Chicago 1936. Johnny Hooker se drží nad vodou drobnými podvody. Pak ale s parťákem Lutherem narazí na nepravého člověka, který patří k mužům jednoho z největších a nejmocnějších gangsterů Lonnegana. Jeho lidé Luthera zabijí. Johny přísahá pomstu a dá se dohromady s falešným hráčem pokeru, starým lišákem Henrym Gondorffem. Naplánují rafinované přepadení, jehož smyslem je definitivně Lonnegana zlikvidovat…

Provokativní a komický snímek podle námětu spisovatele Jerzy Kosinski vypráví příběh zahradníka Chance, který je po celý svůj život uzavřený v domě ve Washingtonu DC. a svět zná jen z televize. Když se náhle ocitne ve skutečném světě, zaplete se do úzkého kruhu protřelých vládních poradců, kteří touží po "moudrosti mudrců."

Jedna z nezapomenutelnych komedií šedesátých let, příběh o vyznamném padělateli obrazů, jeho krásné dceři a zloději, ktery není tím, čím se zdá, a kde se všechno točí kolem sošky Celliniho Venuše. Padělatelem a to geniálním, je elegantní Pařížan Charles Bonnet, nabízející často uměleckym galeriím vzácná umělecká díla, jeho dcerou půvabná Nicole, pokoušející se zabránit otcovu zneuctění a zlodějem sympaticky Simon Dermott, ve skutečnosti detektiv, specialista na zločiny z uměleckého světa. Všechno začíná v okamžiku, kdy se Bonnet nechá přemluvit k zapůjčení a vystavení Celliniho Venuše. Jenže před podpisem pojistky má být dílo odborně prozkoumáno. To by však znamenalo odhalení pravdy, neboť i Venuše je padělkem. Nicole se rozhodne, že sošku z muzea uloupí dřív, než k tomu dojde. O pomoc požádá Simona, kterého přistihla v otcově sídle a považuje jej za zloděje. Ve skutečnosti je Simon detektivem, specialistou na zločiny ve světě umění.

Film režiséra Adama McKaye vypráví příběh Dicka Cheneyho, nepříjemného byrokratického tajemníka z Washingtonu, později viceprezidenta Spojených států za vlády prezidenta George W. Bushe. Film popisuje, jak se z Cheneyho za podpory jeho manželky Lynne stal nejmocnější muž své doby a jak se s ostatními americkými ministry podílel na obrazu světa, jak ho známe dnes.

Práce investigativních novinářů je vzrušující, přitažlivá a sexy. Někdy při ní může jít i o život, někdy postaví psavce před rozhodnutí, které připomíná pověstnou Sofiinu volbu. Režisér Kevin Macdonald (Poslední skotský král) se na tuhle nelehkou profesi podíval s využitím veleúspěšného britského seriálu, který přetvořil v chytrý thriller opepřený hvězdným obsazením. Kořeny dobrého příběhu můžou ležet i ve zdánlivých banalitách. Koho by dojímali zastřelený feťák a poslíček s pizzou? Cal McAffrey, zkušený reportér deníku The Washington Globe, ovšem tuší, že za profesionální vraždou dvou bezejmenných outsiderů by se mohlo skrývat něco mnohem většího, zvlášť když se mu podaří najít spojení mezi těmito zločiny a záhadnou smrtí asistentky vlivného kongresmana Stephena Collinse. Co zpočátku vypadalo jako nešťastná náhoda nebo sebevražda z nešťastné lásky, se postupně promění ve střípek v mozaice spiknutí...

Alfou a omegou dnešního světa je energie. A americká energetická politika se má do budoucna řídit podle projektu doktora Mainheimera, který jednoznačně preferuje alternativní zdroje této životadárné síly. Tak to alespoň plánuje prezident George Bush. Podnikatelé z oblasti tradiční energie, v čele s úlisným elegánem Hapsburgem, šéfem Hexagonské naftové společnosti, mají ovšem představy diametrálně odlišné. A protože se pro uhájení svého zisku nezastaví před ničím, je celý ten geniální Bushův plán ohrožen v samotném počátku. Jen jediný člověk se dokáže zlotřilým průmyslníkům postavit: Frank Drebin z losangelské policie...

Osborne Cox je operační důstojník CIA, který bojuje o přežití. Jeho kariéra i manželství už dlouhou dobu nikam nevedou a Coxe chápe snad už jen láhev alkoholu. Harry Pfarrer je domýšlivý ministerský úředník, který za zády své ženy holduje internetové seznamce a ve sklepě si sám vyrábí sexuální pomůcky. Za zmínku stojí, že udržuje známost i s nespokojenou Ozzieho manželkou Katie (Tilda Swinton). Když Ozzie definitivně přijde o práci u CIA, rozhodne se ve své slastné nevědomosti napsat vzpomínkovou knihu. Bohužel netuší, že jeho žena si chystá vhodnou půdu pro rozvod a zmocní se rukopisu z jeho počítače. Disk se pak omylem dostane do rukou potrhlé zaměstnankyně fitcentra Lindy (Frances McDormand) a jejího natvrdlého kolegy Chada (Brad Pitt). Oba prosťáčci v tom vidí báječnou příležitost, jak přijít k penězům, ale nenapadne je nic lepšího, než svůj objev nabídnout Rusům. Tím se ovšem spustí řetězec událostí, které ukážou, jak tajné vlastně tajné služby můžou být.

Pád sovětského impéria měl na svědomí jediný člověk. Charlie Wilson. Děvkař, alkoholik, příležitostný uživatel drog a kongresman, kterému se podařilo vyhnat Rudou armádu z Afghánistánu a tím odstartovat rychlý krach komunistické říše. Stačilo dodat špatně ozbrojeným afghánským odbojářům kvalitnější zbraně. Příběh, který je příliš šílený na to, aby nebyl pravdivý, režíroval držitel Oscara Mike Nichols (Absolvent, Na dotek), jemuž se před kamerou sešla výjimečná herecká sestava v čele s Tomem Hanksem, Julií Roberts a Philipem Seymourem Hoffmanem.

Jsou zloději, kteří kradou jen pro peníze. Jiní lupiči - požitkáři, si při své krádeži chtějí vychutnat i její náročnou přípravu a uskutečnění, nejspíše proto se často zajímají hlavně o cennosti, pro jejichž získání je potřeba vynaložit neobyčejný důvtip a vynalézavost. K těm druhým patří elegantně vystupující zlodějka Elizabeth Lippová a nepolapitelný, důmyslný lupič Walter Harper. Za vzácnou dýkou obloženou diamanty se společně vydávají do Turecka, cíl jejich tajného zájmu je přitom pečlivě střežen v muzeu Topkapi v Istanbulu. Od počátku nechtěji nic ponechat náhodě, pro realizaci krádeže vymyslí složitý plán a ještě si přizvou na pomoc vynálezce Cedrica Page, akrobata Giulia, siláka Hanse a dementního kuchaře. Elizabeth a Walter chtějí oklamat podezíravou tureckou policii, která vidí nebezpečné špióny doslova na každém kroku. Proto nakonec také zaměstnají jako svého řidiče svérázného mluvku a průvodce turistů Arthura Simona Simpsona...

Žije ve francouzském Nice a je „závislák". Závislák na hazardu a heroinu. Umí vyhrávat i prohrávat, ale neumí z toho mít radost. Bob Montagnet, po otci Američan, po matce Francouz, stárnoucí, životem i řemeslem opotřebovaný, unavený lupič, který se už dávno vzdal myšlenky na to, že by se ve svém oboru nějak výrazněji prosadil. Ani po tom, po pravdě řečeno, nikterak netouží.

Elle Woods dobyla Harvard a nyní začíná právnickou dráhu u jedné velké firmy. Balancuje mezi náročnou kariérou a přípravami na svatbu s mužem svých snů. Když ale zjistí, že klienti její zaměstnavatelské firmy zneužili rodinné příslušníky (respektive matku) jejího milovaného psa Bruisera, stane se odhodlanou bojovnicí za psí práva, proti zneužívání němých tváří k zločinným pokusům. Dostane padáka na hodinu. Je existenčně zničena, ale nezlomena ve svém optimismu. Slečna Woodsová vyráží do Washingtonu, aby vzala věci do svých vlastních rukou, zdobených francouzskou manikúrou. Snaží se proniknout tam, kde se tahá za politické nitky. Přitom z moře šedi, černi a námořnické modři vyčnívá jako růžový palec. Politici nejdou „poslankyni Bárbie“ zdaleka na ruku a Washington, D.C., není snadné působiště pro dívku

Ztřeštěnou hrdinkou je sympatická a notně energická Sunny, pracuje jako číšnice v poněkud zašlém washingtonském baru. Není vůbec šťastná, spíš naopak, unavená a bez vyhlídek. Ale pak se jedné noci všechno změní, když se ocitne v davu přihlížejícímu příjezdu jistého arabského emíra. Všimne si totiž ozbrojeného muže, vrhne se na něj a zabrání mu v chystaném atentátu. Je přitom sice postřelena do jistého značně choulostivého místa, to však vůbec nebrání tomu, aby při tiskovce v nemocnici neokouzlila přítomné i televizní diváky tak osvěžující upřímostí, že se okamžitě stane národní hrdinkou a hvězdou televizních show. Neodolá dokonce ani emir, který se do Sunny zamiluje, což se ovšem náramně hodí Bílému domu, který se ji rozhodne vyměnit za povolení ke stavbě vojenské základny v emirově zemi.

Nerozluční mušketýři D´Artagnan, Athos, Porthos a Aramis jakožto nejlepší bojovníci království. Bojují o každou maličkost s často s několikanásobně silnějším protivníkem. V boji jim ale vydatně pomáhají jejich služebníci, kteří se nikoli nepatrně podílejí na jejich úspěších.