Když nemůžete půl roku usnout, celý okolní svět vám začne připadat jako nekonečný sen. Všechno kolem vás je nedokonalou xeroxovou kopií sebe sama. Chodíte do práce, díváte se na televizi a jste vděčni za to, když občas ztratíte vědomí a nevíte o světě. Lidí s podobnými problémy moc není, ale mladý úspěšný úředník, který si říká Jack, je jedním z nich. Má slušnou práci, vydělává slušné peníze, ale trpí nejtěžší formou nespavosti. Na služební cestě se Jack seznámí s Tylerem Durdenem, který mu nabídne příbytek pod podmínkou, že mu vrazí pořádnou ránu. Tato "výměna názorů" se oběma zalíbí a brzy vznikne první Klub rváčů. Místo, kde můžou mladí muži, znechucení světem, odložit své starosti a stát se na pár minut zvířaty.

Poručík armády Unie John Dunbar jako odměnu za hrdinství prokázaná v občanské válce volí život na samé hranici bílé civilizace. Brzy zjistí, že se jeho nové působiště nalézá v blízkosti tábora Siouxů, s nimiž po překonání prvotní nedůvěry naváže pevné přátelství a najde mezi nimi i svou životní lásku, bílou ženu vychovanou indiány. Ve chvíli, kdy se vztahy mezi bílým mužem a původními obyvateli amerického kontinentu stanou skutečným přátelstvím, se objeví vojáci neúprosně ničící harmonii života indiánů a kouzelné okolní přírody.

Film založený na skutečných událostech při nechvalně známém „stanfordském vězeňském experimentu“, který proběhl v roce 1971. Uměle vybudované vězení se nachází v prostorách výzkumné laboratoře – s celami, mřížemi a neustále přítomnými kamerami. Na dva týdny je najato za příslib vysoké odměny dvacet mužů ke hře na vězně a dozorce. „Vězni“ jsou uzavřeni a musí se podvolit zdánlivě mírným pravidlům. „Dozorcům“ je nařízeno jednoduše udržet pořádek bez použití fyzického násilí. Každý má možnost skončit v kteroukoli chvíli, čímž ale pozbude nároku na odměnu. Na začátku je nálada mezi oběma skupinami poměrně dobrá. Ale už brzy nastanou hádky a dozorci používají stále drastičtější metody k udržení pořádku…

Richmond, Anglie 1923. Spisovatelka Virginie Woolfová píše v azylu svého venkovského domu jedno ze svých vrcholných, nejintimnějších a vnitřně nejkomplikovanějších děl „Paní Dallowayovou“ V Los Angeles roku 1951 si touto knihou prosvětluje depresi všednodenního stereotypu těhotná žena v domácnosti Laura Brownová, připravující narozeninovou oslavu pro svého manžela. Také moderní paní Dallowayová – Clarissa Vaughnová, emancipovaná nakladatelka z New Yorku roku 2001 – chystá oslavu pro muže, kterého miluje: pro básníka Richarda umírajícího na AIDS. Jeden den ze života tří různých žen obývajících tři různé časoprostory nabízí meditaci nad nejistotami i bolestnými vítězstvími moderní ženské feminity: nad jejími pochybnostmi ohledně seberealizace v soukromí i práci, nad jejími milostnými pouty k mužům a ženám... a také nad jejím děsem tváří v tvář uplývajícímu času pustošícímu květiny ve váze stejně jako všechny lidské jistoty.

Susan Stone je krásná, nadaná i zajímavá maloměstská hvězdička, která od mala touží být televizní hvězdou. Svatba, manžel, rodina či přátelé jsou jen velmi nadměrným a nepotřebným faktorem. Za svým snem si totiž půjde i přes mrtvoly...

Fran ráda přemýšlí o smrti. Vnáší to do jejího klidného života senzaci. Když rozesměje nového muže v práci, vede to k něčemu dalšímu: rande, kousek koláče, konverzace, jiskra. Jediné, co jim stojí v cestě, je samotná Fran.

Malý kluk a boháč v letech se sblíží díky knihám i svým prvním iPhonům. Jejich záhadné přátelství pak přetrvá i po starcově smrti.

Známá, nebezpečná a všemi obávaná zlodějka a vražedkyně Lucy Diamondová se vrátila zpět do města. Nikdo o ní ještě nepodal svědectví, protože nikdo její setkání nepřežil. Nastupují tedy na její zlikvidování speciální agentky D.E.B.S., vycvičené pro boj se zločinem všeho druhu. Po přestřelce v restauraci, kde má Lucy schůzku s ruskou vražedkyní, se střetne ve skladišti obávaná zlodějka nejlepší agentkou Amy. Ta se při rozhovoru přizná, že o Lucy píše svoji diplomovou práci, což na ni velmi zapůsobí. Jenom se však otočí, aby zavolala na své kolegyně, nepřítel je pryč. Lucy v autě svému kumpánovi poví, že se s někým seznámila. A když se tato dívka s někým seznámí, tak je to vážné!

Ráda by se vrátila do práce v módním časopise, trochu se to ale zadrhne. Ten mladý fešák, s kterým se líbala na party, je totiž její nový kolega – a taky syn její šéfky.

Televizní inscenace o Boženě Němcové zachycuje chodské období jejího života. Vypráví o manželském svazku s Josefem Němcem, který jako finanční úředník zůstával vždy ve stínu své slavné ženy. Inscenace je představuje jako dva lidi, kterým láska k národu vrostla do srdce a kteří nechtěli stát stranou boje, který bylo třeba svést, aby budoucnost národa byla svobodou pro jeho lid.

Povídkový snímek zkoumá často tragický dopad předsudků či podezírání, které opírají jen vzhled lidské tváře. Hosté v jedné zapadlé hospůdce líčí vlastní zkušenosti s takovými případy, navíc ovlivněnými zážitky z první světové války...