Film Romana Polanského CHINATOWN vytvořil významný milník ve filmové historii a brzy se stal pro příznivce detektivního žánru kultovním. Jack Nicholson ve filmu ztělesňuje soukromého detektiva Jake Gittese žijícího v temném morálním klimatu prosluněné předválečné jižní Kalifornie. Gittes je najat krásnou a noblesní dámou (Faye Dunaway) pro vypátrání nevěry jejího manžela. Během vyšetřování je však zapleten do víru zapomenutých podvodů a křivd, které odhalují spletitou síť osobních a politických skandálů vrcholících do jedné, nezapomenutelné noci v Čínské čtvrti. Ve vedlejší roli si zahrál legendární John Huston a film získal Oscara za scénář napsaný Robertem Townem. Chinatown je film zachycující ztracenou éru precizně vytvářených filmů, které za sebou nechávají stálý odkaz.

Jednoho žhavě slunečného dne roku 1943 přibude do japonského zajateckého tábora uprostřed džungle další várka britských zajatců. Přestože jsou muži zbídačení vyčerpávající cestou, připochodují s říznou písničkou. Jejich nadřízený, plukovník Nicholson, totiž nehodlá nepříteli ukázat žádnou slabost. Velitel tábora, plukovník Saito, viditelně znervózní: tuší, že na jeho úseku stavby železnice, která má ve vražedně krátkém termínu spojit Bangkok s Rangúnem, nastávají problémy. Jeden ze zajateckých „starousedlíků“, Američan Shears, to všechno ironicky sleduje ze stínu marodky, kam se právě ulil. Plukovník Nicholson si dokáže pro sebe a pro své důstojníky vyvzdorovat právo nepracovat. Postupně pak propadá posedlosti vybudovat dokonalý most...

Spolupráce Davida Leana s Noelem Cowardem vyvrcholila snímkem Pouto nejsilnější, který patří k nejslavnějším britským filmům poválečné historie a také k nejkrásnějším romancím vůbec. I zde byla předlohou divadelní hra, respektive jedna z devíti jednoaktovek, které Coward napsal v polovině 30. let a které nesly souhrnný název Tonight at 8.30 (Dnes večer o půl deváté). Sotva hodinová hra o náhodném setkání a neočekávaném milostném vzplanutí dvou zadaných lidí středního věku se původně jmenovala Still Life (Tichý život) a celá se odehrávala v pěti scénách v jediném nádražním bufetu. Lean stejně jako v případě Rozmarného ducha příběh z této kulisy vyvedl, ovšem tentokrát mělo jeho ryze účelové filmařské řešení i další důvod.

Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon.

Portrét manželského svazku začíná v okamžiku, kdy se student práv na Harvardu Oliver Rose, seznámí na aukci uměleckých předmětů se studentkou tělocviku Barbarou. Je z toho velká láska a později téměř ideální manželství. Počáteční zamilovanost se však v běhu všedních dnů a v honbě za kariérou a penězi vytrácí a po sedmnácti letech dospěje do stádia, kdy má Barbara pocit, že pokaždé když vidí svého muže, má chuť ho praštit do obličeje...

Dvaatřicetiletý Londýňan Charles, ačkoliv je pohledný a šaramantní a má kolem sebe mnoho žen, se zatím nechce vázat. Čím více ubývá jeho svobodných kamarádů, tím méně chce být jako oni. Ale všechno se změní, když potká svobodomyslnou Američanku Carrie. Okamžitě se zamiluje, začíná ji pronásledovat a brzy zjišťuje, že ona se chce také vdávat... ale za někoho jiného!

Na první pohled obyčejní manželé John a Jane Smithovi si pět (nebo šest) let užívají poklidného, až trochu nudného společného života. Pak se ale provalí pravda! Aniž by to o sobě navzájem věděli, oba jsou ve skutečnosti dobře placenými nájemnými zabijáky, kteří ale pracují pro konkurenční organizace. A teď zjišťují, že se navzájem stali svými příštími terči. V tu chvíli se jejich utajované životy střetávají s legrační, třaskavou směsí zlomyslného humoru, potlačovanou vášní, nonstop akcí a špičkovou výzbrojí a oba tak úplně mění význam hesla: "Dokud nás smrt nerozdělí!"

Hrdinkou této americko-francouzské fantastické komedie je spisovatelka Lila Juteová, která vypráví svůj neobyčejný příběh. V dospívání zjistila, že vlivem nevyléčitelné hormonální poruchy jí celé tělo porůstá chlupy. Vyřešila to útěkem do přírody, žila ve stanu a začala psát ekologické knihy. Ve třiceti ji však zpět do civilizace přivedla touha po muži. Kvůli tomu Lila podstoupí náročné depilační kůry a když se setká s krátkozrakým vědcem Nathanem Bronfmanem, zdá se, že problém je vyřešen. Jenže nic není tak snadné, jak vypadá – zvlášť poté, co se dvojice setká s divokým mladíkem, který vyrůstal od dětství v lese a myslí si, že není člověk ale opice. Nathan s Lily mu dají jméno Puflík a vědec se rozhodne necivilizovaného tvora polidštit…