... Slečna Kentonová vstoupila do služeb lorda Darlingtona počátkem 30. let s nejlepším doporučením. Hierarchie vztahů mezi služebnictvem i dokonalá rezervovanost pana Stevense zabránily jakýmkoliv důvěrnostem, ale jejich vztah během let prošel zvláštním vývojem a dospěl až k vzájemné, byť nikdy nepřiznané lásce. Naprostá oddanost zájmům služby byla vždycky přednější. Přesto spolu pan Stevens a slečna Kentonová prožili léta v nejlepší shodě, byli svědky toho, jak jejich domem prochází historie – to když lord Darlington svolal mezinárodní konferenci o postavení Německa.

Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.

Univerzitní profesor vede spokojený život s rodinou a přáteli na jihu německých Alp v roce 1933. Toto se s nástupem Adolfa Hitlera k moci rychle mění. Většina lidí vyznává novou doktrínu, zatímco několik Viktorových přátel. Martin Breitner ne. Sám Viktor je "neárijec" a jeho dcera Freya zruší zasnoubení s nacistou nakloněným Fritzem.

Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.

Kdo ví, co hledá americký novinář Jake Geismer (George Clooney) v poválečném Berlíně? Možná klid, možná příběh, ale určitě ne svou dávnou lásku Lenu (Cate Blanchett). Ani stopu tajemství a podvodů, které vedou od Leny k jejímu milenci - mladému ambicióznímu desátníkovi (Tobey Maguire). Stopa pokračuje až k vraždě, o kterou se nikdo nezajímá. Nikdo kromě Jakea. Tři herecké talenty pod vedením Stevena Soderbergha v thrilleru, který vzdává hold filmové atmosféře 40. let a zároveň působí svižným, moderním dojmem filmu noir. „Děsivý i fascinující, skutečná filmová lahůdka“ (Peter Travers, ROLLING STONE).