Tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves jej nalezl mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem.

James prožil několik let jako bezdomovec, který si na živobytí vydělával hraním na kytaru a zpěvem na ulici. Díky obětavé sociální pracovnici Val se mu podařilo získat sociální bydlení, když jednou jeho byt navštívil nečekaný host, přítulný zrzavý kocour. Nejprve se James pokoušel najít jeho původní majitele, postupně ale k sobě oba přilnuli a zůstali spolu. Pro Jamese se Bob stal nepostradatelným přítelem, někým, o koho se mohl starat, někým, kdo mu pomohl překonat drogovou závislost a existenční potíže, a v neposlední řadě skvělým parťákem při jeho hudebních vystoupeních.

Příběh začíná v Laurens, malé vesnické komunitě v severní Iowě, kde žije zatrpklý vdovec s chatrným zdravím – Alvin Straight. Po jednom ze svých těžkých domácích úrazů a návštěvě lékaře mu dcera Rose sděluje, že jeho bratr Lyl je na tom mnohem hůř – ranila ho prý mrtvice. Alvin bratra neviděl celých deset let a tato nešťastná událost jej donutí vážně uvažovat o jeho návštěvě. Je zde ovšem „menší“ problém, bratr bydlí až v sousedním státě Wisconsin v městečku vzdáleném 600 km. Zarputile hrdý Alvin se špatným zrakem a nedostatkem peněz nemůže snést představu, že by ho někdo za bratrem svezl. Proto Alvin vymyslí bizarní plán: chce uskutečnit cestu na svém zahradním traktůrku! Alvin vyráží na svou šestitýdenní pouť se zapřaženým provizorním přívěsem a nákladem „životně důležitých zásob“: odpuzovačem hmyzu a Swisherovým cukrovím.

Provence 1895, městečko Aubagne. Malý Marcel vzpomíná na své dětství. Noří se do vůní, barev a bezstarostnosti mládí, kdy jako malý chlapec chodil za tatínkem do školy a sám se tak naučil psát, vzpomíná na své blízké - na svou maminku, krásnou a veselou ženu, na svou tetu Rózu a jejího bonvivánského muže Julese. Když mu byly tři roky, odstěhovali se na předměstí Marseille, kde jeho tatínek získal místo učitele. Ale ze všeho nejvíc mu učarovaly prázdniny, které rodina trávila v kopcích Provence, v nádherné divoké přírodě, kde malý Marcel chytal motýly a cikády, kde se učil poznávat květiny.

Francouzský film Maminčin zámek je volným pokračováním filmu Tatínkova sláva, natočeném podle knihy význačného prozaika a dramatika Marcela Pagnola. Znovu se vracíme do voňavé, prosluněné Provence, kde v jejích kopcích prožívá své kouzelné dětství jedenáctiletý chlapec. Poznává svou první dětskou lásku, lidské přátelství i zlobu a především naždy se zamilovává do tohoto jedinečného kraje.

Režisér Marc Rothemund není první, kdo na filmové plátno převedl drama posledních dnů členů ilegální skupiny Bílá růže. Na začátku 80. let vznikly dva filmy inspirované těmito událostmi, jejichž autory byli režiséři Michael Verhoeven a Percy Adlon. Rothemundův snímek předčí tyto poměrně akademické filmy tím, že režisér si za ústřední hrdinku vybral postavu Sophie Schollové, skrze niž se mu daří drama sugestivně přiblížit. Tomuto silnému filmu o osobní statečnosti několika mladých studentů dominuje autentický projev Julie Jentschové v hlavní roli.

V šedesáti letech uplavat víc než 160 kilometrů z Kuby na Floridu bez jakékoli ochrany před žraloky? Diana Nyad má prostě celoživotní sen a teď si ho chce splnit.

Tento film je založen na příběhu So Wa Waie, paralympijského sportovce, který získal medaili. Učí diváky, že i lidé, kteří "prohrají na startovní čáře", mohou dosáhnout vítězství, pokud vytrvají.

Píše se listopad 1959 a Truman Capote (Philip Seymour Hoffman), autor Snídaně u Tiffanyho a oblíbená postava americké smetánky, si právě čte jeden článek na poslední straně New York Times. Zpráva pojednává o vraždě čtyřech členů známé farmářské rodiny Clutterových z města Holcomb v Kansasu. Podobné příběhy se v novinách objevují skoro každý den, ale tento Capota neobvykle zaujal. Vidí v něm příležitost, jak obhájit svou dlouhodobou teorii, že skutečný příběh se v rukou zkušeného romanopisce může stát stejně zajímavým jako smyšlený. Jaký vliv mohou mít vraždy na život v onom malém městě? Tuto otázku si zvolí jako hlavní téma své reportáže a přesvědčí časopis The New Yorker, aby jej na místo zločinu vyslal. Spolu s ním se do Kansasu vydává jeho kamarádka z dětství Harper Lee (Catherine Keener), která o několik měsíců později získává Pulitzerovu cenu a stává se slavnou v souvislosti se svou knihou To Kill a Mockingbird.

Obyčejná dívka Georgiana Spencerová se provdala do aristokratické rodiny a v roli hraběnky z Devonshiru si získala srdce národa. Láska a obdiv lidí ovšem měla i svou stinnou stránku: nevěra jejího manžela vyústila i v její něvěru a beznadějné zamilování se do mladého politika, díky němuž se odmítala podřídit společenským zákonům nesmlouvavého 18. století…

Malíř a grafik Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších vídeňských umělců začátku 20. století. Doby, během níž se pomalu a téměř nepozorovaně chýlila ke konci jedna velká dějinná éra. Doby, kdy se v kultuře a ve výtvarném umění snad nejvýrazněji začaly bouřlivě prosazovat zcela nové směry. Návštěvníci galerií byli poprvé vystaveni troufalé tvorbě expresionistů a kubistů, objevují se i první abstraktní díla. A do veřejného prostoru, díky tvůrcům jako byl Schiele, vstoupila erotika. Mladý Egon Schiele je zpočátku fascinován secesí a tvorbou svého krajana Gustava Klimta, ale brzy nachází vlastní výrazové prostředky v expresionismu a odvážných aktech. Jeho hlavní inspirací jsou krásné a mladé ženy. A jsou zásadními múzami nejen jeho tvorby, ale i života. Osudový vliv na něj mají ale jen dvě – jeho sestra a první múza Gerti a mladičká Wally, pravděpodobně Schieleho jediná pravá láska, kterou zvěčnil ve svém slavném obraze „Smrt a dívka“.