Film, který nejlépe dokazuje všestrannost hvězdného Charlieho Chaplina – v roli herce, představitele sentimentálních postav, divokého klauna, tanečníka, atleta, milovníka, tragéda, blázna. To vše je obsaženo v prostém příběhu o tulákovi, který se zamiluje do slepé květinářky...
Píše se rok 2026...vítejte v Metropolis. Vítejte ve studeném a přetechnizovaném městě budocnosti, ve světě vynálezů a prosperity, ale také sociálního útisku... Masy dělníků totiž žijí pod zemí a obsluhují stroje,aby smetánka na povrchu mohla bezstarostně žít...FREDER FREDERSEN (GUSTAV FRÖHLICH), syn vládce Metropolis, si užívá bezstarostně života v zahradách rozkoše, až do té doby, než se setká s MARIÍ (BRIGITTE HELM), kázající v podzemí dělníkům o lepším světě a interpretující jim starou biblickou pověst, zaměřenou na konflikt mezi vládnoucí a pracující třídou a vyzývá je ke vzpouře.
Němý hororový film z roku 1920 režiséra Roberta Wiena. Film se stal nejvýznačnějším příkladem německé expresionistické kinematografie a měl velký vliv na film noir a další hororové filmy. Scénář od Hanse Janowitze a Carla Mayera vytvořil typickou atmosféru filmu se zaměřením na chovance psychiatrických léčeben, na zmatek mezi pouťovými atrakcemi a na tajemné vraždy. Na výtvarné stránce filmu se podílela expresionistická skupina Der Sturm a základ tvoří deformované kulisy budov s ručně malovanými stíny a výrazné maskování herců.
Mistrovské dílo němé filmové éry natočil v Hollywoodu proslulý německý režisér Friedrich Wilhelm Murnau, autor průlomového hororového díla Upír Nosferatu. Přestože Východ slunce vznikal s velkými náklady, studio 20th Century Fox se ve smlouvě zavázalo, že nebude nijak zasahovat do režisérových záměrů. Murnau vypráví milostný příběh o mladém venkovském farmáři, kterého oblouzní městská krasavice. Na její naléhání se muž rozhodne způsobit smrt manželky a odstěhovat se do města. Nedokáže však svůj čin provést do konce. Místo toho prožije se svou ženou krásný den ve městě a uvědomí si, že jeho pouto k životní partnerce je mnohem hlubší a pevnější než pouhé erotické vzplanutí. Nečekaně však dojde k nehodě a mladá farmářka se domněle utopí...
Toto vrcholné Ejzenštejnovo dílo má pět kapitol: začátek vzpoury, povstání, pohřeb Vakulinčuka, masakr na schodišti Oděsy a vítězná plavba. Po pětadvaceti letech od svého vzniku-byl film ozvučen hudbou a zvuky (když hudbu k němu složil německý skladatel Edmund Meisel pro berlínskou premiéru). Ejzenštejn ve svém filmu uplatnil jednak avantgardní divadelní postupy masové pantomimy, jednak nové prvky montáže.
Profesor Manfeldt vědecky dokázal, že je možné dostat se na Měsíc, na kterém jsou ohromné zásoby zlata. Inženýr Helius (Willy Fritsch), který jediný souhlasí s jeho hypotézou, začne pracovat na projektu cesty spolu s přítelem Windeggerem (Gustav von Wangenheim) a mladou astronautkou Frídou (Gerda Maurus).
Tento průkopnický dokumentární film zachycuje život domorodých Inuitů v severní části kanadského Quebecu. Přestože obsahuje některé fiktivní prvky, živě ukazuje, jak jeho vynalézaví svěřenci přežívají v tak drsném podnebí, a odhaluje, jak si staví obydlí v iglú a shánějí potravu lovem a rybolovem. Film také zachycuje nádhernou, i když nelítostnou zamrzlou krajinu velkého bílého severu, která je daleko od běžné civilizace.
Deset dní, které otřásly světem lze považovat za jeden z nejzásadnějších počinů Sergeje Ejzenštejna 20. let, jímž poučeně rozvíjí radikální východiska jeho přelomového filmu Křižník Potěmkin. Výroba opulentně vypraveného díla byla podnícena 10. výročím Velké říjnové socialistické revoluce, kterou s krajním vypětím velebí estetické zpracování. Hrdinou historické agitky není jedinec, ale masa, jako jedno desetitisícové tělo lomozící carským režimem až ke kýženému vítězství. S nemenší intenzitou Ejzenštejn zužitkovává možnosti střihu. Například v podobě dnes již běžně užívané „intelektuální montáže", díky níž se ze střetu dvou nesourodých obrazů skládá zcela nový význam. Tak je tu předseda Alexandr F. Kerenskij přirovnán k mechanickému pávovi. Kvůli velikášské výrobě i netradičnímu stylu („formalismu") nebude trvat dlouho a Ejzenštejn, podobně jako další členové tzv. sovětské montážní školy, upadne u straníků v nemilost...
Dr. Henry Jekyll je inteligentní a pracovitý, ale zároveň upjatý a své práci oddaný vědec. Když ho jeho přítel sir George Carew vezme na představení, kde vystupuje smyslná slečna Gina, rozhodne se oblouzněný Jekyll, že od sebe oddělí dobré a špatné stránky člověka. Jeho snahy jsou úspěšné, a tak vzniká jeho zlé alter ego – pan Hyde. Když se doktor nekontrolovatelně mění z Jekylla na Hydea, hrozí nebezpečí.
Zrození národa je velkou společenskou freskou z období války Jihu proti Severu a jeho příběh nám tak představuje široké spektrum amerických dějin: Od vzniku snahy o zrušení otroctví, přes občanskou válku, kapitulace generále Lee a atentát na prezidenta Lincolna, až k poválečnému údobí a vzestupu Ku-Klux-Klanu. Na tomto bouřlivém společenském a politickém pozadí se odehrávají a vzájemně proplétají osudy dvou rodin; Cameronů z Jihu a Stonemanů ze Severu.