Slavná legenda o hrstce odvážných, kteří se postavili na stranu bezbranných. Nejslavnější japonský film všech dob, předchůdce filmu Sedm statečných. Těžko by se asi hledal někdo, kdo by neznal legendární americký western o hrstce statečných, kteří se v počtu chabých sedmi postaví přesile banditů, aby ochránili bezbrannou vesnici na odlehlém venkově proti rabování. Western Johna Sturgese patří již téměř půl století k nesmrtelným filmovým evergreenům. Ale jen málokdo ví, že by vůbec nevznikl, nebýt jednoho fenomenálního režiséra, jehož originální umění přesáhlo daleko za hranice rodného Japonska. Že dobrodružný příběh sedmi potulných pistolníků byl přímo inspirován samurajským filmem Akiry Kurosawy, jenž se odehrává ve feudálním Japonsku 16. století. A že to zdaleka není jediný případ amerického hitu inspirovaného dílem tohoto japonského klasika.
Válečný film o mladých mužích, často ještě chlapcích hladových po dobrodružství, kteří byli svedeni nacistickou propagandou a zlákáni zázrakem techniky. Na moři musí čelit krutým silám přírody a bojovat s neviditelným nepřítelem. Řada z nich je bez zkušeností. Zažívají hrůzy války, samotu a zoufalství. Jejich možnosti jsou děsivé: buď se vynoří bez škrábnutí, nebo zemřou. Pod hladinou moře nemají zranění šanci. Za II. světové války se ze 40 000 mužů bojujících na palubách německých ponorek vrátilo zpět pouhých 10 000.
Charlie Babbit potřebuje peníze. Když zemře jeho bohatý otec, dočká se však místo dědictví šoku. Závěť totiž není na jeho jméno. Miliony dolarů mají připadnout psychiatrické léčebně, kde žije Raymond Babbit. Charlie slyší toto jméno poprvé. Netušil, že má bratra. Přijíždí za ním. Nechce se vzdát dědictví. Unese Raymonda. Vydávají se spolu na cestu napříč Spojenými státy. Příběh o zrození lásky s nezapomenutelným Dustinem Hoffmanem a Tomem Cruisem patří mezi výjimečné snímky, které se dočkaly diváckého zájmu i ocenění kritiky.
Kdo se bojí Virginie Woolfové? je příběh stárnoucího profesora a jeho ženy (dcery rektora), kteří si prostřednictvím virtuálního světa a virtuálních příběhů dokážou ubližovat s takovým gustem a takovou razancí (pravděpodobně proto, aby si dokázali, že ještě žijí). Současně se odvíjí vztah mladší dvojice, která stojí téměř na počátku jak vztahu, tak kariéry, a na rozdíl od starších ještě má zábrany - „předstírá“ nejen ostatním, ale i sobě nejrůznější iluze o životě. Příběh jedné noční manželské vivisekce je sice dobově podmíněn, jeho hodnota daný kontext ale dalece přesahuje, neboť reflektuje především všeplatné civilizační úzkosti a existenciální rozměr mezilidských vztahů. (upraveno z textu Ivy Hejlíčkové)
Cahil Tomruk žije v Hamburku ze dne na den. Když jednoho dne narazí autem do zdi a málem se přitom zabije, ocitne se na psychiatrické klinice a jeho lékař se snaží najít cestu z bludného kruhu pacientovy existence. A právě tady, na nemocniční chodbě, se Cahil seznámí s tureckou dívkou Sibel, která se pokusila o sebevraždu. Její rodina se řídí těmi nejortodoxnějšími představami o postavení ženy ve společnosti, ale Sibel zoufale touží po volnosti, kterou Evropanky považují za samozřejmost. Za jediné východisko považuje formální sňatek s mužem tureckého původu, a proto požádá Cahila o pomoc. Jenže vymknout se z rodinných pout není tak snadné, jak si dívka představuje, protože nikdo se nedokáže zcela vytrhnout z kořenů, z nichž vyrostl. A Sibel si v sobě nese nejen horoucí přání získat svobodu a překročit hranice národnosti a náboženství, ale také touhu po lásce.
V období prohibice kvete v USA organizovaný zločin, který prorůstá do politiky. Stranický boss Lionel Leo opřený o podsvětí prakticky ovládá americké velkoměsto, ale vyrostla mu konkurence v klasickém mafiánovi italského původu Johnym Casparovi, který mu dosud za "ochranu" platil tučné výpalné. Leo odmítne Casparův požadavek na zavraždění Bernieho Bernbauma, který vychytrale těží z Casparových sázkových podvodů. Pomáhá mu v tom jeho sestra Verna, která má s Casparem poměr právě proto, aby bratra ochránila. Tom Reagan, Leova pravá ruka, zadlužený kvůli své sázkařské vášni, vidí v obětování Bernieho cestu k uchování Leovy moci, avšak váže ho utajované citové pouto k Verně. Casparovo komando se neúspěšně pokusí Lea zlikvidovat a Tom pochopí, že válka podsvětí by mohla pohltit jeho i Vernu. Přiznáním vztahu s Vernou Leovi, který se s ní chce oženit, začíná Tomova rafinovaná hra o vlastní život...
Zámožný newyorský lékař William Harford s manželkou Alicí pomalu upadají do vztahového stereotypu. Ten nečekaně naruší Alicino přiznání, že během dovolené tolik toužila po sexu s pohledným námořníkem, že by se kvůli tomu vzdala manžela, dítěte i současného života. Žárlivostí zmítaný William odmítne možnost milostného dobrodružství s dcerou svého pacienta i s prostitutkou, ale zlákán vyprávěním kamaráda Nicka pronikne na utajenou luxusní orgii, jejíž účastníci s karnevalovými maskami provádějí záhadný sexuální rituál. Je však odhalen a před nejasným trestem ho zachrání jedna z dívek, která nabídne, že se místo něj obětuje. Zanedlouho William objeví její tělo v márnici
V závratném světě newyorské módy, kde nepovedený účes může zabít celou vaši kariéru, je časopis Runway vysněným Olympem všech, kdo se jen trochu zajímají o svůj vzhled. Pod vedením nejmocnější ženy módního průmyslu Mirandy Priestly, která mu vládne tvrdou rukou s dokonale pěstěnými nehty, je Runway obávaným testem, kterým musí projít každý, kdo chce v tomto světě něco znamenat. Při plnění svého poslání – učinit z Runway módní bibli New Yorku, a tedy zároveň celého světa – nepřipustí, aby jí cokoliv stálo v cestě… včetně dlouhé řady asistentek, které nesplnily její očekávání. Je to práce, ve které nemůže vydržet nikdo, kdo má alespoň špetku sebeúcty – ale zároveň místo, pro něž by milióny mladých Newyorčanek dokázaly zabít.
Newyorský detektiv Keith Miller je typický drsný polda otřískaný životními zkušenostmi posbíranými na ulicích, jemuž plánovaný kariérní vzestup komplikují obvinění z nezákonného jednání, která se s ním táhnou od jeho posledního případu. Na pořadu dne je ale nová akce – v přepadené bance drží lupiči desítky rukojmí. Tahle krizová situace bude ovšem velmi nestandardní. Detektiv Miller se totiž musí utkat s asi nejchytřejším zločincem, kterého za svou bohatou kariéru potkal, a pokusit se překazit zločin, který se zdá být dokonalý.
Někteří lidé sbírají známky, pásky z doutníků nebo čajové šálky. Jonathan schraňuje rodinné vzpomínky: Fotky, pohlednice, falešné zuby, hrst hlíny – všechno pěkně zatavené v mikrotenových sáčcích a připevněné na zeď. Teď se vydává na Ukrajinu, aby nalezl ženu, která v roce 1942 zachránila jeho dědečka před nacisty.
Režisér Friedrich Monroe má potíže s dokončením svého filmu o Lisabonu, proto si na pomoc zavolá svého přítele, zvukaře Phillipa. Ten však dorazí se zpožděním a zjistí, že Friedrich zatím někam zmizel a nechal po sobě jen nedokončený film. Phillip se rozhodne zůstat a pracovat dál na filmu. Je fascinován městem i portugalskou zpěvačkou Teresou. Friedrich se mezitím toulá Lisabonem a snaží se zachytit městskou atmosféru…
Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.
Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.
Tobi a Achim jsou dlouholetí přátelé. Spolu působí v jednom veslařském družstvu, spolu poprvé poznávají taje života i druhého pohlaví. Jak se však rozvíjí Achimův milostný vztah se Sandrou, Tobi si začíná uvědomovat, že jeho poměr k Achimovi je více než jen kamarádský. Soustředění veslařského oddílu a probíhající letní bouře vyhrotí vztahy mezi mladými lidmi. Specifický humor teenagerovských komedií, vycházející především z objevování sexuálního života, se proplétá s dramatem přiznání vlastní sexuální orientace.