Aparajito začíná tam, kde první film skončil, když se Apu s rodinou přestěhoval z venkova do rušného svatého města Váránasí (tehdy známého jako Benáres). Jak Apu postupně přechází z okatého dítěte v intelektuálně zvídavého teenagera, který nakonec studuje v Kalkatě, jsme svědky jeho akademické a morální výchovy, stejně jako rostoucí složitosti jeho vztahu s matkou. Tento něžně expresivní, často srdceryvný film, který získal tři hlavní ceny na filmovém festivalu v Benátkách, včetně Zlatého lva, příběh Apua nejen rozšiřuje, ale také duchovně prohlubuje.

Hlavním hrdinou slavného příběhu je Luke Jackson, jeden z nových vězňů, který spolu s ostatními vyslechne kapitánovo kázání o tom, co všechno nesmí a smí, a další den ráno už se spolu s ostatními vězni pouští do práce. Pod dozorem bezohledných dozorců kopou v nesnesitelném horku příkop podél nekonečně dlouhé silnice. Večer se vrací do tábora zcela vyčerpaní. Když si někdo postěžuje, ocitne se na samotce. Dny plynou jednotvárně jeden za druhým jen velmi zřídka narušeny nějakým rozptýlením, jako byl třeba pěstní zápas Luka s vězněm přezdívaným Tahoun. Z vězňů, kteří přišli společně s Lukem, se stává sehraná parta a Luke jejich vůdcem. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec. Vše se změní v okamžiku, kdy se Luke dozví, že jeho matka zemřela. Zatímco vězňové se zachovají ohleduplně, dozorci ho bezohledně zavřou na samotku, aby se náhodou nepokusil uprchnout na pohřeb. A to je začátkem konce…

Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát).

Erik je hrůzně znetvořený muž žijící v podzemních katakombách pod budovou Pařížské opery. Je to člověk, který je kvůli své šerednosti velmi nešťastný a touží po prosté lidské lásce. Jednou při sledování operního představení spatří krásnou primadonu Christinu, zamiluje se do ní a posléze ji unese do svého podzemního království. Začíná nemilosrdný hon na tajemného fantoma...

Film byl natočen podle legendy z 16. století. Vypráví příběh rabbiho Löwa, který vytvořil Golema, aby ochránil svůj lid před císařským pronásledováním, a popisuje, jak Golem nakonec téměř zničil židovskou komunitu ve staré Praze.

Film líčí právní spor uznávané spisovatelky a historičky Deborah E. Lipstadtové (Rachel Weisz) proti Davidovi Irvingovi (Timothy Spall), který ji obvinil z urážky na cti. Lipstadtová totiž veřejně označila Irvinga za člověka popírajícího holocaust. V anglickém právním systému padá v případě urážky na cti důkazní břemeno na žalovaného, proto musí Lipstadtová a její právní tým, vedený Richardem Ramtonem (Tom Wilkinson), dokázat, že k holocaustu skutečně došlo.

Když se prudký a vzteklý vědec profesor George Challenger (Wallace Beery) rozhodne vystoupit v londýnské akademii s tvrzením, že dinosauři nevymřeli a ještě i dnes žijí na jakési náhorní plošině ztracené kdesi uprostřed Jižní Ameriky nedaleko Amazonky, celá vědecká obec jej roznese na kopytech. Mladý reportér Edward "Ned" Malone (Lloyd Hughes), známý lovec sir John Roxton (Lewis Stone) a "nevěřící Tomáš" profesor Summerlee (Arthur Hoyt) se společně s Challengerem vydají na cestu, která v případě úspěchu otřese základy celého civilizovaného světa. V prvním filmovém zpracování knihy Arthura Conana Doylea si zahrál i sám autor (a o pět let později zemřel, aniž věděl, že se jeho román stane jedním z nejzfilmovávanějších v lidské historii).

Příběh manželské dvojice Ballardovic a jejich „přátel“, kteří dosahují sexuálního vyvrcholení už jen při automobilových nehodách. Vše začíná docela nevinně: jednoho večera zaviní James Ballard autonehodu, při které se „seznámí“ s doktorkou Helen Remingtonovou. Oba vyváznou životem, nikoliv však duševním zdravím. Blízkost smrtelného nebezpečí je navždy poznamená – oba při nehodě prožili pocity blízké orgasmu a jejich rekonvalescence se uzavírá spontánní souloží v troskách havarovaného auta. Fantastický zážitek domutí Jamese a Helen sblížit se s dalšími lidmi, kteří přežili těžkou autonehodu a mají podobné zkušenosti. Obzvlášť mezi nimi vyniká Vaughan, který odposlouchává policejní vysílačku a objíždí v noci místa smrtelných nehod. James a jeho manželka Helen, která je pro každou špatnost, stále hlouběji propadají sexu po a při bouračkách. Jednoho dne však přijde s orgasmem i smrt...

Baladický příběh ze života obyvatel moravských Beskyd. Hrdinkou je mladá žena Františka Plesníková. Františčin milý byl zabit padajícím stromem dříve, než se s ní mohl oženit a dívku čekal trpký osud „zavitky" nemanželské matky. Františka bojovala ze všech sil za lepší život svého synka Metúdka. Kvůli němu se nakonec provdala za starého vdovce sedláka Podešvu. Brzy však poznala, že svým sňatkem neprospěla ani sobě, ani dítěti.