Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.

Jeff Bailey je nenápadný majitel pumpy v malém městečku v Kalifornii, kde se nějakou dobu pokouší vést nový život. Jednoho dne se k němu přihlásí hazardní hráč Whit Sterling. V tu chvíli Jeff cítí, že najednou má příliš horkou půdu pod nohama. Ještě před rokem byl soukromým detektivem, jehož si právě hazardní hráč Whit Sterling najal na sledování své milenky Kathie Moffatové. Ta zmizela někde v Acapulcu s jeho 40 000 dolary. Jeff brzy věděl, kde ji má hledat. Jeho život se ale zkomplikoval v okamžiku, kdy Kathie poznal... Kriminální příběh, který patří k nejlepší snímkům série žánru noir, natočil Jacques Tourneur (který je také znám jako tvůrce hororů Kočičí lidé, Komedie plná hrůz). Úlohu Jeffa Baileyho ztvárnil Robert Mitchum, postavu Whita Sterlinga představuje Kirk Douglas.

Nestává se každý den, abyste byli při cestě vlakem svědkem vraždy. Když se však nenajde tělo, nemohlo ani dojít k žádné vraždě. Alespoň to tvrdí policie a Miss Marple tak nezbývá nic jiného než obléct zástěru, uvázat si do vlasů mašli a vyrazit do služby k Ackenthorpovým, jejichž stará usedlost leží hned vedle železniční trati.(

Před čtyřiceti lety získal Pulitzerovu cenu. A to bylo naposledy, kdy svět slyšel o Williamu Forresterovi. Proměnil se v nerudného tajemného starce, uzavřeného celou věčnost ve stěnách svého bytu v Bronxu. Před jeho okny hraje denně basketbal skupina černošských mladíků. Mezi nimi je i sportovně nadaný šestnáctiletý Jamal, student s velkými literárními ambicemi a mimořádným talentem. Mezi oběma naprosto rozdílnými osobnostmi se zrodí neobvyklé přátelství, které zásadně ovlivní jejich další osudy. Inteligentní chlapec nachází u uzavřeného podivínského spisovatele podporu, díky níž dokáže překonat sociální bariéry a rozvinou naplno své schopnosti. Na oplátku dává svému svéráznému učiteli dávno ztracenou radost ze života i odvahu vyrovnat se s minulostí. Rodinu netvoří vždy jen příbuzenstvo, ale někdy do ní mohou patřit i lidé, které si najdeme, nebo kteří si najdou nás. Právě o tom vypráví film renomovaného režiséra Guse Van Santa.

Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.

Čokoláda je komedie o tom, jak jediné sladké sousto dokáže změnit člověka, lidské vztahy i celé město. Je příběhem pokušení, odříkání a otevření citům – komedií o vznikající maloměstské válce plné jiskrných vášní a strachu způsobených otevřením tajemného obchodu s čokoládou.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

Rošťácky okouzlující a nekonečně problémový Fletch se při pátrání po ukradené sbírce umění stane hlavním podezřelým v případu vraždy. Jediný způsob, jak prokázat svou nevinu? Zjistit, kdo z dlouhého seznamu podezřelých je pachatelem - od výstředního obchodníka s uměním a zmizelého playboye až po bláznivou sousedku a Fletchovu italskou přítelkyni. Zločin ještě nikdy nebyl tak zmatený.

Puck přijíždí na venkovské sídlo, aby tu přijala místo sekretářky slavného spisovatele, ověnčeného Nobelovou cenou. Krátce po příjezdu zjišťuje, že geniální autor je ve skutečnosti nenáviděným despotou, který svou láskou zahrnuje výhradně těžce nemocného syna z prvního manželství. Ten však nečekaně umírá a Puck se stává náhodným svědkem jeho posledních chvil. Je přesvědčená, že šlo o vraždu, přestože ji přivolaný lékař vyloučí. Vyšetřování se tedy rozběhne až poté, co pár dní nato během večeře náhle skoná i jeho otec.

Sylvie má dobré místo v reklamní agentuře, pracovní úspěchy, krásné, vzorné děti a její manžel je známý malíř. Na první pohled štěstí. Jenže… je to pravda? Šéf reklamky Karel na Sylvii právě nahrnul několik nesplnitelných úkolů, do toho volali ze střední školy, aby vyřešila další z prohřešků svého syna a Sylviin manžel Tomáš je jako obvykle nedostupný, protože malování mu už pár let moc nejde. A všichni si zvykli, že Sylvie všechno vyřeší, zařídí, zaplatí. V Sylvii, která vždycky chtěla vidět věci z té nejlepší stránky, se najednou něco zlomí. To je přesně ta chvíle, kdy se vám chce od všeho utéct. Je to náhoda nebo osud, že Sylvii zastaví taxi, které řídí Anna?

Příběh mladé ženy bojující se závislostí na alkoholu. Hlavní hrdinkou (byť se jako hrdinka mnohdy nepůsobí) je mladá maminka, která se rozhodla nevzdat, nastoupit léčbu a bojovat se svým démonem i o svou rodinu. Jak těžké je si problém s pitím přiznat? Proč není překážkou závislosti ani malé dítě? Kde vzít sílu se léčit a co následuje poté? Na tyto a mnohé další otázky odpovídá autentická a upřímná filmová zpověď abstinující alkoholičky.

Povídkový snímek zkoumá často tragický dopad předsudků či podezírání, které opírají jen vzhled lidské tváře. Hosté v jedné zapadlé hospůdce líčí vlastní zkušenosti s takovými případy, navíc ovlivněnými zážitky z první světové války...

Členové organizované skupiny, která pašuje heroin z Francie do Itálie, pošlou novou zásilku drogy oklikou přes Švédsko, NDR a Československo. V Praze ve Fibichově divadle se v té době chystá premiéra nového baletního představení. Situaci však zkomplikuje hrůzná událost: primabalerína Milada Havlová je ve své šatně nalezena mrtvá. Z pitvy a z prvních analýz vyplyne, že zemřela na předávkování heroinem. Vyšetřováním je pověřen kapitán Chrástek, podle kterého nejde o nešťastnou náhodu, nýbrž o vraždu. Rozbíhá se tak vyšetřování, které odhalí nejen napjaté vztahy mezi členy baletního souboru, ale především mezinárodní zločineckou síť…

Mistr Jeroným Pražský se vydal z Kostnice, aby v Čechách získal pomoc pro mistra Jana Husa. Na hranicích byl zadržen, vrácen a nařčen z kacířství. Kardinálové Zabarella a d`Ailly zvažovali, jakou zvolit taktiku, aby byl Husův vliv co nejvíc potlačen. Rozhodli, že Jeroným by se měl Husa veřejně zříci a odvolat. Kdyby odvolal, mohl si zachránit život. Ale mistr Jeroným překonal nástrahy, vnitřní krizi, obětoval lásku a stejně jako Jan Hus neodvolal. V roce 1416 byl odsouzen k smrti upálením.