Za 2. světové války nejvyšší německé velení zřídilo speciální tábor, kam byli deportováni nejproblémovější zajatci spojeneckých armád. Velitel tábora plukovník von Luger upozorní seniora zajatých spojeneckých důstojníků kapitána Ramseye, že z tohoto tábora, který má nejtvrdší opatření proti útěku, se nikomu uniknout nepodaří. Ten však von Lugerovi připomene, že pokusit se o útěk ze zajetí je povinností každého správného důstojníka. A hned první den se tuto povinnost pokusí splnit několik čestných mužů. Neúspěšně. Velitel Barlett, jemuž se podařilo zorganizovat už několik útěků, proto navrhne Ramseymu neuvěřitelnou akci, při níž by z tábora zmizelo najednou dvě stě padesát zajatců. A tak se rozjedou dokonale utajené přípravy na největší útěk této války, v němž klíčovou roli hrají Američané Hendley a Hilts, Angličan Blythe, Australan Sedgwick a Polák Velinski...
Na Krétu přijíždí mladý anglický spisovatel řeckého původu, Basil, aby obnovil těžbu v lignitovém dole, který zdědil. Cestou se seznámí s vesničanem Zorbou, jehož nepředstíraná volnost a nezávislost není založena na velikosti majetku, ale na odhodlání a chut i užívat si života naplno. V jeho přítomnosti plachý Basil pochopí, že existuje způsob, jak se vypořádat s osobními úspěchy i prohrami. Ten zní: Nikdy nepřestat tančit!
Anglie počátku 19. století: krajina podobná parku, domácká sídla a v nich šťastní a laskaví lidé. Ale všechno není tak idylické, jak to vypadá. paní Dashwoodová se svými třemi dcerami - Elinor, Marianne a Margaret - se po manželově smrti musí vystěhovat právě z takového útulného sídla. Nový domov najde u vzdáleného příbuzného, starosti se dvěma dcerami na vdávání jí však zůstanou. Naštěstí najde v rozumné Elinor zalíbení bohatý a laskavý Edward Ferras, zatímco o vznětlivou Marianne projeví zájem ušlechtilý plukovník Brandon. Elinor však zjistí, že Edward je tajně zasnouben s jinou a Marianne před uzavřeným nápadníkem popřeje sluchu raději romantickému dvoření povětrného Willoughbyho. Vypadá to, že zlomená srdce už nikdo nenapraví - kdyby ovšem nešlo o ironickou komedii s dvojitým šťastným koncem.
Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil.
V srpnu 1944 byla osvobozena Paříž. Armádě však chybělo dostatečné zásobování. Generál Montgomery vymyslel plán jménem Market Garden: Market - letecké síly, Garden - pozemní síly. Hlavním úkolem bylo vybojovat a udržet tři mosty v Holandsku (Aidhoven, Nijmegen a Arnhem) přes Rýn. Celou akci komplikují terénní možnosti přistání dopravních letadel, vojáci musí seskakovat padáky a přemístit se do Arnhemu vzdáleného 12 km. Pozemní síly u Nijmegenu potřebují ovládnout obě strany mostu, na druhou stranu řeky se mohou dostat pouze pomocí člunů, pod palbou německých obránců. Celková situace se pro spojence nevyvíjí dobře...
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
Jednoho letního dne roku 1917 dorazí do malebného městečka kdesi ve Walesu dvojice kartografů – mladý Reginald Anson, který se vrátil z válečné řeže ve Francii a jeho zkušený kolega George Garrad. Přišli proto, aby změřili místní dominantu – Fynnon Garw. Když se však místní lidé dovědí, že jejich hora neměří tisíc stop a tudíž není ničím více, než jen kopcem a nebude zanesena na královských mapách, rozhodnou se zakročit a chybějících dvacet stop hodlají vlastníma rukama na vrcholek doplnit. Je to otázka vlastní hrdosti a cti ve chvíli, kdy všichni mladší muži z městečka odešli na bojiště první světové války...
Píše se rok 1926 a mladá autorka Agatha Christie má problém a ne jeden. Její manžel je děvkař a chce se rozvést (ale ona ho stále miluje a rozvod nechce), ale horší je, že sama ztrácí schopnost napsat detektivní příběh tak, aby čtenáři neuhádli rozuzlení už na prvních stránkách.
Válečný velkofilm se odehrává v letech 1942 - 1943 a líčí historii vzniku vojenské jednotky v Sovětském svazu a účast českých a slovenských vojáků v bojích na východní frontě.