Před čtyřiceti lety zmizela Harriet Vangerová z rodinného setkání konaného na ostrově, který vlastnil a obýval mocný klan Vangerů. Přestože nebylo Harrietino tělo nikdy nalezeno, je její strýc přesvědčen, že šlo o vraždu, jejímž pachatelem je někdo z jeho rodiny. Rodiny, jejíž členové jsou mezi sebou sice spjati pevnými pouty, ale která je jinak zcela nefunkční. K vyšetření tohoto případu si proto najme investigativního novináře Mikaela Blomkvista, kterému pomáhá drsná potetovaná počítačová hackerka Lisbeth Salanderová. Jakmile Blomkvist a Salanderová zasadí Harrietino zmizení do rámce četných podivných vražd, které se staly téměř před čtyřiceti lety, začíná se rozplétat temná a děsivá rodinná historie…
Třináctiletému Conorovi se do snů vkrádají noční můry. A jakpak by taky ne – jeho maminka je vážně nemocná, táta žije kdesi za mořem v Americe, babička ho pořád jen peskuje a spolužáci jsou tak trochu tyrani. Pak se rozhádá se svou nejlepší kamarádkou a zůstane na všechno sám. Tedy, skoro sám. V noci, vždycky chvíli po půlnoci, ho totiž navštěvuje netvor – obrovitánský chodící a mluvící starý strom, který roste na kopci za domem. Postupně Conorovi vypráví tři starobylé příběhy a učí jej, že věci často nejsou takové, jakými se zdají být.
Neokázalé drama je citlivě vystavěno kolem postavy ovdovělé šedesátnice Fern, nalézající životní sílu v cestování napříč Amerikou ve svém příbytku, bílé dodávce, a kolem četných setkání s podobně naladěnými novodobými „kočovníky“.
Sice nebyli v první linii, ale osud války závisel na nich. Gregory Peck v hlavní roli amerického filmu. Válečný film Přímo nad hlavou (1949) vznikl podle stejnojmenného románu, jehož autoři Beirne Lay Jr. a Sy Bartlett vycházeli z vlastních zážitků. Společnost 20th Century Fox zakoupila práva na knihu v říjnu 1947, tedy ještě před jejím vydáním, a režií pověřila svého kmenového tvůrce Henryho Kinga. Snímek líčí osudy amerických letců v Británii, kteří se zúčastňovali pravidelných denních náletů na Německo. Na podzim 1942 to byli jediní Američané bojující v Evropě. Hlavní úlohu jejich nového velitele generála Savage vytvořil Gregory Peck, známější spíš jako představitel romantických hrdinů (viz např. pozdější Prázdniny v Římě). Film byl původně naplánován jako barevný, ale nakonec se natáčel na černobílý materiál, především kvůli začlenění dokumentárních pasáží. Vůbec poprvé byly v hraném americkém filmu využity záběry bojových akcí pořízené německou Luftwaffe.
Will Andersen (John Wayne) je stárnoucí rančer, který se náhle ocitl ve složité situaci. Právě, když potřebuje hnát dobytek do města, mu jeho honáci sdělí, že dávají výpověď. V horách se totiž našlo zlato a oni by nechtěli být poslední, kdo se k nalezištím dostane. Sehnat nové honáky je v této situaci vyloučeno, a tak Andersen na radu svého přítele navštíví místní školu, kde najme skupinu chlapců, kteří mu mají se stádem pomoci. Putování plné psychicky i fyzicky náročných situací z malých kovbojů postupně udělá skutečné kovboje...
Muž z chudinské čtvrti zoufale touží po lepším životě. Neváhá vymyslet spletitou síť lží a podvodů, kterými ale ohrozí svého malého syna.
5. listopad 1975. Parta lesních dělníků přichází v Arizoně oznámit policii, že pohřešují kamaráda Travise Waltona. Místní šerif Blake Davis povolá k případu šerifa Franka Walterse, nejlepšího vyšetřovatele v kraji. Předák Mike mu vypráví, jak se vše seběhlo: po skončení práce, už za tmy, viděli před sebou záři, a když přijeli blíž, uviděli podivné vznášející se těleso. Všichni byli zděšeni, jen Travis vystoupil z auta a šel si těleso prohlédnout zblízka. Tam upadl po zásahu neviditelné síly na zem, ostatní zpanikařili a ujeli. Walters je přesvědčen, že někdo z party Travise zabil a ostatní ho kryjí. Všichni podstoupí test na detektoru lži, ale zdá se, že si nikdo z nich příběh nevymyslel. Druhý test ovšem všichni odmítnou. Po pěti dnech se Travis telefonicky ozve Waltersovi. Ten pro něj okamžitě jede a najde ho zcela vyděšeného. Odveze ho do nemocnice. Po propuštění z ní si Travis začíná pomalu vybavovat vše, co v uplynulých dnech prožil...
Mladá kuchařka Varia přichází o práci, protože její kulinářské dovednosti v bistru u cesty nikdo neumí ocenit. Varia to nevzdává a plná ideálů a ambicí odchází do Lvova hledat uplatnění ve vyhlášené restauraci. Nečekaně objeví knihu zapomenuté legendy ukrajinské kuchyně Olgy Frankové, která jí navždy změní život. Díky ní si pro splnění svých snů najde svou vlastní cestu.
Příběh drsných, prostých a čestných lidí z hor, dřevorubců, kteří objeví mrtvolu neznámého vojáka. Vyšetřuje se, kdo a za jakých okolností vojáka zabil. Příběh a jeho hrdinové jsou vsazeni do prostředí čarokrásné slovenské přírody, ve které se lyrika prolíná s drsností a společně vytvářejí nezapomenutelné obrazy a atmosféru.
Mladičká dívka odložená do internátu uprchne za svou již zestárlou matkou do domova důchodců. I s pomocí ostatních obyvatel domova pro zestárlé se tam skrývá před veřejností, poznává, jak i staří lidé se dokáží mít rádi - a sama se učí lásku přijímat i darovat.