Brooklyn 1955. Školák Henry Hill sní o tom, že se stane gangsterem. vykonává drobné služby pro místní mafiány a když je zadržen policií kvůli pašování cigaret, odmítá vypovídat, což mu vynese přízeň kmotra Paula Cicera, který ho přijme do svých služeb. 1963. Henry spolu s Jimmym Conwayem a Tommym DeVitem provede úspěšnou loupež na letišti. Protřelý Jimmy se stává mladíkovým přítelem a mentorem. Henry se ožení se středoškolskou židovskou dívkou Karen a navenek žije poklidným a usedlým životem...

Bývalá učitelka Dora si přivydělává jako příležitostná písařka na hlavním nádraží v Rio de Janeiru. Jejíma rukama projdou denně desítky dopisů, o jejichž napsání ji žádají lidé, kteří neumějí psát. Jednoho dne ji jedna zákaznice požádá, aby napsala dopis jejímu manželovi a otci chlapce, jehož má s sebou. Chvíli poté se stane Dora svědkem nehody: tuto ženu srazí auto a její synek zůstane na ulici sám. Chlapec se několik dní potuluje po nádraží, až se ho Dora nakonec ujme. Hodlá si přivydělat tím, že ho postoupí pokoutní agentuře obstarávající děti k adopci. Později však pocítí výčitky svědomí, unese chlapce z bytu překupníků a podstoupí s ním cestu za jeho pravým otcem. Ani Dora, ani chlapec nejsou zpočátku nadšeni jeden druhým, ale dlouhé a náročné putování postupně odbourává jejich předsudky a mezi oběma se začíná vytvářet pevné citové pouto...

John Friendly ovládá v přístavním městečku s rozvětvenou sítí svých nohsledů přijímání i odmítání mužů do pracovního úvazku v docích. Ti nepohodlní, kteří narušují činnost jeho organizace jsou okamžitě odstraněni, mezi nimi i dělník Doyle. Jeho sestra Eadie po návratu z kláštera marně zjišťuje totožnost vrahů. Nevědomky s jedním z nich – bývalým boxerem Terry Malloneyem naváže přátelství, které postupně přerůstá v lásku…

Ben Hur je šlechticem a současně i bohatým obchodníkem v Jeruzalémě-Judaie. Do města přichází nový římský tribun Messala, který byl v dětství Hurovým přítelem. Doba a politika je však brzy postaví proti sobě, hlavně také proto, že Ben odmítá udat své krajany, když jej o to Messala žádá. Z Antiochie v té době přijíždí dcera Simonidese Esther, které Ben dává coby své otrokyni jako svatební dar svobodu. V den příjezdu guvernéra vyjde celá rodina na střechu, aby se podívala na slavnostní průvod, Benova sestra Tirzah zavadí o uvolněnou dlaždici, a ta padá přímo na guvernérovu hlavu a vážně jej zraní. Tento incident bere Hur na sebe, a je za tuto nešťastnou náhodu odsouzen na galeje, a matka se sestrou uvězněny. Ben přísahá Messalovi pomstu. Po třech letech na galejích a později na galéře, Ben zachrání konzula Arria, který se stane vítězstvím nad piráty slavným.

Tematicky navazuje Woody Allen na film ANNIE HALL, formálně však jde jinou cestou. Snímek MANHATTAN, melancholické vyznání lásky rodnému městu New Yorku, fascinuje černobílou fotografií na širokém plátně a Gershwinovou hudbou, která filmu dodává tklivě veselý, jímavý podtón. Woody Allen sám hraje televizního režiséra Issaca, který se nemůže rozhodnout pro jednu ze svých lásek, protože u žádné ženy nenachází skutečné naplnění. Neutěšeným milostným vztahům odpovídá převažující životní pocit newyorských intelektuálů: lze pozorovat úpadek kultury, osamělost, problémy se vzájemnou komunikací a neurózy jsou průvodní faktory.

Na farmě Johnsonových vyřizují s právníkem sourozenci Carolyn a Michael pozůstalost po matce Francesce. Nemile je překvapí matčino přání, být zpopelněna a rozprášena z nedalekého Rosemanova mostu. Potom však mezi jejími věcmi objeví závěť Roberta Kincaida, který chtěl přesně to samé. Když se z jejího dopisu dozvědí, že s Kincaidem měla kdysi krátký milostný poměr, začnou blíže zkoumat její osobní deníky a ponenáhlu se do nich začtou...

Pátrání po zločinu zavedlo detektiva do světa erotiky a záhad spojených se zpěvačkou nočního klubu Isabelou Rossellini a drogově závislého násilníka Dennise Hoppera. Mladík Jeffrey Beaumont se vrací domů pomáhat svému otci v obchodě a při procházce najde na louce nedaleko svého bydliště uříznuté lidské ucho a rozhodne se jít nález oznámit na policii detektivu Williamsovi. Zároveň se spřátelí s jeho dcerou Sandy a rozhodnou se pátrat na vlastní pěst. Brzy zjistí, že do celého případu je zapletena místní barová zpěvačka Dorothy Vallensová, které nebezpečný psychopat Frank Booth unesl manžela a malého syna, aby ji mohl vydírat a zmocnit se celé její osobnosti. Zvědavost přivede Jeffreyho do baru, kde Dorothy zpívá. Je sexuálně vzrušující, když zpěvačka s obnaženými rameny šeptá hlubokým hlasem do mikrofonu slova populárního šlágru: "...nosila modrý samet...".

Ellie Arrowayová zasvětila celý svůj život hledání života na jiných planetách. Stala se z ní vědecká kapacita na kosmické ticho, kterému naslouchá prostřednictvím soustavy gigantických teleskopů. A pak jednoho dne zachytí signál z vesmíru... Musí tvrdě bojovat, aby byla vybrána k prvnímu kontaktu se vzdálenou galaxií. Navíc ji stále pronásleduje minulost v podobě Palmera Josse, jednoho z prezidentových poradců a zároveň jejího přítele, který by ji ve vzdálené galaxii nerad ztratil.

Jiskřivé dílo, oscilující na rozhraní pikantní reality a surrealistické vize a řadící se k nejdůmyslnějším průhledům do podvědomí moderních žen. Na příběhu mladé mondénní dámy - oddané manželky i rafinovanou děvky - se Buñuel opět zabývá dvojí morálkou měšťácké společnosti. Séverine žije v ohleduplném, zjevně však neuspokojivém manželském vztahu s bohatým chirurgem Pierrem. Od rodinného přítele se dozví o existenci luxusního nevěstince, do něhož začne každý den odpoledne potají docházet, aby zde poskytovala pod pseudonymem "Belle de jour" sexuální služby.…

Příběh vypráví o dvou kabaretních umělkyních Lorelei Leeové a Dorothy Shawové. Bohatstvím opojená Lorelei se chce vdát za movitého muže, „aby měla čas na lásku“. Moudrá a v lásce skeptická Dorothy naopak ochraňuje svou přítelkyni před nepříjemnými důsledky její nezodpovědné teorie.

Nestává se každý den, abyste byli při cestě vlakem svědkem vraždy. Když se však nenajde tělo, nemohlo ani dojít k žádné vraždě. Alespoň to tvrdí policie a Miss Marple tak nezbývá nic jiného než obléct zástěru, uvázat si do vlasů mašli a vyrazit do služby k Ackenthorpovým, jejichž stará usedlost leží hned vedle železniční trati.(

Laskavá komedie o muži, který se domníval, že už nemůže být hůře a netušil, že právě prožívá nejkrásnější chvíle svého života. Františkovi už prošedivěly vousy. Kolja ještě nedosáhl školního věku a setkali se díky tragikomické životní situaci. Ti dva zůstali nakonec sami.Starý mládenec a kluk, kteří si navzájem nerozumějí a to ve všech směrech. Čeká je dlouhá a složitá cesta za úsměvem a láskou...

V roce 1968 získal film Cenu Americké akademie filmových umění a věd Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Americký týdeník Time zařadil tento film do stovky nejlepších filmů všech dob. Nevinný mladíček Miloš Hrma (Václav Neckář) se zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě (Naďa Urbánková). Nakonec se zachová jako hrdina, když se rozhodne vyhodit do vzduchu německý válečný vlak, který veze zbraně. Film byl natočen v železniční stanici Loděnice u Berouna (na vedlejší železniční trati Praha-Beroun přes Rudnou u Prahy). Režisér filmu Jiří Menzel si zde také zahrál malou epizodní roli lékaře.

Před čtyřiceti lety získal Pulitzerovu cenu. A to bylo naposledy, kdy svět slyšel o Williamu Forresterovi. Proměnil se v nerudného tajemného starce, uzavřeného celou věčnost ve stěnách svého bytu v Bronxu. Před jeho okny hraje denně basketbal skupina černošských mladíků. Mezi nimi je i sportovně nadaný šestnáctiletý Jamal, student s velkými literárními ambicemi a mimořádným talentem. Mezi oběma naprosto rozdílnými osobnostmi se zrodí neobvyklé přátelství, které zásadně ovlivní jejich další osudy. Inteligentní chlapec nachází u uzavřeného podivínského spisovatele podporu, díky níž dokáže překonat sociální bariéry a rozvinou naplno své schopnosti. Na oplátku dává svému svéráznému učiteli dávno ztracenou radost ze života i odvahu vyrovnat se s minulostí. Rodinu netvoří vždy jen příbuzenstvo, ale někdy do ní mohou patřit i lidé, které si najdeme, nebo kteří si najdou nás. Právě o tom vypráví film renomovaného režiséra Guse Van Santa.

Děj se odehrává v letech 1899-1945 a sleduje osudy postav na pozadí proměn města Gdaňska, sleduje také Oskarův příběh. Oskar má dvě typické vlastnosti své doby: odmítání a protest. Brání se účasti ve světě dospělých tak důsledně, že odmítne vyrůst. Protestuje tak hlasitě, že jeho hlas rozbíjí sklo.

Kathryn a Sebastian jsou dva bohatí zhýčkaní teenageři z té nejluxusnější části Manhattanu. A také papíroví sourozenci, protože jejich nechutně bohatí rodiče spolu uzavřeli manželství. Výraz zlatá mládež se ani zdaleka nepřibližuje jejich dekadentnímu životnímu stylu. Sebastian poznal všechny krásné dívky z Manhattanu a také Kathryn je na svůj věk neskutečně zhýralá. O to víc ji rozzuří, když dostane kopačky od svého přítele, který vyměnil její rafinovaný půvab za panenskou nevinnost naivní Cecile. Kathryn proto s bratříčkem uzavře ďábelskou a náležitě pomstychtivou sázku. Pokud playboy Sebastian, kterému ještě nedokázala odolat žádná dívka, připraví Cecile o panenství a navíc dokáže svést další květ andělské nevinnosti Annette, připraví mu nevlastní sestřička noc plnou nadpozemské rozkoše. Pokud Sebastian prohraje, přijde o svého milovaného Jaguara, ročník 56...

Toužila malovat i žít podle vlastních pravidel... Finsko, 1915. Malířka Helene Schjerfbecková žije na venkově se svou stárnoucí matkou a snaží se vyjít z nevelkých příjmů. Vše změní návštěva renomovaného obchodníka s uměním v doprovodu mladého nadšence do malířství Einara Reutera. Oba jsou z Heleniných vizionářských obrazů uchváceni a brzy je jimi uchváceno i helsinské publikum během souborné výstavy, kterou společně uspořádají. Helene prchavosti slávy nepodléhá, je ale více než ochotna podlehnout vřelé pozornosti mladého Einara...